Darkside [SasuNaru] ✓

Kapitola dvacátá pátá: Procitnutí

Mladé tělo sebou nepříjemně škublo, jako kdyby se snad leklo a rozevřelo víčka, za kterými se ukrývaly modré hloubky, které zmateně zamžikaly na prošedivělý strop.

Neměl být mrtvý?

Nosem natáhnul do plic vzduch a zhluboka se nadechnul, snad jakoby se chtěl přesvědčit o tom, že skutečně nasává kyslík.

,,Naruto!" uslyšel nadšený výkřik svého jména.

Otočil se za trochu pisklavým hlasem a modré hloubky se mu rozšířily překvapením.

,,S-Sakuro-chan?" vydechl.

Takže... Je v nebi? Měl za to, že nebe má vypadat trochu jinak. Měla být přece všude samá nádherná modř a bílé nadýchané obláčky, po kterých by se mohl pohybovat. Všude světlo a čisto, ale tohle... Vypadalo to tu jak nějaký nemocniční pokoj.

Zavrtěl se a přivřel oči nad ostrým světlem, které se konečně dostalo k jeho očím. Do uší se mu dostával nepříjemný zvuk pípání nějakého přístroje. Cítil chlad na odhalené hrudi.

Počkat... Odhalené hrudi? Když usínal, respektive umíral, byl oblečený. Úplně!

,,Vydrž! Nehýbej se, hned dojdu pro Hokage-sama!" usmívala se na něj růžovovlasá kamarádka a rychle odcupitala pryč.

Nebyl by to ale Naruto, kdyby uposlechnul. Znaveně, jako kdyby snad osm hodin v kuse trvdě trénoval, se posadil na tvrdém koženém zeleném lůžku. V polomrákotách se zapřel dlaněmi a sklopil pohled dolů. Seděl tu nyní opravdu polonahý, na hrudi přilepené samé bůhvíco, v předloktí zavedená nitrožilní kanyla. Zamračil se na ní. Co to mělo znamenat?

Otočil hlavu za zvukem otevíraných dveří, ve kterých spatřil blonďatou ženu s opravdu velkým poprsím a dvěma ledabyle svázanými culíky. Typické znaky pro Tsunade.

,,Bá-chan," vydechnul unaveně, ,,co se to děje? My-myslel jsem... Že jsem umřel. Kde to jsem?"

Blondýna jej obdařila, dalo by se snad i říci, pyšným úsměvem, který Naruta ještě více uvedl do absolutní nechápavosti. Žena si přišoupla malou židličku k lůžku a posadila se na ní.

,,Tak jsi to zvládnu," pronesla pochvalným hlasem, ,,a v rekordním čase."

,,C-co?"

Naruto si začínal myslet, že tohle je jenom další debilní sen, šílená iluze, ze které se zase bude muset dostat nějak pryč. Jako kdyby hrál nějakou imbecilní hru, na jejíž konci bude muset umřít. A až umře třikrát, tak... Tak už možná konečně doopravdy.

,,Co to znamená? J-jak zvládnul jsi to? J-já jsem umřel!" vyhrknul zamračeně a zadíval se na Sakuru, která Hokage doprovázela, ,,A-a Sakura taky! Viděl jsem ji mrtvou!"

,,Zajímavá představivost," zamumlala si blondýna pro sebe, ale Uzumaki ji přesto slyšel.

,,Představivost?!" vypísknul namíchnutě.

,,Uklidni se, všechno ti vysvětlíme," snažila se ho zklidnit Hokage a vyndala mu kanylu ze žíly.

Už jí nebude potřeba. Odlepila mu z hrudi i přidělané senzory na monitoring životních funkcí a konečně vypnula ten nepříjemně pípající přístroj, který měl blonďák chuť už rozmlátit pěstí.

Pokoj se pohroužil do dusivého ticha, kdy Naruto sjížděl pohledem z Tsunade na Sakuru a jednu zcela neznámou tmavovlasou ženu oblečenou do doktorského bílého pláště.

,,Dojdi pro ostatní," ohlédla se po ní Hokage.

Žena beze slova přikývla a opustila nemocniční místnost.

,,Počkáme až sem všichni dorazí a potom si promluvíme, ano?" stočila opět zrak k polonahému mladíkovi, ,,Jak se cítíš? Nebolí tě hlava? Není ti na zvracení? Nemáš hlad? Žízeň? Co zrak? Vidíš ostře?"

Z návalu otázek se Narutovi zamotala hlava. Na chvíli zavřel oči, aby se aspoň trochu uklidnil.

,,Nic mi není," zavrčel nepříjemně, ,,jen chci vědět, co se to tady děje. Už jsem z toho fakt utahanej."

Když se dveře do pokoje znovu otevřely a Naruto v nich spatřil Kakashiho, Jiraiyu, Kibu a Ino, málem to s ním fláklo. Vždyť měli být do prdele mrtví! Viděl je! Viděl je přivázané na těch kůlech, byli celí od krve, bez známky života!

,,Konečně ses probral, kluku!" zasmál se na něj úlevně Jiraiya a podrbal se v dlouhých bílých vlasech.

,,Zvládnul jsi to rychle, kámo," přitakal Kiba se zazubením.

,,Báli jsme se o tebe, doufali jsme, že se z toho dostaneš rychle," přizvukovala Ino.

Tak z tohohle opravdu nebyl o nic chytřejší. Přišlo mu, že si tu z něj opět všichni tropí blázny. Už tu vážně chyběl jenom Orochimaru se svým úlisným úšklebkem, čtyřoký Kabuto a v neposlední řadě arogantní Uchiha, aby se mu mohli všichni vysmát do ksichtu, jak moc je to velký a naivní hlupák.

,,Řekněte mi už... Co. Se. Tu. Kurva. Děje," poslední slova téměř vyflusával.

Opravdu už toho měl po krk. Nebylo divu. Zažil si toho tolik, že jediné po čem toužil bylo jediné. Mít svatý klid!

,,Byl to test," řekla Tsunade a protnula to krátké dusivé ticho, kdy po sobě všichni jenom pokukovali.

Řekla to však takovým stylem, jako kdyby se jednalo o to, vzít Kakashimu rolničku z rukou při jednom z mnoha náročných tréninků.

,,T-test?" vydechnul Naruto a pootevřel úžasem pusu.

Hokage přikývla.

,,Byl jsi napojen na přístroj, samozřejmě pod silnými sedativy, který tě přenesl do jiné reality. Něco jako genjutsu, iluze... Nic ale nebylo skutečné, všechno se ti jenom zdálo. Bylo to naprogramované."

Naruto chvíli naprázdno otvíral a zavíral pusu jako ryba na suchu.

,,Drželi jste mě půl roku v zasraný iluzi?!" vyštěkl nakonec a na čele se mu objevila velká pulsující žíla od vzteku, který teď nyní proudil v jeho krvi.

,,Bylo to deset dnů," vyvedla jej z omylu Tsunade, stále zcela v ledovém klidu.

Jeho reakce nebyla nijak překvapivá.

,,Ne... Nemohlo to být deset dnů," zavrtěl hlavou Naruto, ,,bylo to víc, jak půl roku. Pamatuju si každej zkurvenej den."

,,V té iluzi jsme dokázali vytvořit nový druh času, který plynul mnohem rychleji, než ten, na který jsme normálně zvyklý. Ve skutečnosti opravdu uběhlo jenom deset dnů, Naruto."

Blondýnek se na Hokage opravdu zlostně podíval. Nadmíru jej rozčilovalo s jakým klidem ve tváři se na něj dívala.

,,Nesouhlasil jsem s tím," zavrčel, ,,nesouhlasil jsem s žádným testem."

,,Bylo to nutné," ozval se Kakashi trochu konejšivě.

,,Nutné?"

Uzumaki dostal nepříjemný tik do oka.

,,Umíte si do prdele představit, co jsem tam zažíval?! Jak jsem tam trpěl?!"

,,Nic z toho nebylo skutečné," vložila se do toho Sakura.

,,Ta bolest kurva skutečná byla!" vyštěkl rozezleně a plácnul se zatnutou pěstí do hrudi.

Růžovovláska sebou pod jeho rozčileným hlasem mírně cukla a pro své vlastní bezpečí ustoupila o krok dozadu. Šel z něj docela strach.

,,Proč? Proč to bylo nutný? Řekněte mi jeden jedinej vypíčenej důvod, proč to bylo nutný!"

Modré hloubky se stočily na klidnou sedící Hokage. Měl chuť vzít něco do ruky a za tohle jí pěkně praštit do hlavy.

,,Sasuke Uchiha."

Tak co? Překvapeni, že za loutky tahal vlastně někdo úplný jiný, než jste si mysleli a Sasuke není až takovej parchant jakým se původně zdál? :D 

Moc moc moc děkuju za všechny přečtení, hlasy a komentáře s naprosto dokonalými teoriemi! <3