Dračí bojovnice

VI. kapitola

Fren měl na sobě výrazně modré oblečení, které se mu vůbec nelíbilo. Připadal si jako šašek, ale Naira trvala na tom, aby si to oblečení vzal, že prý v něm lépe zapadne do společnosti. Naira si oblékla též výrazné šaty, ale barvy zelené. Teď se do něj zavěsila a stoupali po schodech k velkým dveřím velkého domu, který Frenovi připomínal malý zámek. U dveří je zastavil postarší muž v černém obleku. „Pozvánku prosím“ požádal je a bylo na něm vidět, jak je ze svého úkolu znuděný. „Leone, vždyť víš kdo jsem.“ zavrkala na něj Naira, tedy teď lady Keen. „Ale aby si nikdo nemohl stěžovat, tak tady je“ podala mu úhlednou obálku a sladce se na něj usmála. Leon obálku otevřel a očima přelétl pozvánku. „Smím vědět, kdo vás doprovází lady Keen?“ zeptal se zvědavě. „Jmenuje se Fren. Než dospěl, byl svěřenec jednoho z mých přátel, jelikož jeho rodiče zemřeli. Ten přítel mě požádal, abych ho s sebou přivedla, neboť potřebuje lépe poznat společnost.“ odpověděla s úsměvem, ale pak její tvář posmutněla. „Bohužel jsem se doslechla, že můj přítel mezitím, co tady Fren cestoval ke mně, zemřel.“ pak potřásla hlavou, jakoby se ty myšlenky pokusila vytřepat z hlavy a znovu se usmála. „Teď ale není čas na truchlení, můžeme už jít dovnitř Leone?“ Leon sebou trhl, protože úplně zapomněl na svoje povinnosti a otevřel dveře. „Samozřejmě že můžete, omlouvám se za zdržení lady Keen.“

Vevnitř jim sluha odebral pláště a jiný sluha je zavedl do velkého sálu. Hrála hudba a všechny šaty, které Fren viděl, hýřily barvami. Lady Keen ho naváděla k pestrobarevné dvojici, která pomalu procházela sálem a s každým prohodila pár slov. „Zdravím vás Se'Lonerisi a vás také Florencie.“ půvabně se usmála lady Keen. Dvojice ji úsměv oplatila. Se'Loneris byl vytáhlý hnědovlasý muž s řádně upraveným knírkem a modrýma očima. Florencie měla vlasy černé a oči měla každé jiné barvy. Zatímco jedno bylo hnědé, druhé bílo téměř bílé a i panenku, kterou ostatní mají černou, tak ona měla šedou. Na kráse jí to však neubíralo. Pár (tedy Fren alespoň předpokládal, že je to pár) byl mladý a působil dobrým dojmem. „Lady Keen, vy jste nakonec přišla! A samozřejmě zase nepoužíváte žádné tituly.“ zasmála se Florencie. „Doufám, že se vám zde líbí lady Keen“ mírně se uklonil Se'Loneris. Lady Keen se zabrala s mladým párem do hovoru a Fren brzy přestal vnímat. Bloudil pohledem okolo a prohlížel si lidi a výzdobu. Všude byly pestrobarevné barvy, ať už na šatech nebo na stěnách. Tedy ne přímo na stěnách, ale všude visely praporce s různými hrdinskými výjevy.

Naira do něj dloubla. „Už vás více nebudeme zdržovat“ usmála se lady Keen. Fren sklonil hlavu na rozloučenou a nechal se jemně odtáhnout. „Florencie a ten Se'Loneris jsou asi tvý dobří přátelé, viď?“ zeptal se Fren. „Nesnáším je. Jsou povrchní a Jednoočko si myslí, že si může dovolit všechno.“ odfrkla si lady Keen. „Jednoočko?“ povytáhl obočí Fren. „Narodila se s jedním okem slepým a myslí si jak je to elegantní“ ztlumila hlas. Chvíli ho ještě s sebou tahala po sále a s některými lidmi prohodila několik slov. Pak ho ladně zatáhla ke kraji sálu. „Je čas, takže teď tě tu nechám a nic nezkaz. Tamhle za těmi dveřmi je další sál, kde najdeš jídlo, tak si tam můžeš zajít. Ale opovaž se na sebe upozorňovat.“ Fren přikývl a lady Keen ho tam zanechala. Chvíli se jí pokusil sledovat, ale téměř hned se mu ztratila mezi lidmi. Zamířil tedy do sálu s jídlem.

Z lady Keen byla zase Naira. Chvíli tiše postávala u kraje sálu a pak se vydala do jeho středu. Narazila znovu na Florencii a s nasazeným mírně zoufalým výrazem se zeptala „Neviděli jste někde Frena? Toho, který byl předtím se mnou. Říkal, že se hned vrátí a teď ho nikde nevidím“ Florencie ani Se'Loneris však nevěděli, kde je. A to bylo přesně to, co Naira potřebovala. Odešla ke dveřím a chvíli se soustředila. Když její kopie vklouzla do davu, tak sama vyklouzla ven ze sálu. Odepnula si sukni, pod kterou měla skryté zbraně a úplé kalhoty a schovala ji za truhlu na chodbě. Naštěstí služebnictvo vymetalo prach i tam, takže zůstala čistá. Naira se tiše rozběhla chodbou do ložnice Florenciiného otce Goebbelsa. Měla s ním nevyřízené účty.