Darkside [SasuNaru] ✓

Kapitola čtvrtá: Orochimarova vylepšená technika

Naruto nepříjemně strnul, když zaslechl bouchnutí domovních dveří a jeho tělo se nezvykle na posteli napřímilo. Seděl tam po celou tu dobu a jenom vyčkával, až se ten parchant zase ukáže. Nejradši by mu vyškrábal oči, vyrval jazyk, vytrhal vnitřnosti, propíchnul mu srdce, vytrhal všechny vlasy, ufiknul mu nádobíčko a jeho prdel narazil na pěkně tlustej dřevěnej kůl, aby aspoň trochu poznal, jak chutná a bolí nechutná zrada, která už půl roku žila a trýznila jeho tělo.

Srdce se mu v těle rozbušilo, když se dveře pokoje otevřely a v nich stanul ten, kterému před malou chvilinkou v duchu plánoval opravdu nepříjemnou a pekelně bolestivou smrt. Ani nevzhlédnul, nestál mu za pohled.

,,Nedočkám se vřelého přivítání?" ušklíbl se arogantně o pár měsíců starší mladík a znuděně se opřel o futra dveří.

,,Zasloužil by sis leda tak flusnutí do ksichtu... Minimálně," vyprsknul blondýnek a stále pohled nezvedal.

Sasukeho úšklebek se ještě více prohloubil. Tvrdohlavost a oprsklost mu nejspíše zůstala. Tím líp. Bude aspoň zábava.

,,Trošku úcty k tomu, kdo tě udržuje naživu, nemyslíš?"

Naruto zatnul čelist, pěsti a ještě více sevřel víčka. Jazyk ho pálil od nechutných nadávek, které se mu na něj valily a raději si ho zkousnul zuby.

,,Nezajímá tě, kde jsem byl? Nezajímá tě, proč tě Orochimaru přidělil právě mě?"

,,Nezajímá mě nic, co se týká tebe," zavrčel blondýnek a trhnul hlavou do strany.

,,Před půl rokem si ještě mluvil jinak. To bylo samý Sasuke sem, Sasuke tam, Sasuke tohle a Sasuke tamto."

,,Před půl rokem jsem tě ještě bral za svého přítele," odsekl mu a konečně zvedl svůj pohled.

V jeho očích se blýskalo opravdu silné opovržení, zrada a nepatrný smutek a bolest z toho všeho, co musel za tu dobu zažít.

,,Jenže teď je z tebe jenom nechutnej zrádce, Orochimarova loutka a druhá vlezdoprdelka. Je mi z tebe na blití, Sasuke. Nechápu, co na tobě Sakura kdy viděla, co jsem na tobě kdy viděl já. Stydím se za to, že jsem tě někdy v minulosti vůbec nazýval svým přítelem, protože ty jsi jenom odpornej a nechutnej odpad," vztekle se postavil.

V další sekundě však ležel v křečích a bolestech v klubíčku na zemi a kňučel jako zraněné štěně.

Sasuke se na něj díval chladným pohledem a jeho černé duhovky nahradil rudě žhnoucí Sharingan.

Blondýnkovo tělo bylo opět jako v plamenech, které rozehřívaly jeho kůži na maximum a plazily se mu po každém centimetru jeho těla. Bolestí se otřásal, ale o smilování prosit nehodlal. Takhle se rozhodně neponíží.

Černovlásek si k němu přiklekl a se zájmem sledoval křečovitě stažené tělo.

,,Musím Orochimara pochválit. Tu techniku vypiloval dokonale, že? Máš pocit, že hoříš a nejde to uhasit viď? Přitom to vypadá, jako kdyby si dostával jenom křeče do břicha," posmíval se mu.

Hbitě k němu vztáhnul ruku a chytil jej za vlasy. Trhnul tak, aby se mladíkův bolestně stáhnutý obličej přiblížil k tomu jeho. Sharingan zmizel a bolest tak ustala.

,,Kroť se vy svých proslovech a obviněních, Usuratonkachi, protože ti jinak zařídím takový muka, že mě opravdu budeš prosit, abych tě konečně zabil a osvobodil tě," zavrčel mu do tváře a s dalším trhnutím jeho vlasy pustil.

Postavil se na nohy a shlížel na stočené tělo spatra. Nelitoval ho, zasloužil si to.

Blondýnek zhluboka dýchal a do očí se mu nahrnuly slzy úlevy, že bolest zase skončila. Jestli však Sasuke očekával nějakou omluvu za jeho slova, měl smůlu. On nikdy nebere svá slova zpět. A nehodlal to měnit. Nehodlal ustoupit. Nikdy. A rozhodně ne jemu.

,,Co to je... Kurva za techniku," vydechnul nakonec sípavě.

Sasuke se usmál. Nepěkně. Tušil, že ho to bude zajímat.

,,Vskutku neobyčejné, že? Člověk si s tím může parádně vyhrát," zasmál se krátce hlubokým hlasem.

Naruto se pomalu dostal do kleku. Stále se skloněnou hlavou k zemi dýchal. I když Sasukeho ,,moc" opadla, pořád jakoby cítil, že hoří. Nejspíš z toho začínal bláznit.

,To docela rychle,' pomyslel si naštvaně.

,,Pamatuješ si, jak jsi byl vězněn na hradě Houzuki?"

,,Na to... Se nedá jen tak zapomenout," zavrčel blondýnek a posadil se ztěžka na paty.

,,Orochimaru Muiho techniku Nebeského vězení vylepšil na mnohem vyšší stupeň. Nechápu, jak to ten slizák dělá, ale dokáže téměř všechno nějakým zázrakem zdokonalit a vylepšit."

Sasuke se opět znuděně opřel o futra dveří a stále s úšklebkem shlížel na sedícího blondýnka.

,,V zásadě ta jeho vylepšená technika závisí na uživatelově hlavní chakrové podstatě. Mou hlavní chakrovou podstatou je oheň, proto ti přijde, že tvoje tělo hoří. Kdybych měl vítr, jako máš ty, budeš mít pocit dušení. Vodní podstata ti zase zaručí vodu v plicích a ty budeš mít pocit topení. U zemní podstaty ti budou těžknout končetiny, než se nakonec rozpadneš jako loutka. No a blesková podstata do tvého těla vysílá elektrické impulsy, dokud se tvoje srdce prostě a jednoduše nezastaví."

,,Co... Je tohle za svinstvo?" zavrčel blondýnek a nechápavě zakroutil hlavou.

,,Je to skvělé, že?" ušklíbnul se černovlásek potěšeně, ,,Navíc se to jutsu dá přenášet na věci i stavby, takže vlastně cokoliv co určím, jako to byl před chvílí můj dům, se stane tvým vězením. Dokážeme s tímto jutsu taky výborně manipulovat. Můžu ti libovolně ubírat nebo přidávat chakru a taky můžu prodlužovat nebo zkracovat vzdálenost, která tě ode mě může dělit. A nejlepší na tom je, že dokud nezemřu, tak tu techniku mohu zrušit jenom já," s tím se odpíchl od futer a přiklekl si k němu znovu na zem.

Nahnul se k jeho skloněné hlavě a přiblížil se svými rty k jeho uchu.

,,A ty moc dobře víš, že mě jen tak někdo nezabije, Naruto," pronesl povýšeneckým posměšným hlasem a znovu se postavil, ,,teď se konečně vzchop. Nehraj si na chudinku, tolik jsem tě ještě nepotrápil."

Naruto zatnul pěsti až mu zbělely klouby a hodil po něm vzteklým pohledem, kterým by ho nejraději propálil skrz naskrz.

,,Záleží jenom čistě na tobě, jak se ke mně budeš chovat. Podle toho tě nechám třeba dojít si za Sakurou, Kakashim nebo ostatními. Vím, jak moc jsi socializovaný a jak své přátelé potřebuješ mít kolem sebe, nebo o nich aspoň něco vědět. Buď poslušný a hodný a já se ti odměním tím, že tě nechám za nimi jít... Samozřejmě pod mým dohledem."

,,Radši zůstanu sám, než abych se chlubil ve vesnici tím, že tě mám po svém boku," zavrčel blondýnek zlostně.

Sasuke se ušklíbnul.

,,To si povíme jindy, Usuratonkachi."