Darkside [SasuNaru] ✓

Kapitola desátá: Skvělé zprávy

Přes další dlouhou, nudnou a temnou noc bez jediné hvězdičky na obloze, se o pozornost začal konečně hlásit i Narutův žaludek, který jej svým nespokojeným kručením probral z jemného spánku.

Blondýnek si na posteli odfrknul a zamžoural do ještě potemnělého pokoje očima. Nemohlo být víc, jak šest hodin ráno. Pro něj naprosto nenormální čas ke vstávání, co se týkalo posledních měsíců. Jindy mu nedělalo problém, vstát brzy, přichystat se na misi či trénink a vyrazit. Jenže teď? Už přes šest měsíců na žádné misi nebyl, a proto se jeho spánek taky víc a víc prodlužoval. Začínal pěkně lenivět, o tom nebylo pochyb.

Nespokojeně se zavrtěl a přetočil se ze zad na bok. Chvíli tupě zíral do zdi. Co má jako teď dělat? Pochyboval, že by si mohl jen tak zvesela vstát, najít kuchyň a ukrást si něco k jídlu. Včera se k němu Sasuke zachoval jako prvotřídní zmrd a nedonesl mu ani snídani, oběd nebo večeři, takže musel vzpurně držet hladovku. Jenže nedostatek jídla a v něm obsaženou energii, začal blondýnek dost postrádat. Chvilkami dokonce i zauvažoval nad tím, že by o jídlo poprosil. Tohle bylo přece něco zcela jiného, než močit Uchihovi z okna.

,Ne! Žádný takový, Uzumaki. Jednou jsi řekl, že ho nikdy prosit nebudeš a to taky pěkně dodržíš. Nikdy nebereš svoje slova zpět, nikdy!' přemlouval se v duchu.

Jeho tiché posby byly možná vyslyšeny, když bystře zaslechl otvírání dveří do pokoje.

,,Seš vzhůru, Usuratonkachi?" ozval se Sasukeho lehce nakřáplý hlas.

,,Hmm," zamručel plavovlásek a otočil se na něj.

,,Tak hni zadkem, máme se dostavit za Kabutem."

,,A co nějaká snídaně? Nebo koupelna?"

,,Když poprosíš," ušklíbnul se Sasuke.

,,Naser si," zavrčel na něj nepříjemně.

,,Tak sis odpověděl sám. A dělej, nebudu na tebe čekat věčnost."

S posledními slovy dveře zase zavřel a Naruto opět osaměl. Se zavrčením vstal z postele a naházel na sebe oblečení, které večer ledabyle poházel na zemi.

,O praní prádla se ho budu muset taky prosit?' pomyslel si uštěpačně, když si zapínal zip na kombinéze.

***

Blonďatý ninja s životním snem stát se Hokagem Listové vesnice kráčel loudavým krokem metr za černovlasý nukeninem se sklopenou hlavou. Přišel si jako pejsek na neviditelném vodítku, což se mu doopravdy nelíbilo a hnusilo. Ignoroval nechápavé pohledy, které na něj házelo těch pár kolemjdoucích a posměšná uchechtnutí několika shinobi z Orochimarovy strany.

Prošel velkými vstupními dveřmi do Hlavní budovy a stále metr za Sasukem stoupal schody do nejvyššího podlaží. Celou dobu přemýšlel nad tím, co po nich, nebo snad po Sasukem, může Kabuto chtít. Zrovna tenhle vlezdoprdelkatej brejlovec. Za pár chvilek se to však měl dozvědět.

***

,,Ach, Sasuke-kun, jdeš právě na čas," ušklíbnul se šedovlásek a posunul si kulaté brýle na nose.

,,Proč si nás sem volal, Kabuto?" přešel Sasuke rovnou k věci.

Nesnášel chodit kolem horké kaše. Rád se dozvídal věci na přímo.

,,Před pár hodinami jsem dostal od lorda Orochimara zprávu, že se na svých cestách zdrží o něco déle, než plánoval," začal čtyřooký a přešel k velkému pracovnímu stolu.

,,A tos mi to nemohl říct rovnou? Museli jsme se táhnout sem?"

,,Mám pro tebe a tvého svěřence misi."

,,Ty?"

,,Lord Orochimaru mě požádal, abych ti ji udělil. Ty, Uzumaki, Karin, Juugo a Suigetsu máte vyrazit do severní skrýše Akatsuki a předat Peinovi tento svitek," vysvětlovat Kabuto a podával Sasukemu zapečetěnou ruličku.

,,I já?" vydechl poprvé zmateně Naruto.

,,I ty," přikývnul Kabuto, ,,vzhledem k tomu, že nyní spadáš pod Sasukeho a ten má na tebe bedlivě dohlížet, tak předpokládám, že tě samotného ve vesnici bez dohledu nenechá."

,,Nikam s ním nejdu," zamračil se Uzumaki vzdorovitě.

Sasuke si zasunul svitek do malého pouzdra a otočil se na mračícího se plavoláska.

,,Nic jiného ti nezbývá jestli nechceš shořet zaživa," ušklíbnul se na něj.

,To jsou vážně skvělý zprávy. Dnešek vážně nemohl začít líp, než tím, že jsem nedostal nic k jídlu, nemohl se ani vysprchovat a ještě k tomu musím jít na nějakou debilní misi s tímhle kokotem a tamtěma hlupákama.' pomyslel si blondýnek a naštvaně krčil obočí.

Nechápal, k čemu jim u toho bude vůbec dobrej, když má jenom minimální chakru na to, aby vůbec přežil.

Sasuke stočil svůj zrak znovu na Kabuta.

,,Kde jsou ostatní?"

,,Své pokyny už dostali a nyní se připravují, aby byli za půl hodiny u Hlavní brány."

,,Jak daleko je ten severní úkryt?"

,,Půl dne cesty. Juugo má mapu s vyznačeným místem. Zbytek podrobností o misi dostanete až na místě."

***

,,A já si jako nic nesbalím?" zamručel nespokojeně Uzumaki, když stál ve dveřích do Sasukeho ložnice a pozoroval ho, jak si balí pár nejnutnějších věcí na cestu.

,,Ty tu snad něco máš?" uchechtnul se Sasuke a zvědavě se na něj od batohu zadíval.

,,Rád bych si došel aspoň pro čisté oblečení. Copak mám celou dobu smrdět jako tchoř v nevypraných věcech? Dneska si mi nedal možnost se ani vykoupat!"

,,Mám za to, že si minule podtrhával to, že nejsi v pětihvězdičkovém hotelu," pokrčil rameny Uchiha.

,,Fajn, tak budu jako prase, mě je to fuk,L založil si vzpurně ruce na prsou.

,,Najednou," zavrtěl pobaveně Sasuke hlavou.

Zapnul batoh, přehodil si jej přes jedno rameno, obešel blondýna a vydal se ke vchodovým dveřím.

,,Tak hni sebou, nesnáším, když mám někam přijít pozdě!" houknul na něj.

,,To jako vážně půjdu úplně bez ničeho?!"

,,Jo."

,Seš fakt totální, ale totální kretén, Uchiho! Já tě tak strašně nenávidím!' nadával v duchu plavovlásek.

***

,,On jde jako s námi?" zajímal se okamžitě zrzavý vysoký nukenin, když se u nich Sasuke s Narutem zastavili.

Se zájmem si blonďatého mladíka prohlížel. Už o něm několikrát slyšel, ale nikdy neměl možnost se s ním pořádně osobně setkat. Cítil z něj zvláštní auru, která se tolik vymykala normálu.

,,Dostal jsi nového mazlíčka?" ušklíbal se bělovlasý se zářivě fialovýma očima, které mu ladily k jeho oblečení.

,,Nejsem žádnej mazlíček," zavrčel Naruto a už teď věděl, že si ani s jedním rozhodně přátelsky povídat nebude.

,,Je s tím nějaký problém?" pozdvihl znuděně Sasuke obočí.

,,Nebude nás zdržovat, Sasuke-kun?" ozvala se jediná dívčí členka týmu.

,,Řekl bych, že má dvě nohy, po kterých umí chodit, takže by nás rozhodně zdržovat neměl."

,,A co když na nás někdo zaútočí?" ozval se opět bělovlasý mladík s podivně špičatými zuby.

,,Tak ho hodíme jako návnadu," ušklíbnul se Sasuke a ignoroval nevěřícný pohled z Narutovy strany, který se v okamžiku změnil na totálně nasraný.