27

33 4 0
                                    

Pohled Cass

"Tak teď mi zatraceně začni vysvětlovat co se děje,,

"Tak jo Cass vysvětlím ti to ale musíš mi slíbit že o tom nikomu neřekneš a nebudeš mi skákat do řeči, už tak mám problém,, vyhrkne na jeden nádech  Cam. "dobře slibuju ale začni vysvětlovat proč tu nejsi sám a proč tě zase vidím,, prskla jsem po něm. "Počkej ty vidíš i Chloe,, Zamrkal na mě překvapeně. "JO, vysvětli mi teda co se děje,, Já vím jsem na něj hnusná ale musí začít vysvětlovat a to hned. "To je nemožný, a špatný fakt hodně špatný,, mumlal si pro sebe a mě ignoroval. "Možná by jsme jí měli vzít k radě starších,, navrhla ta Chloe myslím. "To nemůžeme už tak je tohle špatné a když dovede ke starším uvrhnou nás do věčného zatracení,, odpověděl jí na to. Dobře začínám se v tom ztrácet jaká rada starších. Jak jako problém. A proč sakra mluvím s někým kdo už je skoro osm let mrtvý. "Tak co máme dělat,, zamračila se. "já nevím dobře,, zajel si Cam nervózně rukou do vlasů. "Tak odpovíte mi,, vyjekla jsem potichu. "Promiň Cass, zapomněl jsem na tebe,, podrbal se na zátylku a omluvně se na mě podíval. "Asi bych měl začít tím že vás představím, Cass tohle je Chloe pracuje se mnou i když to může znít divně když jsem po smrti. A Chloe to je Cass ale to už víš,, zmatkoval. "Came k věci,, zamračila jsem se na něj a posunula jsem se na posteli tak že jsem se začala opírat o rám postele. "Věc se má tak že umíráš, ale to už samozřejmě víš a já a tady Chloe máme na starost aby to dopadlo tak jak mělo. Ale nevivíjí se to tak jak by mělo, umíráš brzy měla jsi se dožít ještě jednoho roku jenže se něco pokazilo a ty budeš muset splnit úkol a zemřít dřív než by jsi měla. Tohle může podkopat všechno co by se mělo správně stát, úplně všechno. Někdo se třeba nenarodí což může mít obrovský dopad v budoucnosti.,, chrlil na mě tolik informací že jsem je nestihla pobrat ale zaujala mě jedna věc. "Kdo se nenarodí,, zeptala jsem se zmateně. "Něměl bych ti to říkat ale tvoje a Remusova dcera,, zamumlal tak potichu že jsem si myslela že jsem špatně slyšela. "Já bych měla dceru,, vydechla jsem zmateně a slzy mi začali stékat z očí. To dítě se kvůli mě nenarodí, a to jen protože budu mrtvá. "A co s tím mám udělat Came nemůžu oddálit svojí smrt,, vydechla jsem smutně. ů Já nevím Cassie, já fakt nevím,, zamumlal smutně. "Jak by se jmenovala,, zeptala jsem se mezi tichými vzlyky.  "Scarlett,, řekl. "Lettie zamumlala jsem a naplno jsem se rozbrečela. Cam se ke mě vydal ale já ho zastavila. "Bežte pryč prosím, oba,, a tak udělali prostě zmizeli. 

Přešla ke klavíru, je to jediný způsob jak se můžu uvolnit. Vzala jsem noty od písničky kterou jsem nedávno začala psát. Je to sice zpívané jako kluk ale tak trochu jsem tu písničku plánovala nechat zazpívat Jamese. Zhluboka jsem se nadechla a pustila jsem se do hraní. (Písnička nahoře) 

the morning took away my dreams
I saw you dance across the stream
I was drowning in the air
Under cold fluorescent lights
I reached out to hold you tight
Such a comedy of cares

Another me
Another you

Another reason

We had no diamonds we had no gold
We had time
Time is a river
Left with silence thoughts untold
Left with time time is a river I've seen the
sea

(a tak dál)

Když jsem dohrála tekly mi slzy proudem a já jsem se je nesnažila ani zatavit. Mám chuť udělat tolik věcí a přesto tu sedím a brečím, protože to je to jediné co teď dokážu. 

"Mám se ptát proč jsi místo abys spala hrála na klavír, i když musím uznat ta písnička zněla skvěle,, mračí se na mě Remus zatímco mi dáví kázání jako malé holce. Což teoreticky jsem. "Díky,, zamumlala jsem. Ale nedokážu se na něj podívat né po tom co jsem se dozvěděla že bychom měli dceru. Né po tom co vím že to já jsem naší dceru zabila. Možná to je směšné vždyť je mi sotva patnáct. Ale i přes to jsem s ním v budoucnosti dítě chtěla mít a teď je to pryč. Všechno to co by kdyby je pryč. A to jen protože jsem nějak změnila budoucnost. Mám chuť se jít zahrabat do země. Tyto myšlenky mi přerušila ruka mávajíci před mým obličejem. "Cassie posloucháš mě vůbec,, řekl s povzdechem Remus. Je mi ho líto nechci ho ignorovat jenže nemůžu přestat myslet na nic jiného než na Scarlet. "Promiň,, zamumlala jsem a rozbrečela jsem se zase. Remus se ale naštěstí na nic neptal a jen mě sevřel v náruči. Tak jemně jako kdybych se měla každou chvíli rozpadnout. Dost pevně na to aby mu mě nikdo nevzal. A já se tak cítím v bezpečí, protože vím že on by nedovolil aby mi někdo ublížil. "Já promiň, pořád musím myslet na to co mi někdo řekl. A Remusi vždyť já jsem v podstatě zabila nenarozené dítě,, zamumlám mu do trička. Vím že nechápe co tím myslím ale nechává to být a dál mě utěšuje.  

Naposledy se ohlédnu na dům ve kterém jsem strávila začátky děctví. Nějak tuším že je to naposledy co ho vidím. Snažím se zapamatovat všechny ty hezké chvíle které se tam staly. Za dvě hodiny se přenášedlem dostaneme zpátky do Bradavic. "Uvidím se u přenášedla,, usmála jsem se na ostatní a přemístila jsem se na ministerstvo kouzel.

Přešla ke kanceláři a zaťukala jsem. "Dále,, ozvalo se tlumen ě zpod dveří. A tak jsem vstoupila. "Dobrý den slečno Clark, už jsem na vás čekal,, přivítal můž za stolem. "Dobrý den,, oplatila jsem mu pozdrav a sedla jsem si na nabízenou židli. "Jsme tu teda abychom sepsali co se stane s vašim majetkem, nerozmyslela jste si,, Na odpověď jsem zavrtěla hlavou. "Tak tedy dobrá asi bych začal domem co vy na to,, zeptal se a vytáhl jednu ze složek které má na stole. "Souhlasím,, pokusila jsem se na něj usmát.  "Tak tedy začneme,,

Kdo? JEJICH DCERA!!! [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat