Darkside [SasuNaru] ✓

Kapitola dvacátá šestá: Vysvětlení

To jméno Narutem projelo jako blesk z čistého nebe. Nepříjemně se napnul a zlehka sebou trhnul. Najednou byl jako v nějakém transu.

,Sasuke.'

Před očima se mu začaly z ničeho nic míhat různé záblesky z toho příšerného světa, kde žil přes půl roku, ale co pro něj bylo mnohem zvláštnější a ještě více zmatenější bylo to, že spolu uviděl mluvit Gaaru a Temari. Rudovlásek nevypadal nikterak příjemně, vypadalo to, že je utahaný, zničený a jeho sestra na tom o nic přívětivěji nebyla. Pak spatřil Sasukeho, jak chodí po obývacím pokoji sem a tam a trpí nejspíš samomluvou. Zachytával jenom útržky slov. Byl to jako nějaký film, ve kterém ale on nehrál. Jak je možné, že tohle vidí? Vždyť u toho nebyl!

,Sasuke,' pomyslel si znovu a trochu se zamračil.

Teď byl zmatený z toho, jestli je teď Uchiha ten dobrý nebo ten špatný, nebo... Jestli tím dobrým vlastně vůbec někdy byl...

,,Co s tím má co společného Sasuke?" zeptal se tvrdým hlasem.

,,Nevěřili jsme mu," odvětil Jiraiya s pokrčením ramen.

,,Nevěřili jste mu?" vydechl zmateně Naruto a pak se podíval na zelenookou dívku, která pod jeho ostrým pohledem sklopila hlavu, ,,I ty, Sakuro?"

Neodpověděla. Nyní se styděla. Zkousávala si mezi zuby spodní ret a nejraději by tu vůbec nebyla. Až pozdě si teď uvědomovala, co všechno se stalo a jak se její kamarád stal naprostým obětním beránkem.

,,Co kdybychom ti to řekli od začátku, abys to pochopil?" ujal se slova Kiba a vypadalo to, že se všem nejspíše ulevilo, že to někdo konečně navrhnul.

Jeho nevraživost vůči Sasukemu byla dost známá. Nikdy se neměli moc v lásce a jako jeden z mála nesouhlasil za bezhlavou honbou a toužebným přemlouváním, aby se vrátil do vesnice. Pro něj byla jeho zrada prostě definitivní a jen tak s ním v jeho rozhodnutí něco nehlo.

,,Už je na čase," odseknul Naruto a založil si ruce na prsou.

A možná až v tu chvíli, kdy se holá pokožka rukou dotkla pokožky prsou, uvědomil si, že tu sedí celou dobu polonahý. Jeho tváře mírně zrudly.

,,A-ale nejdřív mi dejte něco na sebe," zamručel.

Kiba se ušklíbnul a natáhnul se pro jeho složené síťované tričko s dlouhým rukávem, společně s vrškem jeho kombinézy.

Blondýnek mu to málem vytrhnul z dlaní a rychle se do svého oblečení nasoukal. Pohodlněji se usadil, zase si založil ruce na prsou a významně se podíval po všech lidech v místnosti.

,,Tak... Můžete spustit. Jsem jedno velký ucho," řekl už o poznání klidněji a vyrovnaněji.

Však co by ho už mohlo rozhodit?

,,Všem nám jaksi vrtalo hlavou, že se Sasuke nechal tak jednoduše přesvědčit a vrátil se s námi do Konohy," začal Kakashi a pohledem rychle zkontroloval Sakuru, která stále koukala do země, jako by se bála na svého kamaráda vůbec pohlédnout.

,,Třeba už měl toho přemlouvání a pronásledování dost," uchechtnul se Naruto, ale jeho tvář byla naprosto kamenná.

Modrýma očima se zabodával do šedovlasého senseie, kterého viděl naposledy přivázaného k dřevěnému kůlu a pořád mu mysl jaksi nebrala to, že tu s ním hovoří.

,,Řekněme... Že jsme měli dost silné přesvědčení v tom, že to jenom hraje a sbírá tu pro Orochimara informace," zapojil se do toho Kiba.