Endgame [CHRIS EVANS CZ/ENG FF]

~part 13~

-DALŠÍ DEN RÁNO-

C: "Wake up. Come on, Lucy. Rise and shine!"
Vstáváme. No tak, Luci. Vstávat a cvičit!

"Nooooo!"
Neeeee!

C: "Please?"
Prosím.

"Jesus. How am I not dead yet? What time is it?"
Panebože. Jak to, že ještě nejsem mrtvá? Kolik je hodin?

C: "It's almost eight o'clock."
Skoro osm.

"EIGHT O'CLOCK? I'm gonna fucking smack you, Scott. I want to sleep."
OSM RÁNO? Do prdele, Scotte, já tě fakt proplesknu. Chci spát.

C: "It's me, Chris."
To jsem já, Chris.

"Oh. That doesn't mean I won't smack you. Why don't you go wake up Gina and leave me alone?"
Aha. To neznamená, že tě neplesknu. Proč nejdeš radši vzbudit Ginu a nenecháš mě na pokoji?

C: "Gina's not even here. How wasted did you get last night?"
Gina tady ani není. To se včera fakt tak opila?

"I don't see how that's any of your business."
Do toho ti fakt nic není.

C: "It is my business, because you're my responsibility now!"
Ale je, teď tě mám totiž na starost.

"What? I'm not your daughter, Chris. Get out."
Co prosím? Nejsem tvoje dcera, Chrisi. Vypadni.

C: "You're in my house, though. So you get out of that bed. Breakfast is ready."
Ale bydlíš u mě. Tak vylez z té postele. Snídaně je na stole.

"Fine. Give me a minute."
Fajn. Dej mi minutku.

C: "Okay, but I'll be back to check on you."
Dobře, ale za chvíli tě zase zkontroluju.

"Whatever."
Klidně.

Odešel. Otočila jsem se na záda a rozlepila oči. Ani jsem si nepamatovala, v kolik jsem šla spát, ale byla jsem unavená a bolela mě hlava. Vymotala jsem se z přikrývky a zjistila, že moje síly byly vyčerpány ihned po sundání kalhot; tričko ze včerejška a dokonce i podprsenku jsem měla stále na sobě. Ze skříně jsem vytáhla čisté oblečení a namířila si to do koupelny.
Po krátké osvěžující sprše jsem se sehnula, abych si vytáhla ručník a usušila se. Vítězoslavně jsem se zakřenila, když jsem narazila na schovanou lahev likéru. Úplně jsem na ni zapomněla. Co mi bránilo se hned po ránu dostat trochu do nálady? Odpověď: nic! Ještě nahá jsem si párkrát lokla, potom se teprve oblékla a vyčistila si zuby. Kombinace zubní pasty a alkoholu byla odporná, ale měla jsem horší. Zbytek jsem schovala zpět na stejné místo a šla se nasnídat.

Kolem stolu už byli usazeni všichni. Automaticky jsem si sedla vedle Shanny, která vypadala, že má opravdu ošklivou kocovinu. Byla nadšená, že mě vidí, což byl pocit, který jsem nezažila ani nepamatuji. Zajímalo mě, zda si budeme rozumět i za střízliva.