Mocná 2

-3-

Večer co jsme se vrátily domů má sestra byla nadšená. Musela vše povyprávět. Mě ani nepustila ke slovu ale chápala jsem to, byl to její první den. Když jsem byla na odchodu do svého pokoje sestra mě konečně pustila ke slovu.„ a co ty Eydlin" řekla máma.„ bylo to fajn. Jinak můžu tenhle rok přespávat v bradavicích? Né že bych s vámi nechtěla být ale chtěla bych být s kamarádama" řekla jsem a usmála se„ víš že jsme se o tom už bavili" řekl táta„ ale no tak vždyť se o sebe dokážu už postarat a navštěvovat vás taky budu" prosila jsem.„  fajn ale..." „ jupiii" zajásala jsem.„ ALE!" Řekl táta aby mě zastavil„ budeš chodít aspoň k nám na večeři občas" přikývla jsem a běžela do pokoje si zabalit. Vytáhla jsem velký kufr a naházala jsem tam svoje jak pohodlné tak třeba na párty oblečení nebo jen prosťe hezké. Dále jsem si zabalila nějaké knihy a papíry s tužkami. Jen tak pro případ. Moc jsem si toho nebrala stejně jsem si kdykoli mohla pro něco dojít.„ Eydlin" řekla má sestřička která se opírala o rám dveří.„ a budeš se semnou vídat mě se bude po tobě stýskat"„ ale prosím tebe vždyť se budeme vídat ve škole a doma na večeři" rychle jsem jí objala a přitiskla si jí co nejvíc k tělu.

Druhý den jsem vstala o něco dřív. Oblékla jsem se do zmijozelského hábitu a nachystala si kufr s kabelkou ve které většinou chodím na hodiny. Do ní naházela učebnice které jsme dostali a rozvrh hodin. Vzala jsem obří kufr a dotáhla ho ke dveřím mého pokoje. Nechala jsem ho jen tak ležet a vydala se do kuchyně kde už voněla snídaně„dobré ráno" pozdravila jsem všechny. Bylo teprve půl sedmé. Měla jsem dost času jelikož jsme začínali až v devět. Rychle jsem do sebe naházela míchaná vajíčka s čajem.„ bylo to výborné děkuji" řekla jsem a dala pusu mamce. „ tak si to užij" Mamka poznala že spěchám abych se stihla ubytovat v bradavicích. Dala mi pusu na čelo a já jí zamávala na rozloučenou.„ večer" řekla jsem. Vyčarovala jsem portál, zvedla jsem kufr a vkročila doportálu.

Ten kufr je těžký. Pomyslela jsem si když jsem se ho snažila vynést po schodech. Kdybych jela jen po zemi tak by to bylo v pohodě. Ten kufr měl kolečka ale do těch schodů... ty knihy hodně vážily. „ nechceš pomoct" ozval se mi za zády známy hlas. Otočila jsem se a spatřila Draca. A za ním byl Maxn a James. Kteří táhly nějaký další kufr. Náhlá jsem se abych viděla za ně a spatřila hnědovlasou Malu. Musel to být její.„ prosím" řekla jsem a vlepila jsem pusu na tvář. Když Draco zvedl můj kufr bylo vidět jak se snaží zamaskovat údiv jak je to těžký„ dobrý není to těžký" řekla jsem a nemohla se neusmát.„ ne je to lehký jak pírko" řekl celý rudý a začal rychle stoupat po schodech. Za ním se vydal Maxn a James celý udýchaní.„ ahoj" řekla jsem stále ješťe s červenými tvářemi Malu„ čauky, ještě že ty kluky máme co" obě jsme se na ně podívali a nemohli se přestat smát„ jsem ráda že m to ti rodiče nakonec dovolili"„ Eydlin počkej ty si tu ani neměla spát?"řekla překvapeně Malu„ Ne ale nakonec jsem je přemluvila. Teda dostala jsem podmínku ale ta mi zas tak nevadí" „ jakou?"„ že je musím navštěvovat a chodit na večeře domů někdy" Malu se začala smát„ jo to jsem taky říkala a teď se tam objevím jen jednou za několik měsíců" řekla Malu se smíchem„ a nestýská se jim po tobě a nebo oni tobě?"„ jako někdy jo ale tak mám tady dva bráchy. Basteina který je v prvním ročníku a Tonyho v sedmém"„ vážně že si mi je nikdy nepřestavila. Jak tvé rodiče ani tvé tři bratry. O tvých bratrech jsem e dozvěděla teprve nedávno" sklopila jsem oči a podívala se na své boty„ měla jsem čtyři. Jeden umřel. Ten nejstarší...." při vzpomínce na jejího mrtvého bratra se jí zaleskly oči. Pak se ale usmála a pokračovala. Bohužel její úsměv nebyl tak zářivý jako před chvilkou„.... a ty ostatní neboj dočkáš se. Všechny ti představím až nastane ta správná chvíle" „ děkuji" objala jsem jí a objala. Držela jsem jí pevně. I ona mě držela co nejpevněji. Voněla po létu, párty a rozkvetlé louce s kapkou skořice. Kéž bych dokázala líp vysvětlovat a rozpoznávat vůni.

„ děkuju Draco" řekla jsem políbila Draca.„ to byla hračka" položil mi kufr na zem a odešel že dveří našeho pokoje. Dovezla jsem si kufr k posteli a lehla si do ní„ tady se bude spát krásně"koukala jsem se na strop kde byl nakreslen velký černý had. Omotaný po stropu pokoje„ kolik je hodin?" Zeptala se Malu" přesně osm hodin a deset minut" řekla Hazel která vcházelo do pokoje s obřím kufrem a hromadou tašek. Jak to ta holka unesla. Černovlasá dívka s úsměvem od ucha k uchu si sedla na pokoj s začala plánovat kam si všechno dá„ neměli by jste vybalovat už?" Ve dveřích jsem uviděla blondýnku s červenými vlasy„ asi jo" řekla jsem si jen pro sebe. Nikdo jiný mě neposlouchal. Otevřel jsem kufr a všechno hezky vyskládal do skříněk vedle postele.„ a ty máš už vybaleno" řekla Hazel„ jo už od včerejška "„ nojo naše premiantka" Hazel se začala smát. Co jsem zjistila tak Ari sice byla dobrá na kouzla ale chodit v čas jí nic neříkalo. Proto se jí i Hazel smála. Když jsem zkončila s vybalováním bylo už půl deváté. Malu už měla taky hotovo. Vzali jsme si učebnice co jsme na dnešek potřebovali a vydali se na naší první hodinu v tomhle školním roce. Cestou jsem potkala u sestru s její třídou. první ročníky  hlavně ,teda své třídy na sebe všichni počkali u portálů a pak šli společně na hodiny .Takže jsem o svou sestru nemusel mít strach. Sedli jsme si do zadní lavice za klukama kteří nám už tam hlídali místa. Tak a máme tu nový školní rok. A víte jaká je naše první hodina? Ta kterou mám nejmíň ráda. Hodina praktické čarodějnické literatury.  Sice se nám to bude hodit až najdeme knihu se šiframi ale je to fakt nuda.