MEDICINE ~ Larry Stylinson

58. I'm sorry

LOUIS

Rychle jsem vyběhl z budovy ven a rozutekl se pryč. Zrovna se rozpršelo a já byl po chvíli celý promočený. Nevšímal jsem si lidí, kteří kolem mě procházeli a házeli po mně opovržující pohledy, protože jsem se nedokázal soustředit na nic jiného než cestu přede mnou. Slzy mi smáčely už tak mokré tváře a můj zrak se pomalu stával rozostřený.

Nevěděl jsem kam jít, a proto jsem se rozhodl jít za jediným člověkem, který mě má alespoň trochu rád. Za Zaynem.

Jakmile jsem stál před vysokou moderní budovou, znejistil jsem. Co když mě vyhodí? Co když se mi vysměje přímo do obličeje, že jsem se nechal znásilnit?

Prostě drž hubu a běž tam.

Vyšel jsem do osmého poschodí a postavil se před Zaynovými dveřmi. Byly celé černé a uprostřed se leskla stříbrná cedulka se jménem Malik.

Chvíli jsem tam jenom tupě civěl na ony dveře, když jsem se rozhodl zazvonit. Přistoupil jsem blíže a s hlubokým nádechem zmáčkl zvonek.

Hodnou dobu se nic neozývalo a já pomalu začal ztrácet všechnu mou naději. Už jsem chtěl odejít, když v tom jsem uslyšel otáčet klíč v zámku.

,,Loui? Co tady děláš?" Otočil jsem se na něj, podíval se mu do očí. ,,A-ahoj. No, nemohl bych tady prosím zůstat?" dostal jsem ze sebe a pohled upřel na své zablácené boty. Nervózně jsem si začal žmoulat rukáv u mikiny a propadat panice. ,,Samozřejmě, pojď dál." Pokynul mi rukou abych vstoupil a já tak udělal.

Věšel jsem do prostorné černé předsíně, kde jsem i zul své boty a na věšák pověsil mikinu. Jakmile jsem byl hotový, šel jsem za Zaynem, který mě zavedl do obýváku, který byl taktéž "překvapivě" celý černý.

,,Posaď se, já ti uvařím čaj a potom mi řekneš, co se stalo." S malým úsměvem jsem přikývl a rozhlížel se po pokoji. Z celého černého interiéru jsem se cítil kupodivu zvláštně stísněně. Zlatý Harryho dům. Tato myšlenka mi prolítla hlavou jako blesk, ale moc pozornosti jsem ji nevěnoval.

,,Tak povídej, co se stalo?" zeptal se mě Zayn a na stolek před námi položil dva černé hrnky. Já se z té černé zcvoknu.

,,No... prostě jsem se vzbudil a přišel za mnou Liam," při té vzpomínce jsem se rozklepal a Zayn si toho nejspíše všiml, proto mi položil svou ruku na mé stehno. ,,No a lehl si za mnou do postele. Všechno bylo v pohodě, ale potom mi začal svlíkat kalhoty. N-no a potom m-mě znásilnil," to mě znovu zlomilo a začal náruživě brečet.

,,Loui, to si děláš srandu, že jo?" zeptal se se zaťatými pěstmi a silně sevřenou čelistí. Zakroutil jsem hlavou v nesouhlasu nohy si přitáhl s obličeji. ,,Já ho zabiju. Přísahám, že ho roztrhám na milion kousíčků," po těchto slovech si mě přivinul do hřejícího objetí. Co já bych dal za to, abych se teď mohl krčit v Harryho náruči. Mohli jsme být spolu a tohle se vůbec nemuselo stát.

,,Můžu tu teda zůstat?" nervózně jsem se zeptal a stále ho objímal. ,,Proč se ptáš? Samozřejmě." Byl jsem za Zayna opravdu vděčný. Jsem rád, že jsme se tenkrát na tom parkovišti seznámili.

***
Bylo něco okolo oběda, a my se koukali na televizi. Moc jsem nevnímal, protože jsem byl ještě dost rozhozený z toho, co se stalo ráno. Nikomu bych to nepřál, ani tomu největšímu nepřítelovi ne.

,,Hele Loui, budu muset do práce." Sice mě to mrzelo, že musí teď odejít, ale co už, peníze se nevydělávají samy. ,, Jasně, a v kolik přijdeš?" zeptal jsem se ho.

,,No, někdy okolo šesté. Ale mám pro tebe překvápko." Po slově překvápko jsem hned zbystřil. Vždycky jsem překvapení miloval, miluji a milovat budu. ,,Jaké?" Stoprocentně jsem musel vypadat jako malé děcko. ,,To ti neřeknu, je to přece překvapení," zasmál se a cvrnknul mě do nosu. Nad tím jsem jenom protočil oči a dál sledoval televizi.

Asi před půl hodinou Zayn odešel a já tu zůstal sám. Bylo mi divně. Pociťoval jsem mírnou úzkost a strach. Nechápu, jak to mohl udělat. Měl jsem ho za kamaráda.

Během dvou měsíců jsem ztratil nejlepšího kamaráda už od dětství, kamaráda, který si na něj jenom hrál a toho nejlepšího, nejkrásnějšího a nejhodnějšího přítele. Může se to ještě víc posrat? Snad ani ne.

***
Crr crr. Uslyšel jsem zvuk znovu a leknutím nadskočil. Pane bože! Že by to byl Liam? Přišel si pro mě? Nervózně jsem přešel ke dveřím. S třesoucími rukami jsem popadl kliku a otevřel.

,,Ahoj!" vyprskl po mě blonďák a skočil mi kolem krku. ,,A-ahoj, c-co ty tady," vykoktal jsem ze sebe překvapeně. ,,Zayn mi zavolal, že jsi tady sám, tak jsem přijel. Hele Lou, chtěl bych se to moc oml-" Nenechal jsem ho to doříct a skočil mu do řeči.

,,Ne, to já bych se ti chtěl omluvit. Byl jsem blb, že jsem to neviděl. Moc se omlouvám, že jsem ti nevěřil a byl naštvaný, že stojíš na Harryho straně," znovu jsem se rozbrečel a stisk našeho objetí zesílil.

***
,,Já jsem věděl, že to je čurák už od začátku," vysvětlil jsem Niallovi co se dneska a samozřejmě se to neobešlo bez slz.

,,Nini, klídek. Stejně s tím nic nenaděláš," snažil jsem se ho uklidnit, ale marně. ,,Si děláš srandu, ne? Jak mám být v klidu, když mého nejlepšího kamaráda znásilnil někdo takový jeho je ten kokot Liam." Sice jsem nechtěl aby tady takhle vyváděl, ale souhlasil jsem s ním.

,,Musíme to říct Harrymu," najednou z něho vypadlo, ale já nevěřil svým vlastním uším. ,,Tak na to rovnou zapomeň!" vykřikl jsem po něm. ,,Proč? Vždyť to je tvůj bývalý přítel a zná Liama." Si dělá srandu ne? ,,Nialle. To bývalý tam má celkem velký význam, takže ne."

Nakonec to skončilo tak, že jsme si objednali pizzu a čuměli na telku. Sice jsme se už nehádali, a Niall slíbil, že Harrymu nic neřekne, avšak já mu stejně nevěřil.

***
,,Čaute kluci!" zakřičel na nás Zayn, když přišel okolo šesté domů. To už je vlastně můj pátý "domov", super.

,,Tak jak jste se měli?" zeptal se nás Zayn, který si za námi sedl na sedačku a začal jíst pizzu. ,,Celkem dobře. Až teda na menší hádku," vysvětlil mu Niall s plnou pusou.

Dobře jsme si povídali než Zayn promluvil. ,,Hele Loui, možná tě to nebude zajímat, ale jenom jsem ti chtěl říct, že ve firmě mého táty začal pracovat Harry. Dal výpověď ze své předešlé práce a šel pracovat k nám." Cože? Harry opustil tu svou "úžasnou" práci? Proč? Nechápal jsem.

Ahooj!
Tak že by Louimu popraskaly ledové zábrany k Harrymu?
Jinak, příběh už se blíží ke konci, a já jsem smutná :'( Je to tu s vámi super, děkuju za všechny hlasy a komentáře, všeho si neskutečně vážím!
Stay tuned

Adgambery28