,,Najdu si tě!" [Joe x Cherry] (SK8)

13.

Ahoj!!

Věnováno rainbow_rei :3

Další týden se blížil ke konci. Nikomu jsme se svým vztahem nechlubili, ale zároveň jsme jej ani neskrývali. Takže když mi sem tam dal Kaoru polibek, bez ostychu jsem mu ho vrátil, i když u toho byli diváci. 

Domluvili jsme se, že si zajdeme do kina a poté u mě přespí. Vybral jsem něco o zombicích. Záminka k tomu, aby se při filmu ke mně tulil co nejvíc. Kaoru tvrdí, že se nebojí a nevěří na takové hlouposti, ale kdyby před sebou jednoho viděl, utíkal by jako první. Koupil jsem lístky a vrátil se domů.

Dál jsem si sprchu a vzal si něco pohodlnějšího, než je školní uniforma. Film začínal až v půl deváté, tak mě napadlo, tě bych nám mohl mezitím uvařit nějakou dobrotu. Uvařil jsem rýží. Nakrájel jsem zeleninu a trochu podusil. Poté jsem si připravil maso a jen čekal, kdy přijde.

Bylo chvilku po čtvrté, správný čas, abych se připravil. Převlékl jsem se, zabalil jsem si nějaké věci na spaní a ještě jednou jsem se zkontroloval v zrcadle. Řekl bych, že vypadám dobře. S tím jsem se vydal ke Kojirovi. Zanedlouho už jsem mu klepal na dveře. 
,,Už běžím!" ozvalo se z druhé strany. Pousmál jsem se a připravoval se na to, jak mu vpadnu do náruče. Jenže když se dveře otevřely, vpadnul jsem možná tak prázdnotě. Nebyl tam. Co sakra? Kam tak rychle zmizel? 

Otevřel jsem mu dveře a vzápětí běžel zpět k plotně. Nechtěl jsem, aby se mi to připálilo. Ucítil jsem dvě dlouhé paže kolem svého pasu. Ztlumil jsem oheň a s úsměvem na tváři jsem se otočil k němu. 
,,Promiň, že jsem tě řádně nepřivítal." hlesl jsem a hned na to spojil naše rty. Svíral jsem ho v objetí. Pootevřel ústa, čímž mi dal svolení proniknout dovnitř. Něžně jsem třel svůj jazyk o ten jeho. Avšak on chtěl víc a svým jazykem naléhal na můj. Nenechal jsem se připravit o nadvládu. Kvůli naší soutěživosti jsme vypotřebovali všechen vzduch a museli se odtrhnout, ale můj ret zavadil o jeho piercing. Opatrně jsem rozpojil naše rty. 

,,Promiň, zapomněl jsem si ho sundat." řekl jsem omluvně. Určitě se zase bude zlobit. Posledně jsme si o něj málem roztrhl ret. 

,,Nemusíš to nosit, akorát ti kazí vzhled..." 

,,Jen jsem chtěl vypadat víc drsně..." 

,,Hlupáčku. Všichni ví, že bys neublížil ani mouše. Vždyť jsi jako "Cherry blossom" jemný, ladný a nepopsatelně krásný." zasněně jsem řekl a rukou zvedl pramen jeho vlasů, abych si k němu mohl přivonět. 

,,Dobře už mlčím...budu tvůj jemný kvítek..." řekl jsem na oko dotčeně. Je pravda, že on vždy byl ten víc zastrašující. Pohladil mě po tváři a opět se věnoval plotně. Mezitím jsem si odnesl věci k němu do pokoje. Když jsem se vrátil, obstaral jsem nám pití a položil jej na stůl. Měl to už skoro hotové a tak jsem připravil talíře a příbory s hůlkami.       (Umíte je někdo používat?)

,,Snad ti bude chutnat." řekl jsem a nabral nám. Posadili jsme se ke stolu a pustili se do jídla. 

Už po prvním soustu jsem se cítil v jiné dimenzi. On vařil tak skvěle. 
,,Doufám, že v tom budeš pokračovat. Lidi prostě musí vědět, jk úžasně vaříš." zalichotil jsem mu. 

,,No vidím to tak, že si za pár let otevřu restauraci a budu čekat, až si ke mně přijde odpočinout slavný kaligrafik." řekl jsem to spíš jako přání neboť m něco říkalo, že až odjede...neuvidíme se hodně dlouho. 

,,To zní dobře." nadhodil jsem s úsměvem a věnoval se jídlu. 

Pokračování příště...