Nebo změna je život? Kdyby nebylo změn, nebylo by života. Pouze bychom se blížili ke smrti. Je vůbec morální tak často myslet na smrt v mém mladém věku? Je. Ale mohu to změnit.
Někdy prostě potřebujeme něco udělat jinak, něco předělat, abychom zase našli tu cestu. Já si před 14 dny objednala barvu na vlasy. Dneska mi přišla. Když jsem ji objednávala, byla jsem neskutečně nadšená a připravená. A teď? Teď mám strach. Začal se mi opět líbit můj odstín.
Je vtipné, jak přemýšlím nad barvou vlasů, kterou nejspíš uvidí jen má rodina, protože se nikam tak další tři měsíce nepodívám. Ale změní to vidění mě ve mně. Což je, dle mého, mnohem důležitější než to, jak nás vidí veřejnost a okolí.
Vždyť jsem se rozhodovala tak dlouho, tak dlouze jsem chtěla jinou barvu, tak proč když teď to mám na zlatém podnose chci utéct?
Touha se prostě někdy nevyvede. Chceme to tak moc, že se nakonec zamilujeme do toho pocitu toužení, že objekt chtění nás již nezajímá.
V tomto případě je lepší se zastavit a uvědomit si to. A třeba se to všechno vrátí a začneme se znovu snažit.
Proč jsem tedy chtěla novou barvu vlasů místo mé přírodní? Líbí se mi ten odstín a na okamžik jsem se nelíbila ani sobě samotné. Slovíčko líbí je zavádějící, že?
Většinou když se nám někdo nebo něco líbí, tak máme zájem někoho nebo něco získat. Je to zvláštní, když to získáme. Zvládli jsme to. Máme to. Jsme teď na okamžik šťastní. Ale chceme víc, vždycky nám to nebude stačit.
Tak to chtějme pomalu, ne naráz. Nebo klidně i všechno hned, ale pak zase budeme muset najít nový cíl.
Mimochodem, obarvím se.
ČTEŠ
Štěstí
LosoweSoubor myšlenek a událostí z mého života, které mi jakýmkoliv způsobem změnily pohled na svět. Doufám, že i Vám změní alespoň minimálně tu chvilku, kdy ji budete číst. Píšu zrovna to, co se mi honí hlavou. Nejdéle mi trvá opravit překliky a chyby. T...