Mocná 2

-4-

Hodina byla dlouhá. A vůbec mě nebavila. Jako druhou jsme měli praktické využití kouzel, třetí hodinu o poznávání hůlek a konečně poslední. „ tak jdeš" řekla Malu a chytla mě za ruku.„ máme hodinu létání s košťaty tak si pohni"„ jo jasný" rozběhli jsme se chodbou až ven kde na nás už čekali naše košťata. Jedno jsem dostala minulý rok k Vánocům. Bylo fakt nádherné. Kluci s námi nebyli ty měli teď trénink. S Malu jsme si vzali koště a podle učitelky Kroketové jsme vylétly do vzduchu„ dneska se naučíme nějaké triky, otočky a jak létat vysoko" řekla a vyletěla někam do mraků a zpátky. „ to zvládnu taky" řekl Malu a odfrkla si.„ tak se ukaž" profesorka Malu slyšela. Ta celá strnula.„ Malu já ti pomůžu" špitla jsem Malu do ucha. Usmála se „ dobře" špitla.„ukážu" Malu ladně vystoupala nahoru. Pomohla jsem. Nechala jsem výtr aby jí vynesl nahoru a zase snesl opatrně dólů. Všichni začali tleskat.„ díky" mrkla na mě a otočila se k profesorce„ výborně" pochválila Malu„ a teď to zkusíme všichni" vysvětlila nám jak na to a mohli jsme letět. „ příště by bylo lepší bez kouzel" řekla a letěla za studenty. Jak to věděla?

Po hodině jsme měli hodinu čas než byl oběd a pak odpolední vyučování.„nepůjdeme se podívat na kluky?" Zeptala jsem se hnědovlásky.„ jo proč ne" bylo hezky, teplý podzimní vítr nás ofukoval, tráva se ještě zelenala, stromy byli zbarvené do oranžovo žluté barvy, ptáci zpívaly sice né tak jako v létě ale stejně to bylo nádherné. Když jsme se přibližovaly ke stadionu kde měli kluci trénovat. Už jsem neslyšela zpěv ptáků ale klučičí křik„ ti zas vyvádí" řekli jsme obě naráz a začali se smát. Vešli jsme do jedné z věží a po schodech vyšli nahoru kde jsme si sedli. Draco zrovna měl míč a střílel na jeden z košů„ joo do toho Maxne" zakřičel známý hlas když Maxn sebral Dracovy míč a letěl s ním na druhou stranu hřiště. Obě jsme se ohlédli za hlasem a uviděly že vedle na Nebelvírské věži seděla Tess a Jane. Asi měli také volno. „Bože" řekla Malu při pohledu na ní.„ jo Draco" zaječela jsem abych povzbudila Draca který získal míč a snažil se trefit bránu. Obě jsme se začali řechtat protože Malfojovi spad míč a ještě narazil do spoluhráče. Ještě že to byl jen trénink.

„ Malu nevadí když půjdu jen pozdravit Tess? Potřebuju si něco vyjasnit. Počkej na mě na pokoji prosím, díky"nečekala jsem na odpověď a rozběhla za Tess a Jane.„ ahoj holky" pozdravila jsem je„ ahoj jaké byli prázdniny" ani jedna se nezměnila obě byli milé a krásné„ jó dobrý. Co vy?" Zeptala jsem se„ úplně boží byli jsme s rodiči u moře" řekla Jane„ my jsme zase byli v horách ale chtěla jsem radši jet k moři. To chození mě moc nebere" řekla Tess.„ a co Maxn" Tess se začervenala„ no spolu chodíme"„ fakt a viděli jste se o prázdninách?" Prohlédla jsem si jí od vrchu dolů. Měla jsem v úmyslu zjistit všechno co je mezi ní a Maxnem. Né abych to mohla říct Malu ale abych věděla jak na tom jsou.„ jasný ale často mluvil o Mary Lou" protočila oči.„a co ty a Draco" zeptala se Jane aby změnila téma.„ byli jsme spolu skoro celé léto ,bylo to úžasný" řekla jsem a vzpomínala na večery s ním.„ ráda jsem vás viděla ale už musím letět. Mám ještě toho hodně na vybalování" zalhala jsem a objala jsem je. Vyšla jsem schody ke zmijozelské koleji.„ sakra jak je to heslo" řekla jsem naštvaně sama pro sebe„olivové pivo" řekl klučičí hlas za mými zády. Dveře se otevřeli a my mohli vstoupit.„ děkuji" Otočila jsem se abych zjistila komu vlastně děkuji. Ten kluk měl hnědé až černé vlasy, mořsky modré oči a byl vysoký asi jak Draco. Zrychlil se mi tep. Ty oči. Ne máš kluka Eydlin. Vyhrožovala jsem si. Otočila jsem se zpět a zrychlila krok. Když jsem vešla do pokoje Malu s Ari a Hazel seděli na posteli. Ari zrovna ukazovala své tetování na ruce. Byl to nějaký symbol.„ ahoj Eydlin kde si byla?" Zeptala se Hazel„ něco si ujasnit"
Řekla jsem a šla si sednout na postel.„ a povedlo se?" Jen jsem kývla.
„ jdeme na oběd" řekla Ari a došla ke dveřím. Otevřela je a my se vydali do jídelny. Sedli jsme si vedle Draca a dělali jakože nic. Draco seděl zamračeně a zamyšleně.„ co se děje" zeptala jsem se ho„ale nepovedl se mi trénink" řekl když se konečně probral.„copak? Ztratil si míč a narazil do spoluhráče" Malu se začala smát. Bylo jí úplně jasný co se stalo. Malu ho přece jenom znala o hodně dýl a líp.„ jo jak to výš?" Draco jí propichoval pohledem. Malu se usmála a ukázala na mě„ Eydlin!?" Draco se na mě otočil.„ to ty si zaječela až jsem se lekl" vykulila jsem oči a nemohla zadržet smích„ jo" vybuchla jsem smíchy. Nebyla jsem jediná. Maxn který seděl naproti s Jamesem taky neudrželi smích.„ tak promiň" řekla jsem a objala ho. „ to objetím nezpravíš" Draco se ke mě seknul a já ho políbila. A znovu, znovu a znovu„ dobrý to zase stačí nebo budu zvracet" Malu strčila do Draca a my přestali.„ dobrou chuť" popřál nám ředitel a před námi se objevily všelijaké jídla. Za chvilku už nebylo slyšet žádné povídání ale jen mlaskání a zvonění příborů. Po obědě jsme odešli z velkého sálu a šli na hodiny lektvarů. Měli jsme tento rok ne jednu hodinu ale hodinu a půl. Když jsme přišly do učebny lektvarů čekal tam na nás profesor Potter.„ dobrý den, vzadu si vemte učebnice a přijďte sem dopředu za mnou" na hodině jsme byli jenom páté ročníky ze Zmiozelu. Takže jsem aspoň vydělá i jiné páté ročníky co byli že Zmiozelu. Vzala jsem si učebnici a šla podle pokynů dopředu k učitelovi. V naší normální škole jsem byla jedna z nejlepších v chemii. Tak třeba v tomhle budu taky dobrá. Nejprve jsme si něco povídaly o bezpečnosti a pak jsme nás profesor začal rozdělovat do dvojic„ ty aaa Malu žejo?" Malu kývla.„ aaa ty Maxn?" Usmála jsem se a podívala se na jejich výrazy. Oba byli lehce překvapení. Podívaly se na sebe a pak zas na učitele. Co se mezi nimi stalo?„ další třeba ty, ten blonďatý Draco?" Řekl a podíval se na Platinového blonďáka„ s třeba.. aaa tebou" ukázal na zrzavou dívku jménem Thiny. S James byl tmavší klučina s hnědými vlasy. Myslím že se jmenuje Thimoty.„ a třeba ty Eydlin s tebou aaa" ukázal na kluka kterého jsem už poznala. Ty modré oči se nedají zapomenout. „ ethan" řekl otráveně.
Když se všichni rozdělily do dvojic šli jsme si do lavic kde už byli připravené kotlíky.„ dneska si uděláme lektvar na straně 18" otevřeli jsme učebnici. „ je to lektvar zvuků" řekl nám profesor a vysvětlil jak se dělá a co znamená. Na začátek to byl celkem lehký lektvar. Až na to že jsem ho musela dělat sama. Ten Ethan tam jen seděl a hrál si s jednou kytkou a nebo mě jen pozoroval.