10

14 1 0
                                    

Od Draca jsem hned portálem šla na večeři domů.„ahoj" řekla jsem. Mamka vařil večeři a táta s Marlee prostíraly. „ už jsme se báli že nedorazíš" řekla Maminka a nesla hrnec s Polívková na stůl. Krásně to tam vonělo. Měli jsme hráškovou polévku. Mou oblíbenou. Zasedla jsem na stůl a začali jsme společně jíst. Moje sestra a já jsme vyprávěli co bylo ve škole a po večeři jsem se s nimi rozloučila a portálem odešla do bradavic.„Stihla si večeři?" Řekl Draco stojící na chodbě u portálové místnosti.„ Ano" stála tam aji Malu, Maxn a James.„můžeme jít?" Řekl James. Došla jsem k nim a zeptala se„ a kam?"„ napadlo nás že bychom mohli něco podniknout" řekla Malu a přehodila svou ruku přes má ramena. Už bylo velmi šero takže v chodbách svítilo louče a okny pronikalo měsíční záře. Šli jsme po kruhovitých schodech které vedli do hvězdárny„ jdeme do hvězdárny?" Zeptala jsem se Jamese který šel vedle mě „jojo" v jeho tváři bylo vidět že byl nadšený. „ proč je tam tolik schodů" stěžoval si Maxn. Má pravdu bylo tu asi 300 schodů ale už jen ten samotný výhled na hvězdy stál za to. Temné schody které byly osvětleny jen loučí jsme měli skoro už za sebou.„ konečně jsme nahoře" řekla Malu a otřela si čelo.„ tak se vydýchejte ale už honem" řekl Draco celý nedočkaví„ řeknete mi konečně co tady děláme?" Zeptal jsem se asi už po páté„ no přece zkusit co jsme dnes dělali na invividualce" řekl Maxn jako bych to už věděla. „dneska jsme totiž dělali létání a já to chci zkusit" řekl Draco nadšeně„ tak brzo?"„ ano Eydlin" řekl Draco a začal si hrát s vánkem„ a u mě jsme zkoušel využití dešťových mraků na ježdění po obloze." Řekl zase Maxn„ a já zase zkoušela ohnivé křídla" řekla Malu a začal si hrát s malým plamínkem v ruce. Dnes byla poněkud vysmátáX„ a já zase vysoké květiny které mě unesou" řekl James a zadíval se na stromy v dálce.„ aha tak"„ Draco jako na hodině jo?" Řekl Maxn a mrkl na Draca který svým větrem sehnal jemné mráčky. Maxn do nich nahrnul vodu a tím vytvořili dešťový mrak.„ počkat vy jste měli společnou hodinu?" Byla jsem překvapená protože já byla dvě hodiny sama dělající nějaké tornáda„ no ano ty to nevíš?"řekla Malu. Zavrtěla jsem hlavou.„ tak to nevadí." Ale vadilo to. Draco vzlétl a proletěl kolem mě„ tak jak mi to jde?"„ skvěle" řekla jsem mu. Spokojeně se usmál a vyletěl někam nahoru.„ to je tak boží!" Zakřičel někde z výšky„ počkej na mě Draco" Maxn vyskočil na mrak a letěl nahoru za Dracem.„ kluci a co já?" Kolem rukou Malu se objevili plamínky kteří se obtočily kolem její paže a zamířili na záda ,kde se objevily křídla z ohně. Ale vyletět se jí nepovedlo.„ já asi radši ne" řekla opilím hlasem a sedla si na zem. Jamee nad tím protočil oči a skočil přes zábradlí, kde ho uchytila květina a vynesla ho za nimi do vzduchu.„ Eydlin a teď ty" Zakřičely na mě dohromady. Já ale nic neuměla. Nic z toho co udělali já neuměla. Uměla jsem jedině sestřelit panáka tornádem a ostatními živly. „ Eydlin copak?" Draco se znovu snesl ke mě.„ já nic z toho neumím" řekla jsem„ ale vždyť si to dělala na hodině"„ nedělala. Jediný co jsem se za ty dvě hodiny naučila bylo jak sestřelit panáka a udělat tornádo" řekla jsem a protočila očima.„ tak to se omlouvám že"„ to je dobrý" mávla jsem líně rukou.Vždyť já přece už létala. „ co se stalo?" Zeptal se Jamee a slétl za mnou a za ním Maxn.„ ona nic z toho nedělala na hodině"Draco jim to řekl za mě„ ale tak co dělala?" Zeptal se James„ tornádo a jak sestřelit panáka" objasnil jim Draco.„ takže neumí létat" zeptal se Maxn „létala jsem jenom při té bitvě, takže zatím ne"zvedla jsem ramena.„ to se naučíš" řekl mi Draco.„ však jo" všichni tam jen tak stály a koukali na mě„ ježiši ale vy lítat umíte. Tak leťte" řekla jsem s úsměvem„ nevadí ti to?"„ Draco kdyby mi to vadilo tak nic neříkám" po těchhle slovech všichni vzlétly a zase začali dělat blbosti. Já se opřela o zábradlí a pozorovala je. Hrála jsem si s malinkatým tornádem na dlani a pokukovala na zem za Malu která se tam pro sebe smála. Hrála si s plamínkem a vypadala spokojeně. Je asi někde v myšlenkách. Jsk jsem jí pozorovala vůbec jsem si nevšimla Draca který se pomalu přiblížil zezadu. Chytil mě kolem pasu a vyzvedl mě na zábradlí„ Draco" „ neboj Eydy [ejdy]" Draco se mnou skočil a najednou jsme se vznášely. Byla to krása. Vynesl mě za ostatními. „ tady je nádherně" povzdechla jsem si. Teplý večerní vánek s měsíční září a vůní podzimu. „ měli bychom se vrátit zachvilku je večerka" řekl ustaraně James a ukázal na hodinky na své ruce.  Maxn se začal smát ale nakonec jsme se všichni vrátili do hvězdárny a vrátili se do pokojů„ dobrou noc"„ Dobrou Eydlin" rychle jsem Dracovi ještě poslala vzdušný polibek a zalezla do pokoje.

Mocná 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat