Kdo? JEJICH DCERA!!! [Dokončeno]

12

Přesunujeme se na začátek školního roku je prvního září a půl jedenácté  a naše hrdinka čeká na svého bratra který jde jako vždy pozdě.

"Jamesi tak dělej nebo půjdu bez tebe a bude mi to jedno,, lhala jsem ale musela jsem abychom se vůbec dostali do na nádraží to ostatní bude vedlejší.  "Už jsem tu,, přiřítil se udýchaný s jednou ponožkou tričkem naopak. Ten pohled byl směšný a to bych nebyla správná mladší sestra abych se nerozesmála. "Co je,, to mě rozesmálo ještě víc. Mávla jsem rukou směrem k němu a tím mu naznačila ať se na sebe podívá. Ten výraz když se podíval do zrcadla je k nezaplacení kdybyste to viděli myslím že byste se váleli smíchy tak jako já. Je to něco mezi co tam vidíš a proboha to jsem já a já tě zabiju. V další chvíli už vybíhal schody do pokoje za mého smíchu.  Když za pět minut už pořádně oblečený přišel dolů pořád jsem se uklidňovala jenže jsem se zase rozesmála nad jeho výrazem se kterým mě vraždil. Když jsem se zase uklidnila tak jsem radši zavřela oči. Chytla jsem ho za ruku a přemístila jsem nás na nádraží. "Víš teď docela lituju že jsem si tě nevyfotila aspoň by byla sranda ve vlaku,, On se na mě zamračil a něco nesrozumitelně zamumlal a vydal se za skupikou která na nás už čekala.  Poslušně jsem za ním cupitala a u toho se pořád smála. "Ahoj,, vyjekla jsem a objala Lili s Al. Blackovi jsem věnovala úsměv a Remuse jsem objala co nejpevneji to šlo. Neviděli jsme se dlouho vlastně naposledy když jsme se loučily když byl konec pobytu na chatě. Trošku jsem se od něj odtáhla a natáhla se pro polibek který mi následně věnoval. "Jste spolu sladcí až je to nechutné,, Remus se zasmál a já se na ní zamračila. "Taky jsem nic neříkala když jsem tě viděla s Chrisem,, po tom prohlášení zrudla a já jí věnovala úsměv. Jak jsem říkala moje nálady se mění jak na běžícím pásu v jednou chvíli jsem milá a v tu druhou odsekávám a cítím se že jsem lepší než všichni ostatní. Přešli to bez komentáře a začali se mezi sebou bavit tím bavit myslím dělat si srandu z Jamese který byl pořád zamračený. Trochu jsem se narovnala mám takový pocit že mě někdo sleduje. Rozhlédla jsem se ale nikdo mi nevěnoval ani pohled. A najednou někdo stopnul čas, jen jediný člověk to umí. Otočila jsem se na Jamese jenže ten byl tak jako ostatní zmražený.  "Came,, to jméno mi vehnalo slzy do očí ale je poslední potomek Sebastiana. "Casie ahoj,, obevil se přede mnou vypadal dost podobně jako James ale působí dospěleji tak jako vždycky. Vypadá živě né jako duch ale jako člověk. "Jak... proč,, nemůžu ze sebe dostat smyslplnou větu a přesně proto se mi následně i zpustily slzy z očí. "Jak jsem to udělal? Musel jsem sesbírat sílu a počkat až budeš aspoň něco védět,, pořád se na mě usmíval a ignoroval to to že se mi z očí valí slzy. "Stejně pořád nic nevím,, podíval se na mě trochu zlostně. "Ale notak už máš odpověď na dosah jen  musíš říct svůj životní příběch té správné osobě,,  Remus nebo Lili jsou nejchytřejší ale i tak to pro mě bude pálka. "To nedokážu víš jak moc mě to složilo kdybych to někomu musela říct asi bych to neunesla ještě když tě vidím před sebou a vypadáš jako bys nikdy neumřel jako... jako kdyby se to nikdy nestalo,, byl jiný vnímám to má takovou temnější auru. "Zatraceně Casandro to jsi nepamatuješ co jsem tě učil to to bylo tak moc zbytečný,, rozkřičel se  "Nekřič na mě nemáš právo tu na mě křičet jde po mě pán zla  byla jsem zmanipulovaná teď máme nějaké rodiné tajemství a ty chceš abych někomu se svěřovala o tvé smrti tak tu na mě zatraceně nekřič,, taky jsem křičela ale už nebrečím nemám důvod změnil se chce po mě něco co jsem se snažila všechny ty roky v sobě úkryt. "Nemám na tebe křičet tak se vzpamatuj jsi moje sestra nevzdáváš se ty bojuješ do posledního dechu ať chceš nebo ne musíš být tvrdá nemít city jinak budeš oslabená a tím tě zabijou budeš muset to někomu říct někomu komu si možná ani neřekla ahoj, jsi Clark tak se to nauč používat musím ale ještě se uvidíme,, pohlédl na mě tvrdě a pak zmizel a v tu chvíli se zase spustil čas. S tichým půjdu najít kupé jsem se vypařila do vlaku. Sice jsem ho chvíli hledala ale nakonec jsem našla úplně v zadu a mě to tak vyhovuje. Aspoň můžu chvíli přemýšlet. S kým jsem nikdy nepromluvila to je ale spousta lidí. Ale musí to být někdo nezvyklý tím pádem někdo ze Zmiozelu. A vlastně jak zjistím kdo to je přesně co kdybych to řekla někomu kdo mi vůbec nepomůže a jen se mi vysměje. Ale zase musím vyloučit ty kteří nejsou čistokrevní. Tak to už je trochu míň rodin ale pořád je těch děcek moc. Po chvíli si ke mě přisedli ostatní. V tu chvíli jsem si to uvědomila musím to říct někomu z Blacků.