Mocná 2

20

O víkendu jsme jely s rodiči na chatu. Museli jsme ji zazimovat. Příroda tady na podzim je úžasná. Různé barvy stromů, spoustu hub a rybiček, zvířátek připravujících se na zimní spánek.„ Marlee koukej" řekla jsem jí a svou schopností nadzvedla listí které jsem nakoupila na jednu hromadu. Marlee se hned rozběhla a skočila do ní. Přidali se i rodiče. Byla sranda.

„ chtěla bych to jednou taky umět, nebo lítat" řekla sestra s úsměvem. „ třeba jednou" „ jaké to je létat?" Zeptala se mě sestra. „ nevím"„ cože?" Vykulils na mě oči„ ty to neumíš?" „ neřekla bych že neumím spíš jsem to nikdy nezkoušela ale umím něco jiného" řekla jsem a zamířila na její nohy. Začala jsem se pořádně soustředit a pomocí větru jí zvedla. „ to je úžasný" byla asi tak půl metru nad zemí. Smála se od ucha k uchu. Nadzvedla jsem jí ještě víš. „ Eydlin hned jí vrať na zem" řekl táta který se vynořil z chaty.„ nejsi dost silná" jak že nejsem. Tohle podceňování mých sil nesnáším. Ale poslechla jsem a položila jsem ji na zem.„ víš že vítr ti moc nejde. Profesor Wimilus mě ovšem informuje."„ Tati já vím" na rozvijecích hodinách které jsem měla odděleně od ostatních jsem cvičila hlavně vítr. Rostliny a voda mi šli nejlépe. Pak byl oheň a vítr ten na tom byl špatně. Teď už se to lepší. Dokázala jsem přece jenom uzvednout sestru ale není to ono. Cítila jsem že je těžká.„ ale víš co mi jde?" Zahubila jsem se a rozhodila ruce do stran. Stála jsem na trávníku. To se mi hodilo. Jak jsem mávla z hlíny se začali valit stonky které ne chytl kolem pasu a vynesli vysoko nad zem.„ Eydlin!"„ já chci taky" naléhal sestřička a poskakovala na místě. „ opatrně!" Kolem sestry se jeden taky obmotal a ona též vystoupala do výšky za mnou.„ jupiii!" Jásala.„ tak a stačí pojďte dólů"„ ježiš co tam dělaté" řekla mamka.„ já chci za vámi taky" udělala jsem totéž co u nás a vynesla jí za námi.„ páni tady je výhled. Edwarde to musíš taky zkusit" Zakřičela na tátu máma. Táta se bojí výšek. Zavrtěl hlavou. „ radši ne". S mamkou a sestrou jsme se začali smát.„ ale no tak Tati" táta zase zavrtěl hlavou ale to já už kolem něj omotala rostlinu a vynášela ho pomalu nahoru.„ Eydlin hned mě" táta se rozhlídl„ páni" takhle nahoře jsme se kochali ještě dlouho, pak vše udělali co bylo potřeba a jelo se domů.
                 ***********

Ráno bylo krutý. Včera jsem do noci četla jednu knihu a skoro vůbec nespala a ještě aby toho nebylo málo jsem byla u nás doma. Kde nemám uniformu. Takže jsem se musel rychle převléct, vyčarovat portál a běžet do pokoje v bradavicích. „ dobré ráno holky" řekla jsem ospale. Ari, Hazel a Malu chodili po pokoji a různě se chystali.„ ježiš, si nespala?" Lekla se Ari.„ jo" přitakala jsem. Šla jsem ke skříní kde visí moje uniforma. „ nechceš kafe?" Zeptala se Malu.„ ty nějaký máš?" „ ne ale umím kouzlit" protočila nad tím oči a vytáhla hůlku.„ na, ty sušenky jsou pro mě" Malu mi podala papírový kelímek„ děkuju" chutnalo výborně. Malu si sedla na postel a začala jíst sušenky které vyčarovala s tím kafem. Cítila jsem jak mi do krve proudí energie. Uvázala jsem si kravatu a byla připravená.„ jdeme?"malu ukázala na dveře„ ahoj holky" zamávala jsem jim a šla za Malu ke dveřím.„ jak se máš?" Zeptala jsem se jí"„ líp, urovnává se to" na tváři se jí objevil jemný úsměv. Obejmula jsem jí a věnovala jí úsměv. Šli jsme chodbou ke knihovně kde měla být naše první hodina.„ dej mu!" Křičel dav děcek před námi„doprdele Draco" zakřičela Malu když uviděla platynového blonďáka. Rozběhli jsme se k tomu davu kde jsme se prodrali až do předu. Draco ležel nazemi od krve. Mlátil ho nějaký kluk.„ Dylene přestaň!" Zakřičela Malu. Dylan však dál bušil do Draca který se ani nebránil„ zasložím" rána„ si" další „ to" „ PŘESTAŇTE!" Zaječela jsem. Toho Dylena jsem odhodila větrem někam do háje.Už jsem se na to nemohla koukat. Ač udělal cokoli tohle si nezasloužil. „ Malu" hned věděla co jsem po ní chtěla. Rozběhla se za Dylenem aby ho uklidnila a já si klekla k Dracovi.„ proč si se nebránil" ptala jsem se ho. Platinový blonďák však nehnutě ležel na zemi.„ to je kráva" „ zkazila nám zábavu" říkal dav lidí. Malu která opodál klečela u Dylena to taky slyšela.„ tohle není zábava" řekla rázně a došla k dotyčným. Řekli to dva kluci kteří se teď krčili před Malu. Ta je propichovala pohledem.„ okamžitě .. odsud.. VYPADNĚTE!" Zakřičela a kolem ní začali létat jiskry. Všichni se tak lekli, že na chodbě jsme za pár sekund zůstaly sami. „ ty mi taky zmiz z očí Dylane" probodla toho kluka pohledem. Ten se váhavě zvedl ale neodešel.„ zasloužil si to" řekl povrchně. To jsem se zvedla i já.„ tak jako ty tohle" namířila jsem na něho ruce.„ spolu"z Malu rukou vylétl drak z ohně. Dylan už měl dost nahnáno. To my ale nestačilo. Že země jsem nechala vyrůst rostliny které ho obmotali a drželi ho pevně. Víc a víc jsem je utahovala. Až se mu těžko dýchalo.„ Eydlin to stačí" Malu mě chytla za ruce. Co jsem to udělala.„ promiň" rychle jsem ty rostliny odvolala. „co jsem to" koukala jsem se nevěřícně na své ruce.„ klid jsi unavená" Podívala jsem se Malu do očí.„ prošli jsme si tím každý" „ Draco" periférně jsem viděla jak se Draco pohnul. Rychle jsem k němu zase šla Malu taky.„ musí na ošetřovnu" řekla Malu„ nemůžeš použít vítr abys ho tam donesla. Sami ho neuneseme" začínala panikařit. „ zkusím to" začala jsem se pořádně soustředit. Zavřela jsem oči.Nahoru, nahoru, nahoru. „ a teď honem" Draco teď ležel ve vzduchu.  Běželi jsme po schodech dolů, doprava a byli jsme tam.„co se stalo?" Řekla ustaraně sestřička když jsme vešli dovnitř. Draca jsem položila na lehátko.„ zmlátili ho" řekla Malu která ho držela za ruku.„ většinou mi chodí kluci které zmlátil on" řekla doktorka která vyšla z dalších dveří.„ tak ukaž chlapče" přisunula si židli a začala ho prohlížet. Draco měl natržený ret a vypadá to že i zlomený nos. Spoustu modřin.„ je v bezvědomí takže ho tu nechám. Bylo by dobré aby jste tu někdo třeba byl. Ať není sám"„ já tu zůstanu" řekla Malu„ potřebuji si s ním promluvit."„ takže tě Mary Lou omluvím" řekla setřička.„ děkuju" usmála se. Já se nenápadně vypařila a odešla na hodinu.