MEDICINE ~ Larry Stylinson

57. That dickhead ran away!

HARRY

Byl jsem tak strašně rád, že pan Malik mou situaci pochopil, a ikdyž mi sice bude muset podle pravidel za dlouhou dovolenou strhnout prémie, tak mě pustil na dobu neurčitou.

Doma jsme to ještě den předem probírali, ale teda pozdě v noci, protože jsem uplynulé dva dny byl téměř 24 hodin v práci. Chtěl jsem si naddělat. Mamku taky naštěstí pustili, tudíž už jsme jen řešili, na jak dlouho tam míníme odletět.

***
„Já nevím Harry. Já o svou práci přijdu, jestli tam budeme déle jak měsíc," povzdechla si mamka. „Věřím ti mami, já bych to zvážil podle toho, v jakém stavu bude Gemma. Nemůžeme odletět hned, jak se vrátí z nemocnice. Bude mít o sebe velký strach, kamkoli sama jít." Nervózně jsem si mnul spánky a vlastně i oči, už je po půlnoci.

Chvíli jsme mlčeli, když teda mamka udělala rozsudek: „Tak dobře Harry. Přinejhorším tam zůstaneš sám s Dylanem, nebo jenom Dylan a někdo poletí domů." Sice mě děsila myšlenka, že bych tam měl Dylana s Gemmou samotného, přece je sám dost zranitelný, ale nechtěl jsem zrovna mamce odporovat. Pokýval jsem hlavou, popřál dobrou noc a sám se vydal do své komnaty.

***
Ráno jsem se vzbudil s kupodivu dobrým pocitem. Začal jsem se na let těšit jako malé děcko. Dneska je den odletu, ale letíme až večer, ať jsme díky časovému posunu v New Yorku dneska odpoledne. Páni, snad nechytneme pásmovou nemoc.

Začal jsem si balit, dosud jsem na to neměl čas. Panu Malikovi jsem také slíbil, že se dneska ještě dostavím, na desátou, takže to musím stihnout rychle. Prvně jsem si tam hodil věci k hygieně, pár blbin jako sluchátka, no, však víte, co si lidi balí někam sebou. Jako poslední jsem šel k tomu nejdůležitějšímu – oblečení. Zabalil jsem si jak letní, protože už je červen, tak i nějaké teplejší oblečení, nevím, jak v NY bude.

Už jsem tu skříň měl poloprázdnou, když jsem uviděl pohozenou Louiho sukýnku. Nahrnuly se mi opět slzy do očí, při vzpomínce na něj. Od té doby, co plánujeme odlet, jsem si na něj ze stresu skoro nevzpomněl. Jak moc mi ten kluk chybí! Ty nejlepší pusy, objetí, jeho očička jak studánky, útlý pas a samozřejmě úžasně šukézní prdelka. Jej, jak já rád bych si zase zasunul! Ale teďka bych určitě do nikoho jiného nechtěl. Moje srdce stále tluče jen pro něj.

Slzy jsem potlačil, sukýnku si do kufru hodil také, když mi bude teskno, budu si ji tam třímat. Byla to vlastně poslední věc, tudíž jsem kufr zavřel, všiml si, že už je po deváté, tudíž jsem se začal ubírat směrem do práce. Popravdě, už mi teď leze krkem, ale to proto, že jsem tam teď byl víc než doma. Doufám.

***
„Čau Harry!" zavolal mi někdo do zad, když jsem zrovna Stanleymu přidržoval žebřík. Ten hlas jsem znal, byl to Zayn. Co ten tu dělá?

Nemýlil jsem se, byl to on. Stanley už byl navrchu, tudíž jsem mohl na chvilku poodejít, a vlastně se rozloučit se Zaynem.

„Ahoj! Co ty tu?" zeptal jsem se ho, až došel k mé osobě. „No, hádej, kdo bude na tvé pozici, dokud budeš pryč, no, jsem to já!" Myslel jsem, že by byl naštvaný, ba naopak, zněl mile, ostatně jako vždy.

„Jejky a nevadí ti to? Mimochodem, táta už ti asi řekl, co se děje, viď?" zeptal jsem se posmutněle s myšlenkou na mou milovanou Gemmu.

„Ježíš, vůbec mi to nevadí Harry! Chápu, je mi moc líto, co se tvé sestře stalo, určitě bude šťastná, že za ní doletíte. No a já budu rád,že si vydělám na obživu dvou lidí.." řekl velice tajemně. Já z toho byl trochu zmatený. Jak jako dva lidi? Že by si našel přítelkyni bez práce?

„Kdo je ten druhý, pokud-li smím vědět?" otázal jsem se. Nervózně se ošil a řekl: „Máš ještě čas? Táta už tě pustí, a tohle je na delší povídání.."

Co to? Začal mě děsit a tak jsem přikývl, rozloučil se se všemi a spolu se Zaynem vyrazili do parku, kde jsme se posadili a on hnedka spustil:„Přestěhoval se ke mně Louis. Prosím, nech mě domluvit, než mě zahrneš otázkami. Nemyslím si, že by si přál, abys věděl detaily, ale jednu věc bys vědět měl.. Liam ho prý znásilnil."

Nevěřil jsem vlastním uším. Co to ta kurva udělala!? Jak jsem s takovým čurákem mohl být nejlepší kamarád!? Jo, já taky dříve býval bezcitná mrcha, ale Loui mě prostě změnil! Jak jen mohl!? Vařila se mi krev v žilách, ale pak mi steklo pár slz.

Zayn asi vycítil, že nemám chuť na povídání si o tom, tudíž mě jen lehce objal, ale já ho silně stisknul, skoro jsem ho asi i rozmáčkl, ale nechtěl jsem vybuchnout vzteky.

Chvíli mě ještě přemlouval, abych šel s ním a Louiho nějak podpořil, ale já odmítl. Ne, že bych už nechtěl, ale opravdu večer odlétám, a já to zatím nechci rozjednávat. Ale zapřísáhli jsme si se Zaynem, že mi po příletu sem pomůže Louiho získat zpátky.

Každý jsme si vyšli vlastním směrem, ale já nemířil hned domů. Razantně jsem vykročil k Liamově bytu. Bude mít štěstí, pokud poté ze dveří vyjde zdráv. Možná ještě vychladnu a skončí to u hádky, ale nevím nevím.

U dveří jsem se zhluboka nadechl, zazvonil, ale nic. Zkoušel jsem to několikrát, ale žádná odezva. Měl jsem jediné štěstí, že ze dveří vycházel jeden náš klient, no, můj už vlastně ne.. Pochopitelně mě pustil a já s dupotem vyrazil po schodech. Na dveře jsem zaklepal, ale nic. Žádná odezva. Tudíž jsem je obratně rozkopl a poskytl se mi pohled na totální prázdno. Vůbec nic tam nebylo.

Chvíli jsem tam stál jak tvrdé Y, ale pak mi to došlo. Ten čurák utekl! Telefon mi oznamoval, že volané číslo neexistuje.

Po chvíli jsem to vzdal, a odcházel domů. Přemýšlel jsem, že ho za to nahlásím na policii za znásilnění, nicméně kdyby ho chytli, on by se mi pomstil, a nahlásil mě za ty léky. A svůj komfort nenaruším, takže doufám, že na něj ještě někdy narazím.

***
Oddechl jsem si, když jsme spokojeně spočinuli na našich sedačkách v letadle do NY. Vše proběhlo v klidu, za což jsem rád.

Dylan brzy usnul, a já využil situace, že já s mámou ne. Nakonec jsem ji teda převyprávěl vše, co se událo, o lécích, o lécích pro Louiho, o jeho kolapsu, o znásilnění. Měl jsem opravdu nahnáno, že ztropí scénu a zabije mě. Jenomže, jelikož byla asi totálně psychicky vyčerpaná, tak si jen pobrečela v mém objetí. Byl jsem za to vděčný, že to tak dopadlo.

Ahooj!
No.. Myslím, že Liam už má spočteno, a tak necháme prostor klukům Louiho získat zpátky..
Stay tuned

Adgambery28