Endgame [CHRIS EVANS CZ/ENG FF]

~part 24~

-U SEBASTIANA-

Zaklepala jsem na dveře, ale nikdo neodpovídal. Sebastian nejspíše usnul. Nechtěla jsem ho vzbudit; mohla jsem ale být u něj, až vstane. Šla jsem dovnitř a tiše za sebou zavřela. Chvíli jsem uvažovala, jestli si lehnout k němu, ale pak jsem dospěla k rozhodnutí, že bude možná lepší, když si ustelu v obýváku na gauči. Zamířila jsem tím směrem, ale zastavila se, jakmile jsem za sebou uslyšela spěšné kroky.

S: "Lucy? What- what are you doing here?"
Luci? Co- co tady děláš? 

Sebastian právě vylézal z ložnice jen ve spodním prádle a zmateným výrazem v obličeji. Dveře za sebou zavřel.

"You called Chris to check on me."
Volal jsi Chrisovi, abys mě zkontroloval.

Začala jsem opatrně. Nebyla jsem si stoprocentně jistá, že mě rád vidí. 

"I'm sorry I came here unannounced, but I really need to talk to- are you okay?"
Promiň, že jsem tady přišla jen tak, ale fakt bych s tebou potřebovala- není ti nic? 

Přerušila jsem nit, protože se mi na něm opravdu něco nezdálo.

S: "I- I am, yeah, I just... I didn't expect you here, that's all."
N-ne, jsem v pohodě, jenom... jenom jsem tě tu nečekal, toť vše.

Vykoktal nakonec a pokusil se o úsměv. Zřejmě toho moc nenaspal.

"What's going on?"
Co se děje? 

Zeptala jsem se na rovinu. Vypadal podezřele. 

S: "Nothing! Nothing, I-"
Nic! Nic, já-

"Sebastian?"
Sebastiane? 

Dorážela jsem. Štvalo mě, že dělal, jako bych ho vůbec neznala. Pomalu se nadechoval k odpovědi, ale pohyb za dveřmi ložnice mě donutil změnit otázku. 

"Uhm... Who's that?"
Ehm... kdo je to?

S: "What? Who's who?"
Cože? Kdo je kdo?

Dveře se pomalu otevřely a vykoukla z nich hříva blonďatých vlasů. Srdce se mi zastavilo.

D: "There you are!"
Tady jsi! 

Rozzářila se ta neznámá. Beze studu se k nám připojila v Sebastianově košili, kterou měl na svatbě.  

D: "What's going on in here? Who's this?"
Co se tady děje? Kdo je tohle? 

Ukázala na mě prstem. Soustředila jsem každou buňku ve svém těle na to, abych zůstala klidně stát.

"Excuse me? Who are you?"
Jak prosím? Co jsi zač?

Opáčila jsem s klidem, který mě samotnou překvapil. Hlas jsem měla pevný a rozhodný.

D: "I'm Diana, but you can call me Di. I'm Sebastian's... friend. And you are?"
Jsem Diana, ale říkej mi Di. Jsem Sebastianova... kamarádka. A ty jsi?

"Leaving."
Na odchodu.

Dala jsem si záležet na tom, abych se na ni co nejupřímněji usmála. Aniž bych se pak podívala na Sebastiana jsem se otočila na podpatku a ráznými kroky vyběhla ven ze dveří.

S: "Wait, Lucy! No, don't go, please!"
Počkej, Luci! Prosím, nechoď! 

Jeho výkřiky mě následovaly. On sám se vynořil ze dveří a s bosýma nohama za mnou opatrně klusal.