Mocná 2

28

Neměla jsem kam utéct. Všude byl někdo kdo si něco o mě šeptal. Proto jsem vyběhla ven. Potřebovala jsem čerství vzduch. Nohy mě nesli do blízkého lesa kde jsem se zastavila. Netušila jsem kde jsem. Celá vyčerpána jsem si sedla na spadený strom. Konečně jsem mohla začít plakat aniž by si o mě někdo šeptal. Všichni zemřou pokud se je pokusíš zachránit. Nemohla jsem nic dělat. Byla jsem bezmocná.

„jsem rad že tě poznávám" nikde nikdo.„ haló?" Začala jsem se kolem sebe ohlížet ale nikdo nikde nebyl.„ Už dlouho jsem na tohle čekal" promluvil zase někdo. Byla to jako ozvěna někde v dálce ale přitom tak blízko.„nečekal jsem ale že tě Thana pošle tak brzy" uslyšela jsem prasknutí větvičky.„ nikdo mě neposlal" řekla jsem a zvedla se. „ takže si se přivedla sama? Perfektní!" Ze hlubokého stínu vystoupila vysoká mužská postava.„ kdo jsi?" Dala jsem v ruce pěst. Vystoupil že stínu ještě víc. Ozářilo ho mesíčni světlo a on se usmál.„ musela si o mě už slyšet" řekl a došel ke mě blíž. Měl na sobě černý plášť s kapuci na hlavě.„ no možná jo kdybych ti viděla do tváře, ale přes tu tvoji kapuci nic nevidím" nad moji poznámku se jen pousmál a posunul si kapuci. Měl jizvu která se mu táhla od vlasů přes levé oko. Měl černé duhovky a lehce zarudlé oči.„ chtěl jsem tomu dodat jen trochu tajemnosti" upřeně si mě prohlížel.„Aha... kdo teda si?" Zeptala jsem se.„Jmenuji se Envil de Nealr. Divím se že si o mě neslyšela Eydlin" „ o mě si zřejmě slyšel" zamumlala jsem. Přiblížil se ještě blíž. Působil chladně.„ každopádně tě rada poznávám ale asi bych se měla vrátit takže ahoj?" Otočila jsem se a odešla pryč. Netušila jsem kudy jdu ale musela jsem se od toho divného chlápka dostat pryč.„ ne tak rychle" objevil se náhle přede mnou. Byla jsem strašně unavená a neměla nervy na někoho.„ co chceš?!" Vyštěkla jsem.„moc kterou mi můžeš dát" chladně se usmál.„ to těžko" rozběhla jsem se na druhou stranu. „ ale ano" znovu se objevil předemnou. Začala jsem couvat ale byl zamnou strom.„ tvůj náhrdelník" natáhl ruku že mi ho strhne. Byla jsem ale rychlejší a odhodila ho větrem. Rozběhla jsem se pryč. Něco mě ale uhodilo a já spadla na zem. Náhrdelník zmizel. Rychle jsem se vyškrábala na nohy. Byla jsem ale tak unavená.„ Jsi slabá. Myslel jsem si že to bude větší sranda. Dnes ti náhrdelník nevezmu ale přijdu si pro něj. Bude to spravedliví boj a"„ nikdy ho neziskáš!" Skočila jsem mu do řeči a začala po něm střílet ohnivé koule. On je ale s lehkosti odrážel.„ tohle dokáže začátečník" vysmál se mi. Nevěděl ale že za nim vyrostla masožravá kytka která ho chytla. Obmotala jsem ho vodou a znehybnila.„dobrý tah" řekl.
Někde hluboko v lese praskla větvička. Otočila jsem se tím směrem ale nikdo tam nebyl. Když jsem se otočila zpět řítila se na mě světelná koule která mě odhodila a já dopadla hlavou na něco tvrdého.„ ale ne dost dobrý" slyšela jsem naposled. Pak se vše zatmavilo a utichlo.

Probudila jsem se v nemocničním pokoji. Nebyla jsem sama. Draco spal vedle mě s Maxnem, Jamesem a Ethanem. Třeští mi hlava. Když jsem si na ní sáhla měla jsem ji obvázanou. Matně jsem si vzpomínala co se stalo„ co se stalo" řekla jsem a tím se všichni vzbudili.„ Eydli" řekli naráz.„ mysleli jsme si že se už neprobudíš!" Řekl Ethan.„ jak dlouho jsem byla mimo?" Zeptala jsem se.„ skoro měsíc."řekl Maxn „ 23 dní" Vyhrkla Draco.„ale hlavní je že jsi vzhůru" dodal hned James.„ moc jsem se o tebe bál" Ethan mě objal.„ uhni ještě ji ublíží" Řekl Draco který Ethana odtáhl.„ konečně jste vzhůru" řekla sestřička která mě přišla zkontrolovat.„ tihle tě ru hlídali celou dobu. Kdykoli mohli, byli tu. Draco tu dokonce býval i přes noc." Řekla s úsměvem.„ještě jeden den si tě tu radši necháme ale myslím že zítra už budeš moct jít. Takže ples určitě stihneš." Usmála se a odešla.„ ples? Však ten má být..." „ za tři dny" skočil mi do řeči Maxn.„ ale neboj se všechno jsme zařídili." Nechápavě jsem se na Jamese podívala.„ vyzvedli jsme ti šaty, domluvili ti kadeřnici a tady všechny tyhle blbosti" usmál se James.„ Děkuji" vypískla jsem radostí.„ moc si toho vážím" usmála jsem se.„ budeme muset tak odpočívej. Večer za tebou přijdu" řekl Draco.„ teda přijdeme" opravil se narychlo. Nervózně se usmál. Ethan nad tím protočil očima. Objala jsem je na rozloučenou a znovu si lehla.

Druhy den mě ráno pustili. Zameškala jsem spoustu školy takže jsem zbytek dne sháněl učitele a zjišťovala co se musím doučit. Pomáhal mi Ethan s Maxnem. Draca jsem celý den neviděla ani Malu, Thanu nebo Timotyho. Ne že bych je chtěla potkat ale Draco řekl že přijde a nepřišel. Od té chvíle co jsem se probrala jsem ho neviděla.„z toho učení se asi zblázním. Ty závěrečný nedám" sedla jsem si na lavičku před školou. Ethan vedle mě. Maxn musel jít něco zařídit takže nás opustil.„ mám dotaz" řekla jsem.„ co se stalo?" „ kdy?Odpověděl na mou otázku.„proč jsem byla v bezvědomí. Vim jen že jsem s někým bojovala, praštila se do hlavy a probudila se nemocničním křídle. Byla jsem hluboko v lese. Kdo mě našel? Co se prostě stalo?" Vyhrkla jsem to na něj vše.„ Draco tě sledoval. Měl o tebe starost a hlavně si myslel že máš nějakého kluka. V tom lese si se mu ztratila. Tak mě zavolal a spolu jsme tě našli. Ležela jsi na zemi úplně promrzlá a tekla ti krev z hlavy. Mysleli jsme si že jsme tě ztratili." Řekl. V očích se mu zaleskli slzy. Pevně jsem ho objala.