Pohled Cass
Už se zhruba týden se schovávám před smrtijedi. Jo uznávám odejít z Bradavic byl dost blbý nápad. Ale tak trochu cítím že jsem to měla udělat.
Právě teď se skrývám v nějakým skladu a čekám až ten kdo tu je odejde. Namačkala jsem se do nějakýho minimálního prostoru mezi nějakými kontejnery. Divím se že jsem se tam vešla. Když jsem uslyšela bouchnutí dveří, opustila jsem svůj úkryt. Byla to ta největší chyba kterou jsem udělala. "Tak tady tě máme,, ozval se něčí hlas. V tu chvíli jsem věděla že jsem v háji. Nahodila jsem nevinný úsměv a otočila se na toho kdo mluvil. "Promiňte to mluvíte na mě, protože já vás neznám,, skúsila jsem se z toho vymluvit a získat čas abych vymyslela co udělat. "Nehraj to na nás moc dobře víme kdo jsi,, ozval se někdo další z mými zády. Vždycky jsou minimálně dva. Jsou mi pro smích protože nedokážou chytit ani malou holku. "Pán bude nadšený když tě přivedeme,, ozval se zase ten první. Už jsem chtěla něco říct když jsem začala blednout. "Víte pánové ráda bych si s váma dál povídala ale někdo mě volá a já ho přece nemůžu nechat čekat. Takže mě těšilo,, věnovala jsem jim úšklebek než jsem kompletně zmizela.
Objevila jsem se na nějaké louce uprostřed lesa. "Cass,, vykřikl pro mě známý hlas. Otočila jsem se a usmála se na Rema. Než jsem se nadála pevně mě objímal. Odtáhla jsem se trochu jen abych následně spojila naše rty. "Tak to jsem nepotřeboval vidět,, ozval se další hlas. Odtáhla jsem se od Remuse a nechala se obejmout Jamesem který to řekl. "Chyběli jste mi ale neměli jste mě vyvolat tímhle kouzlem. Jde vystopovat a vzhledem k tomu že se mnou byli v tu chvíli kdy jsem mizela smrtijedi tak nebude trvat dlouho a budou tady taky.,, Podotkla jsem stále v Jamesově náručí. "Měli byste se jít schovat,, dodala jsem. "Jak to myslíš pře-,, nestihl dokončit větu když ho minul červený paprsek. "Jsou tu, běžte pryč,, vyjekla jsem a sama jsem se skrčila před paprskem který letěl mým směrem. Byli tu dřív než jsem myslela. Vytáhla jsem z džínů hůlku a začala jsem s nimi bojovat. Kdyby byli jenom dva v pohodě bychom je zvládli jenže se jich tam objevovalo víc a víc. A já nejsem dost silná na to abych je dokázala zastavit. Uvědomila jsem si že dneska to ukončíme dneska buď Voldemort vyhraje nebo jim dám víc času. Bojovali jsme dlouho. Omráčila jsem jednoho Smrtijeda když jsem zjistila že ostatní zajali a drží jim hůlky u krku. "Měla by jsi položit tu hůlku než se tvým kamarádům něco stane. A to přece nikdo z nás nechce.,, Otočila jsem se na toho kdo mluvil a snažila se vzpomenout kde jsem ten hlas slyšela. "Dneska nevyhrajete,, řekla jsem s úšklebkem. " To si myslíš ty, nic nezmůžeš nebo snad chceš riskovat jejich životy,, musela jsem to na ně nahrát aby nepoznali co se chystám udělat. Sklonila jsem hlavu jako bych přemýšlela a nakonec si klekla a položila hůlku na zem. Nenápadně jsem přitom vzala z boty malý nožík který nosím furt sebou. "Pusť je na nic je nepotřebujete, chcete mě tak si mě vemte,, Chvíli se na mě zamýšleně díval jako by se snažil přijít na to jestli blafuju. Nakonec přikývl a oni byli volní. "Vemte jí.,, Poručil. Ušklíbla jsem se a bodla si nůž do hrudi. "Přece vás nenechám vyhrát,, zamumlala jsem a spadla na zem.
Pohled Remuse
Celé dny jsme trávili v knihovně a snažili se najít kouzlo které by našlo a přivedlo by nám Cass. A taky jsme nějaké našli. Jenom jsme potřebovali víc věcí než jsme si mysleli ale. Sehnat je nebyl takový problém. Problém byl najít místo kde lidi nechodí a měli bychom dost místa to kouzlo provést. Kdybychom věděli co se stane nepokoušeli by jsme se ji najít.
"Cass,, vykřikl jsem a rozešel jsem se k ní když se objevila. Otočila se a věnovala mi úsměv. Než se nadála svíral jsen ji ve své náručí a nehodlal ji jen tak pustit. Trochu se ode mě odtáhla jen aby následně spojila naše rty. "Tak to jsem nepotřeboval vidět,, ozval se James. Odtáhla se ode mě a nechala se obejmout Jamesem. Ostatní jenom přihlíželi. "Chyběli jste mi ale neměli jste mě vyvolat tímhle kouzlem. Jde vystopovat a vzhledem k tomu že se mnou byli v tu chvíli kdy jsem mizela smrtijedi tak nebude trvat dlouho a budou tady taky.,, Podotkla stále v Jamesově náručí. "Měli byste se jít schovat,, dodala. "Jak to myslíš pře-,, Nestihl jsem dokončit když mě těsně minul červený paprsek. "Jsou tu, běžte pryč,, vyjekla a sama se skrčila před paprskem který letěl jejím směrem. Vytáhla z džínů hůlku a začala s nimi bojovat. Okamžitě jsem se k ní já a ostatní přidali. Shlukli jsme se k sobě do kroužku a společně si kryli záda. Bojovali jsme dlouho a tvrdě l. Avšak mě i ostatní chytli a drželi nás v kroužku kolem Cass. "Měla by jsi položit tu hůlku než se tvým kamarádům něco stane. A to přece nikdo z nás nechce.,, Otočila se na toho kdo promluvil. "Dneska nevyhrajete,, řekla s úšklebkem. " To si myslíš ty, nic nezmůžeš nebo snad chceš riskovat jejich životy,, Sklonila hlavu když přemýšlela a nakonec si klekla a položila hůlku na zem. Něco si však vzala z boty. Nevěnoval jsem tomu pozornost. "Pusť je na nic je nepotřebujete, chcete mě tak si mě vemte,, Mluvila pevně, na očích jsem jí ale poznal že má strach. Ten kdo mluvil se na chvíli odmlčel a přemýšlel. Nakonec přikývl a mi byli volní. Okamžitě jsem se vydal ke Cass. "Vemte jí.,, Poručil. Ušklíbla se a bodla si nůž do hrudi. Zalapal jsem po dechu a zastavil se v půlce kroku."Přece vás nenechám vyhrát,, zamumlala a spadla na zem. Okamžitě jsem se zpamatoval a vydal se k ní. Ani jsem si neuvědomil že brečím řekla mi to až Cass když jsem si k ní klekl. "Nebreč, víš že jsem to musela udělat,, zasýpala. Vzal jsem si jí do náruče a začal s ní trochu houpat. "Reme miluju tě pamatuj si to prosím,, zašeptala. Přes slzy jsem se na ní pokusil zaostřit. "Taky tě miluju,, řekl jsem a rozbrečel jsem se ještě víc když zvedla koutky do úsměvu a z jejích očích se vytratil život.
Přijde vám to taky tak blbý?
ČTEŠ
Kdo? JEJICH DCERA!!! [Dokončeno]
FanfictionAre my parents real? I do not know. Do I belong here? I still don't know. What I know? That I love someone and I'm the target. Jmenuju se Katie Victorie Cassandra Potter a nebo ne? Kdo je Cameron? Kdo jsou ti lidi v mých vzpomínkách. Jsou lidi kter...