Kdo? JEJICH DCERA!!! [Dokončeno]

15

Pohled Cass

Nevím kolik uplynulo hodin ale popravdě bojím se že už to takhle zůstane navždy. Ne nesmí musí se přece něco udělat. Pokusím se postavit na nohy ale hned padám cítím že jsem vyčerpaná tak zatraceně moc vyčerpaná. Vím že stačí tak tři smyčky a asi umřu cítím se slabší a slabší. Začíná předposlední už s tím nic nemůžu udělat. Začíná poslední ale je jiná změny si všímám hned vidím Rema. Stojí a kouká se na mě i když mě nemůže viděť. "Jsi Clark tak  bojuj,, hlas Cama a pohled Rema mi dodal poslední 'sílu'. Nezvedla jsem se nic jen jsem začala křičet. A v tu chvíli se to stalo všichni v chodbě smetla tlaková vlna která mě odhodila proti zdi a dál už jen černo. Probouzím se kvůli chladu, otevírám  oči a překvapením se vymrštuju do sedu. Jsem v té chodbě kde jsem omdlela, pohled přesunu do okna ono se stmívá, to jsem byla mimo tak dlouho. Jenže to jsem v tu chvíli přestala vnímat, je mi zima ukrutná zima nejspíš z toho jak jsem tak dlouho ležela na studené zemi. Nemá cenu někam chodit proto jsem vstala a rozešla se do věže. Potřebuju si to nechat projít hlavou a na to potřebuju klid. Hodně klidu tím pádem co nejvíc od lidí, hlavně od hluku. Ale jak to bývá tak zákon schválnosti mi způsobil to že jsem potkala snad celou školu nebo aspoň půlku. Všichni si povídali něco o to že se na chodbě u jídelny něco stalo. Moc jsem to nevnímala potřebovala jsem co nejrychleji pryč od lidí, a nebo aspoň do blízkosti někomu koho znám. Ale tohle přání se mi nesplní a nejspíš se mi nesplní ani to že chci být sama.  Ale zamířila jsem na Astronomickou věž u které vím že tam nikdo nebude. Prudce jsem se zastavila před schodištěm 'sakra vždyť já nebyla ani na jedné hodině první den a už mám absenci'. Povzdychla jsem si a začala vybíhat schody přece jen si potřebuju pročistit hlavu.  Přešla jsem k zábradlí a nechala studený vítr ať mi víska vlasy. Zůstala jsem tam až do osmi a potom se pomalu vydala do věže. Nemám hlad i když jsem dneska skoro nic nejedla. Ne nedržím dietu ale prostě nemám hlad. A jediný na co dokážu myslet je teplá postel do které se zamuchlám a usnu. I když spánku se trochu bojím co když zase něco vyvedu. Nesmím. "Cass,, otočila jsem se za hlasem volal na mě Remus. Usmála jsem se na něj. Když ke mě doběhl vtáhl si mě do obětí. Celá zmatená jsem mu obětí oplatila. "Jsem tak zatraceně rád že žiješ kde jsi celý den byla tak moc jsem se o tebe bál,, Aha on mě celý den hledal. "Promiň nebylo mi dobře po snídani jsem šla zpátky na pokoj a celý den prospala a teď jsem byla na Astronomické věži,, Nemám ráda když mu lžu ale když nevím co se mnou je tak bych mu neměla přidělávat starosti. "Dobře ale příště se prosím aspoň ozvi,,

Pohled Remuse

Po tom co se stalo v chodbě se nás učitelé ptali jestli jsme v pořádku. Každý to odkýval a jak to tak bývá tak už o tom ví celá škola. A já jsem se zase pustil do hledání Cass. Když začala večeře tak jsem to vzdal nikde nebyla. Po večeři jsem se jen tak toulal po škole když jsem jí zahlédl jak jde za roh. Rozeběhl jsem se za ní. "Cass,, na to se zastavila a s úsměvem se na mě otočila. Když jsem k ní přiběhl tak jsem si jí přivinul k hrudi. Celá zmatená mi obětí opětovala. "Jsem tak zatraceně rád že žiješ kde jsi celý den byla tak moc jsem se o tebe bál,, po tomhle se trochu napjala. "Promiň nebylo mi dobře po snídani jsem šla zpátky na pokoj a celý den prospala a teď jsem byla na Astronomické věži,, ani za mák ji nevěřím že spala ale pokud mi to nechce říct tak jí nebudu nutiť, až bude chtít sama mi to řekne. "Dobře ale příště se prosím aspoň ozvi,, odtáhl jsem se od ní a vzal jí za ruku a začal táhnout k Nebelvírské věži. "Reme kam to jdeme,, otočil jsem na ní hlavu a usmál se a ní. "K nám do pokoje nechci aby jsi zítra zase zmizela, a navíc jsem si jistá že tě James rád uvidí a Lili taky,, povzdechla si ale nic nenamítala asi se jí zalíbila vidina na to že bude spát se mnou v posteli. Když jsme došli k Buclaté dámě tak jsem jí řekl heslo a vstoupily jsme dovnitř. Ve společenské místnosti je spoustu lidí proto jsme se bez povšimnutí dostali ke schodům které vedli do pokojů. "Najdeš pokoj od holek,, otočil jsem se na ní. "Jo najdu pak příjdu k vám,, upřel jsem na ní tázavý pohled. "Slibuju,,  Usmála se na mě a vlepila mi rychlou pusu a odběhla nahoru. Po chvíli jsem se s úsměvem vydal do pokoje.