Endgame [CHRIS EVANS CZ/ENG FF]

~part 5~

Byla jen jediná možnost, a to obrátit se na policii. Jakkoliv se mi do toho nechtělo, nic jiného mi nezbývalo. Vstala jsem, oblékla se a pěšky se vydala na cestu. Snad mi čerstvý ranní vzduch aspoň trochu pomůže se vzpamatovat.

C: "Hey! Hey, Lucy! Wait up!"
Hej! Hej, Lucie! Počkej!

Otočila jsem se a znechuceně se zase odvrátila a pokračovala v chůzi. Nechci teď s nikým mluvit, a už vůbec ne s Chrisem. To mu mělo dojít, když jsem ho vyhodila z bytu.

C: "Will you just stop for a minute, please?"
Můžeš se na chvíli zastavit, prosím?

Ne, kvůli tobě určitě ne.

"What do you want?"
Co chceš?

C: "I wanted to talk to you, so I decided to come back and then I saw you going out, so I followed you."
Chci s tebou mluvit, tak jsem šel zpátky a viděl, že jdeš ven, tak jsem běžel za tebou.

"Wow. Stalker much?"
Páni. Trochu stalker, ne?

C: "I just wanted to see if you were alright, okay?"
Jen jsem chtěl vědět, jestli jsi v pořádku.

"I am not. And now if you'll excuse me, I have some place to be."
Nejsem. A teď, když mě omluvíš, mám něco na práci.

C: "Really? Can I walk with you?"
Fakt? Můžu jít s tebou?

"I don't know, can you?"
Nevím. Můžeš?

C: "I'll take that as a yes."
Beru to jako ano.

Šli jsme tiše. Uvědomila jsem si, že mi vlastně ani nevadí jeho společnost. Když jsme se přiblížili policejní stanici na dohled, zeslábla jsem. Chytila jsem se jeho předloktí a on mě zase chytil za ruku.

C: "Are you sure you're okay? What's going on?"
Opravdu ti nic není? Co se děje?

"I have to do this alone. Thank you."
Tohle musím udělat sama. Děkuji.

C: "I don't want to leave you here like this. Not if there's something wrong."
Nechci tě tady takhle nechat. Ne, pokud něco není v pořádku.

"Chris! I just said thank you. Meet me back at my place, okay?"
Chrisi! Řekla jsem děkuji. Počkej na mě doma, dobře?

Povolil stisk a já šla dál sama. Ještě jsem se ohlédla, abych se ujistila, že mě nesleduje, a vešla jsem dovnitř.

Ujala se mě velmi mladá policistka, podle vzhledu bych tipovala, že ne o moc starší, než jsem byla já. Když jsem se jí tam sesypala a vychrlila ze sebe, co se stalo, uvařila mi čaj a začala sepisovat zprávu. Podle administrativy, kterou se postupně prokousávala, zjistila, že Richard byl obviněný ze znásilnění už dvakrát, ale pokaždé z toho vyšel volný. V případě, že bych šla svědčit společně s ostatními dívkami, dostali by ho tam, kam patří.

"I'll do it."
Udělám to.

Musela jsem. Jinak bych už nikdy neusnula.

Po sepsání výpovědi a veškerém papírování okolo jsem konečně mohla jít domů. Část té tíhy ze mě opadla a měla jsem pocit, že se mi snad povede i zdřímnout si. Po cestě mi tak ztěžkla víčka, že jsem si radši nastoupila do taxíku. Během chvilky jsem tak byla doma, zapadla jsem do postele a začala zhluboka oddechovat. Dříve, než mi to bylo milé, mě vzbudil zvonek u dveří. S nesouhlasným zabručením jsem vylezla z postele zabalená do přikrývky a otevřela dveře. Za nimi stála atraktivní mladá dívka.