,,Najdu si tě!" [Joe x Cherry] (SK8)

10.

Ahoj!! Jelikož včera jedna osůbka chtěla další díl, snažila jsem se ho sepsat, takže poděkujte AnikaHolanov, že nemusíte čekat až do středy. 

Polibek jsem mu oplatil a ještě víc jej prohloubil. Rukou jsem mu zajel pod košili. Měl tak jemnou kůži. Tiše vzdechl. Využil jsem toho, že měl pootevřené ústa a jazykem proklouzl dovnitř. Jak dlouho jsem na tohle čekal, přesto jsem byl zdrženlivý a lehce třel jazykem o ten jeho, ovšem jen na chvíli. Nechtěl být ten, kdo se bude podřizovat tomu druhému, a tak se mnou začal soupeřit. Mírně jsem se usmál a předvedl mu, kdo tu má navrch. Kvůli nedostatku vzduchu jsme se od sebe museli odtrhnout. A jelikož jsem pořád seděl na kraji posteli, nebylo příjemné mít tak ohnuté tělo. Obkročmo jsem si na něj sedl. 

Zalapal jsem po dechu, když se jeho tělo tyčilo nad mým. Lehce se otřel rty o ty moje a pak se přesunul k mému krku. Trochu jsem zaklonil hlavu, aby měl lepší přístup. Lechtání v podbřišku bylo intenzivnější a mě po těle naskočila husí kůže. V rukou jsem doslova drtil povlečení, abych nezačal sténat, ale když jsem ucítil jeho vlhké rty na klíční kosti, nevydržel jsem to a nakonec zasténal. Cítil jsem jak se mi lehce zakusuje do kůže, což ve mně vyvolalo něco zvlášzního a já nutně potřeboval víc.  Najednou jsem se prudce zvedl, přičemž jsem mu dal málem hlavičku. 

Jaká to náhlá změna. Momentálně jsem seděl na něm a nechal si od něj rozepínat košili. Nechápu, co to do něj vjelo, ale rozhodně jsem nebyl proti tomu. Napodobil jsem jej a také ho začal rozepínat. Kupodivu nijak neprotestoval. Opravdu jsem neměl v plánu se na něj vrhnout, ale jelikož si začal, teď už nebyla cesta zpět. Naše polibky byly čím dál naléhavější stejně jako rozepínání knoflíčků. Došlo na poslední knoflík a košile letěla vzduchem. Po chvilce i ta má. 

Zapřel jsem se lokty o matraci a sledoval jeho nahou hruď. Musím uznat, že na svalech rozhodně nestrádal, narozdíl ode mě. Též věnoval jeden dlouhý pohled mé nahé hrudi a měl u toho tak roztomile zarudlé tváře. Přiložil jsem mu dlaň na tvář, tak jako to dělával on mě a naklonil se k němu pro polibek, ze kterého vášnivé líbání. Proč jsem jen byl tak slepý a neviděl, jak tto mezi námi jiskří už předtím? Ne Kaoru, teď není čas myslet na takové věci. Teď si jen užívej slast, kterou ti dopřává.

--------------------------------------------------------

Nechtěl jsem zacházet tak daleko a včas jsem přestal. Leželi jsme polonazí vedle sebe a měli propletené prsty. Stále jsem výdýchával to ,co se před chvílí dělo. Pozvedl jsem naše propletené ruce nahoru a díval se na to, jak krásně to působilo. 
,,Kaoru, nechceš do konce odjezdu být po mém boku ne jen jako kamarád ale přítel?" optal jsem se a svůj pohled stočil na jeho nyní zarudlou tvář a jen doufal, že kladně odpoví.

Pokračování příště...