Mocná 2

15

Když jsem se ráno chystala do školy vzala jsem si na sebe i zmijozelský svetr. Bylo to jedno z těch studených podzimních ran. Vlasy jsem si zápletka do copů a ani se moc nenalíčila. Ve škole jsem byla moc brzo. Vystoupala jsem po schodech k naší koleji.„ olivové pivo" obraz za kterým se schovávali dveře se otevřel a mě pustil dovnitř. Ve společenské místnosti nikdo nebyl, jen praskající oheň který oteploval místnost. V pokoji spala Ari s Hazel. Museli už přijet včera tedy jestli vůbec odjeli na víkend domů. Sedla jsem si na svou postel a otevřela skříňku vedle sebe. Hledala jsem sešit na poznámky abych si ho mohla schovat do tašky. Sešit jsem nemohla najít. Všechny tři šuplíku jsem prohledala a jediný co jsem teda našla byla nějaká krabička. Ta tam neměla co dělat. Byla to černá dřevěná krabička s vyřezanými ornamenty na víku. Ze zvědavosti jsem jí otevřela. Zalapala jsem po dechu a znovu cítila bolest v hrudníku. Na černé podložce ležel náhrdelník. Byl to stříbrný náhrdelník s přívěskem tmavě zeleného hada posázený kameny. Byl k tomu i papírek s nějakým vzkazem. „pro mou milovanou Eydlin. Miluju tě
Tvůj Draco" do očí se mi nahrnuli slzy. Začala jsem až moc hlasitě vzlykat.„ Eydlin jsi v pořádku" řekla Ari v šoku a běžela za mnou. To stejný udělala i Hazel. Ukázala jsem jim náhrdelník„ to tě tak dojalo?" Řekla Hazel a přisedla si ke mně. Zavrtěla jsem hlavou a ještě začala víc brečet.„ a co se stalo? Však je ten náhrdelník nádherný. Fakt tě musí milovat" začala jsem ještě víc vzlykat„ to... to je právě... to" vykoktala jsem ze sebe„ on... on mě podvedl!" Tohle jsem až zaječela.„ to bude dobrý" chlácholila mě Ari„ u Jamese na párty.. v...v.. v sobotuu" zaupěla jsem. Holky mě objali a uklidňovali. Já tam jen seděla a vzlykala. Vzkaz se pod mými slzami začal rozmazávat. Vzala jsem náhrdelník do ruky a palcem jsem ho hladila. „ co se stalo?" Řekla Malu která zrovna vletěla do pokoje. Hned jak se na mě podívala pochopila„ ten posraný náhrdelník. Já ho chtěla schovat ale"„ kdy ho sem dal?" Skočila jsem jí do řeči. Můj hlas se třepal.„ ve středu" řekla.„ chtěl to udělat jako překvapení. Aby si ho našla a vzpomněla si na něj. Říkal že až prý půjdeš hledat svůj sešit tak že ho tam uvidíš. Říkal jak to bude romantické" Malu se nad tím usmála. „ to na něj sedí" řekla jsem už klidnější. Slzy mi tekly dál ale musela jsem se také usmát. Tohle byl přesně on. „ myslíte že je můj když se stala ta" nechtěla jsem to říct„ ta věc" dodala jsem.„ Draco by chtěl aby byl tvůj i když se stala ta věc." řekla Malu. Holky přikívly.„ mám" hlas se mi zlomil„ mám si ho dnes vzít i když už" Ari a Hazel naznaly že radši ne. Ale Malu řekla že bych mu tím udělala radost. Takže jsem nevěděla. Holky se šli chystat a já zatím nad tím přemýšlela. Zavřela jsem oči a nechala se unášet myšlenkami. Nakonec jsem si ho dala ale schovala si ho pod košili. Jako bych najednou cítila jeho doteky, polibky a vůni. Zase jsem se cítila jako v jeho objetí, v bezpečí. Vzala jsem si tašku a s Malu se vydala na hodiny.„ mějte se" řekli Hazel a Ari. Když jsme šli po chodbě přidali se k nám Ethan a James s jeho novou holkou.„ Ahoj holky" řekl s úsměvem od ucha k uchu.„ tohle je Nova má" slastně se na ní podíval„ holka" držel jí pevně za ruku a palcem jí hladil.

Draco a Maxn už byli ve třídě. Stáli ale u okna a o něčem se bavily. Vypadal tak sklesle. Nemohla jsem od něj odtrhnout oči. Šli jsme kolem stěny učebny na naše místa. James a Nova šli přede mnou. Malu s Timothym za mnou a Ethan se nějak dostal vedle mě. S Dracem jsme se setkali očima. Byl v nich vidět smutek.„ on už je minulost" Řekl mi šeptem Ethan a dal mi ruku na rameno. Já od Draca odvrátila zrak a podívala se na Ethana„ já vím ale pořád to bolí"řekla jsem a sklopila zrak„ a ještě bude" dodal Ethan. Sedla jsem si jako obvykle. Malu si sedla vedle mě. Na mé druhé straně bylo jedno prázdné místo. Tam sedával Draco.„ nemám se posunout?" Zeptala jsem se Malu a ukázala na volné místo.„ Radši ne. Vždyť víš že tenhle profesor nesnáší když se prosazujeme" „já vím ale " řekla jsem a nervózně. „ neboj"řekla Malu a líně mávla rukou. Já si vyndala věci na lavici. Když se vedle mě potom usadil Draco ještě víc jsem se chvěla. Ve mě to všechno burácelo. Vztek, smutek, touha a zklamání. Ani jsme se na sebe nepodívali. Jako bychom se neznali a ani neviděli. Byli jsme navzájem pro sebe neviditelní.
Při hodině jsme si zapisovali jedno kouzlo které jsme brali už minulý rok. Nudila jsem se a tak jsem si hrála s perem a malovala si do sešitu. Teda dokud mi pero nevyklouzlo a nespadlo na zem. Jsem taková kráva. Draco si toho všiml dřív jak já a tak mi ho podal. Já na něj čučela jako bych viděla ducha„ děkuji" šeptla jsem a vzala do od něj pero. Cítila jsem jak se na mě kouká a po tváři se mi rozlil ruměnec. Pak už jsem si radši sním nehrála. Hodina byla dlouhá. Snažila jsem se abych se na něj nepodívala. I když jsem často cítila jeho pohled  ale nemohla jsem se na něj podívat. Srdce chtělo ale hlava ne.

Jako další jsme měli praktické využití kouzel. A jelikož jsme teď dělali kouzlo neviditelnosti mohli jsme ho i vyzkoušet. Bylo to jen o tom že jsme si stoupli přes zrcadlo a řekli „ nevigosto" mávla jsem hůlkou a byla jsem neviditelná. Za dvě minuty to vyprchá a zas jste normální. Nuda. Celé dopoledne byla nuda. Plahočila jsem se chodbami z hodiny na hodinu. Sice se mnou byla Malu ale já byla duchanepřítomná.