MEDICINE ~ Larry Stylinson

46. Mainly don't leave me!

„Odmítám to s tebou řešit. Jdu za Liamem, nečekej na mě." Byl jsem zaskočen, jak jeho tónem, tak chováním, ale jelikož jsem byl opravdu vytočený, bylo mi to jedno.

HARRY

Proč zrovna já? Proč? Nechápu, co si to ten kretén Jonathan dovolil. Vždyť mám kurva Louiho. Chápu, že jsem se mohl bránit, avšak já to nedokázal. Jakoby mi ztuhly všechny svaly a nohy přirostly k zemi. Cítil jsem se zvláštně. Normálně bych mu jednu vrazil, avšak teď to prostě nešlo. Prostě jsem ztuhl a nemohl se hýbat. Kdyby tam alespoň nebyl Loui, nic by se nestalo. Prostě bych odešel a neřešil to, protože Louiho miluju nadevše.

Jenomže on tam byl a udělal scénu. Nechápu, proč z toho udělal takové drama? Vždyť se nic tak hrozného nestalo. Nemusel ječet jako totální pitka, která si nemůže koupit novou kabelku. Jsem tedy opravdu rád, že jsem na kluky, protože jinak bych se asi musel oběsit. Nehodlal jsem se kvůli tomu hádat, a proto jsem radši odešel pryč.

Rychle jsem přišel k autu, nasedl a odjel do garsonky, kde by měl být touhle dobou Liam.

Nějak to na mě dolehlo a já začal brečet. Slzy mi stékaly po tvářích a cesta se mi mlžila. Radši jsem na chvíli zastavil. ,,Kurva, kurva, kurva. Proč já se musím chovat jako totální kretén a vždycky po něm vyjet." Rukama jsem bušil do volantu a řval přes celé auto. A je to tu zase. Zase záchvaty vzteku. Nechtěl jsem riskovat to, že to auto rozflákám, a proto jsem radši vylezl ven, abych se nadýchal trochu čerstvého vzduchu. Z kalhot jsem si vyndal krabičku a zapálil si. 

Chodil jsem okolo jako idiot, když na mě někdo promluvil. ,,Harry?" k mým uším došel něčí hlas a já se otočil. Trošku jsem byl v šoku, když jsem tam viděl Zayna.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě a podíval se na mě ustaraným pohledem. ,,Ne, nejsem." Znovu se mi nahrnuly slzy do očí a opřel jsem se o kapotu auta. ,,A můžu se zeptat, co se stalo? Věř mi, že se ti potom uleví, když se svěříš." Přišel ke mně a začal mě hladit po rameni. Podíval jsem se na něj s uslzenýma očima a spustil.

,,Dnes jsem byl s Louim nakupovat a tam jsem potkal mého ex Jonathana. Z ničeho nic přišel a políbil mě. Chtěl jsem se od něj odstrčit, ale nějak to nešlo. Necítím k němu nic. Opravdu ne, ale prostě to nešlo. A to byla chyba, protože v tu chvíli tam byl i Loui. Doma na mě hrozně vyjel, a proto jsem tady," řekl jsem mu a začal nanovo brečet. Ikdyž jsme už měli více takových hádek, tahle mě nějak zasáhla více, než obvykle.

,,Děkuji, že ses mi svěřil. Já chápu, že to je těžké, ale musíš ho pochopit. Vsadím se, že kdyby si viděl, jak se on líbá se svým bývalým přítelem, tak se ti to taky nebude líbit. Věř mi, že tě stoprocentně miluje a ty jeho taky. Neboj se, vše bude v pořádku," konejšil mě milými slovy a stále hladil.

V normálním případě bych to neudělal, ale momentálně jsem byl zoufalý. Rychle jsem se k němu natáhl a silně ho objal. Chvíli tam sice stál jako tvrdé y, ale po chvíli obmotal své ruce kolem mě. ,,Už neplač Harry. Tím ničemu nepomůžeš. Tak pojedeme k vám domů, ne?" navrhl a já souhlasil.

Nakonec jsem se na Liama vykašlal, protože jsem usoudil, že Loui je přednější. Nasedli jsme do auta a vydali se domů. Pustil jsem alespoň rádio, aby mezi námi nebyla taková napjatá atmosféra. Cestou jsme neprohodili ani slovo a já byl za to vlastně rád. Kvůli mé bolesti hlavy jsem neměl totiž náladu na mluvení.

***
,,Loui, jsme doma!" zakřičel jsem do domu, když jsme byli zpátky. Odpovědi se mi nedostávalo, a proto jsem začal trošku panikařit. Nervózně jsem se podíval na Zayna a vydal se dovnitř. Prošel jsem obývák a kuchyni, avšak tam nebyl. Opravdu jsem začal jančit. Lítal jsem po celém baráku, když zbyla pouze koupelna.

,,Pane bože, Zayne!! Zavolej rychle záchranku." Uviděl jsem Louiho tělíčko, jak nehybně leží na zemi. Já vím, že kolabuje běžně, ale já nevím, jak dlouho tady už může ležet, musí do nemocnice.

Okamžitě jsem se k němu sklonil a snažil se mu nahmatat tep. Trochu jsem si oddychl, když jsem ho nahmatal. Nedokážu si představit, že by umřel. Začal jsem mu dávat jemné facky, aby se probral. 

,,Co se sta-" zeptal se Zayn, který držel v ruce telefon. ,,Loui o-omdlel." Kvůli znovu stékajícím slzám jsem začal koktat. Znovu jsem se k němu sklonil a začal ho vískat ve vlasech.

,,Louinku, probuď se. Tvůj Harrynek je tady a už tě nikdy neopustí. Hlavně mě prosím neopouštěj," šeptal jsem mu do ucha a slzy máčel do jeho trička. Kdybych nebyl takový egoistický kretén, nic by se nestalo. Loui by sice možná omdlel tak jako tak, ale hned bych byl u něj a pomohl mu.

Ještě chvilku jsem tam u něj klečel, když v tom do koupelny přišli nějací dva záchranáři, kteří nesli nosítka. ,,Můžete nám prosím říct, co se stalo?" zeptal se nějaký starší pán, který se skláněl k Louimu. ,,Před chvílí jsem přijel domů a takhle ho tady našel," vysvětlil jsem mu a pomalu se zvedl.

Vyšel jsem z koupelny, abych jim udělal místo a došel k Zaynovi, kterého jsem obejmul. ,,Neboj Harry. Loui to zvládne," pošeptal mi do ucha a políbil do vlasů. 

Všichni jsme vyšli ven před dům. ,,Mohl bych jet s vámi, prosím?" prohodil jsem mezitím, co jsem Louiho hladil po bledé tvářičce. ,,Bude lepší, když v tomto stavu budete teď doma. Stavte se zítra," poplácala mě po rameni záchranářka a zavřela dveře sanitky. Beze slova jsem pokýval hlavou a zpátky došel za Zaynem. 

,,Já jsem takový kretén. Nebýt mě, tak je Loui v pořádku. Do prdele!! Beze mě by mu bylo určitě líp," začal jsem nadávat a kopat do všeho, co mi přišlo pod nohu. ,,Harry, to neříkej. Moc dobře víš, že to není pravda," odvětil mi Zayn a přišel ke mně. ,,Pojď dovnitř. Uvařím ti čaj a v klidu si můžeme popovídat," usmál se na mě zářivým úsměvem Zayn a odvedl mě dovnitř.

Ahooj!
Fíha, už se to rozjíždí.. Co očekáváte dál?
Stay tuned

Adgambery28