Štěstí

Hora má pouze smysl, když ji namáhavě vyjdete

Asociuji tolik myšlenek, z nichž by bylo takové pásmo, až by mi Apollinaire mohl říkat kolego. První věc, která mi napadla po prvním přečtení tohoto motivačního citátu, byla: „Jo, přesně tak, abych něčeho v životě dosáhla a následně si toho vážila, musím za to bojovat." Ale pak jsem se vrátila nohama na..., teda zadkem na židli a podívala se na to trochu jinak.

Cožpak Olymp někdo zdolal? Nebylo právě kouzlo v tom, že tam nikdo nevylezl? A pokud se o to někdo pokoušel, tak se k Diovi do obývacího pokoje nedostal. Nejvyšší hory jsou také pro všechny známé, aniž by na ně všichni vylezli. Mount Everest budí respekt v každém člověku. Hora, která umí zabíjet.

Však je mi jasné, že smysl má mít ta mentální hora (viz nadpis), kterou necháme vyvrásnit nejspíše mozkovým vrásněním. Představuje pro nás nějaký problém, cíl nebo dokonce sen. Někdo může být sobě vlastním horotvůrcem, někdo cestářem. Cesta nahoru na horu je taky stále jen cesta. Trasa, kterou musíme ujít, abychom si ji mohli odškrtnout v našem seznamu.

Ale někdy nám to trvá zkrátka dlouho. Na tu horu vlézt, tu cestu celou projít. Občas se vzdáváme těsně před vrcholem nebo odbočíme z plánovaného směru. A je to správně. Asi nemusíme mít v životě všechno, po čem toužíme. Zjistíme totiž, že po tom už tolik neprahneme. Avšak vždycky se můžeme znovu otočit a jít zpátky na ten kopeček, který byl předtím velehora.

I ten nejvyšší vrchol, z kterého jsme nakonec dolů neshlédli, nám může darovat zkušenosti z cesty tam. Chladné bystřiny, které nám smáčely nohy, někdy řezaly jako žiletky, tvrdé kamení, jež nám udělalo několik šrámů. Na té cestě si také můžeme uvědomit, že ty boty, co nás tlačí, nejsou pro nás, že je musíme vyměnit. I když ty boty způsobují jen malé puchýřky, není nám dáno v nich zdolat další bod našeho života.

A s novou obuví, nebo bosí se nám půjde dál lépe. Ale stejný kopec necháme na jiný den, jiný život. Berme tedy všechny zkušenosti v našem životě jako vítr do plachet, který nás posune dál. Nechat řeku plynout, občas píchnout do vody, sem tam smočit nohy a spálit se do ruda.