Dračí bojovnice

XVIII. kapitola

Lady Keen se procházela městem s úsměvem na tváři, který skrýval její znechucení. Vlajky napodobující dračí kůže visely z téměř všech oken, plakáty s probodanými draky zdobily stěny a na náměstí se dokonce tyčila socha draka ze slámy, který měl být nejspíš později spálen.

Všechno se jí to hnusilo. Bylo odporné, jak lidé odsuzují ostatní, i když o nich nic neví. Udělali si nějakou představu a odmítají přijmout jiný názor. Nebo je to nezajímá, takhle jim to zkrátka vyhovuje. Masa tupých stvoření podporující dané přesvědčení, kterému věří, protože je to jednodušší, než hledat pravdu. Raději žijí v klidu ve lži, než aby přijmuli nevyhovující myšlenky.

„Co se tu děje?" zastavila lady Keen procházejícího chlapce. „Chystáme slavnost Zabití draka," zazubil se na ni chlapec nadšeně, „bude to skvělé, zvlášť až bude ta šupinatá potvora hořet" Otočil se a odběhl dřív, než se lady Keen stačila zeptat na cokoli jiného. S povzdechem vykročila dále do ulic, aby se dozvěděla více.

Po dni stráveném ve městě měla dostatek informací o té jejich 'oslavě': Před tři sta lety se u jejich města objevil drak, který odpovídal běžné představě, a začal obyvatele terorizovat. V tu dobu se poblíž objevil rytíř Valeren a draka zneškodnil. Město ho díky tomu začalo oslavovat a každoročně až do dnes se pořádají oslavy Zabití draka. Napodobeniny dračích kůží zaplní město a po průvodu městem jako symbol spálí slaměného draka na náměstí.

Lady Keen byla znechucena ještě více než na počátku dne. Měla chuť vraždit. Nejraději by zabíjela člověka po člověku, dokud by nepochopili, že draci nejsou ti zlí. Že lidé jsou mnohem horší. Že ONA je pravým nebezpečím. Ale nemohla. Kdyby kohokoli zabila na obhajobu draků, lidé by to pochopili přesně naopak. Spíše by je utvrdila v jejich falešném přesvědčení. Chtělo to vymyslet jiný plán.

Pronajala si pokoj v jednom hostinci, ale spát nešla. Seděla v okně a přemýšlela nad tím, jak by ty tupce obývající město přesvědčila, že se mýlí. Obloha plná hvězd na ni shlížela nedávajíc jí žádné nápovědy. Na chvíli zavřela oči, aby si pročistila hlavu. Když je znovu otevřela, zjistila, že za chvíli bude svítat. To opravdu usnula? Protáhla se a stočila pohled na sochu draka na náměstí. Náhle se zprudka narovnala, v hlavě se jí mihnul nápad. Ještě ho musela domyslet, ale vypadalo to, že se její plán začíná pomalu rýsovat.

Znovu strávila den procházením ve městě, ale tentokrát s nikým nemluvila, jen se procházela. Mapovala si důležité lokace a zdokonalovala svůj plán. Před setměním se vrátila zpátky do hostince. Už jí na přípravy zbýval jen zítřek a pak započnou oslavy. Musí zajít vyzvednout toho lidského troubu z lesa a zasvětit ho, aby nic nezkazil. To, že by odmítl, ji ani nenapadlo. Naira by pracovala sama, ale lady Keen se rozhodla využít lásky, kterou k ní Derney cítil. Že se chová jako chladnokrevná mrcha, si uvědomovala, ale nijak to s ní nepohnulo. K lidem chovala odpor už tak dlouho, že jí to bylo přirozeností.

Derney si pochutnával na křepelce, která se mu povedla chytit, když se lady Keen vrátila z města. Aernen se naštěstí nerozhodl dál cestovat sám a zatím ležel opodál pod iluzí, kterou prokoukly jen cvičené oči. „Vidím, že si to tu užíváte," usmála se na ně, „chtěli by jste se trochu pobavit?" Derney napůl přikývl, napůl pokrčil rameny a Aernen vypustil obláček páry. Lady Keen se na tvář vkradl potměšilý úsměv, po kterém vám běhal mráz po zádech. 

Na večer znovu seděla ve svém pronajatém pokoji a sama pro sebe se usmívala. Derneymu dala několik mincí, aby si našel ubytování ve městě a na další den byl připravený na náměstí a neznal se k ní. Aernen se také měl přesunout na náměstí, ale tak, aby ho nikdo nespatřil. Když mu lady Keen sdělovala svůj plán, měla obavy, aby neodmítl a nenechal ji na to samotnou. Samozřejmě, že by to zvládla, vždyť manipulovat s lidmi je tak snadné, ale její práci by to značně ztížilo. Teď však musela čekat, než započnou oslavy. Těšila se, až všem ukáže pravou povahu draků.

Ráno nemohla dospat. Nasadila na sebe masku lady Keen a vydala se na okraj města, kde měl začít průvod. Na místě už byly davy lidí. Několik z nich mělo pomalované obličeje a třímali v rukou tyče, na kterých byly zavěšené vlajky s mrtvým drakem. Lady Keen se usmála. Hra začíná.