Kdyby

Kapitola třicátá osmá

Napiju se kávy a nervózně zvednu oči k tátovi. Rozhodně jsem nečekala, že mi hned po mém orgasmu zavolá můj táta s tím, že mám hned přijít domů.

,,Mám tři zprávy a dvě z nich jsou dost špatné" Promluví po nekonečném tichu. Nekecej tati! To jsem vůbec nepoznala.

,,Tak začni s tou dobrou" Zamrmlám netrpělivě. Nevím co za zprávy to jsou, ale už teď mi z nich není dobře.

,,Povýšili mě a můžu si vybrat jakoukoli dovolenou a je to jedno kolik to bude stát" 

,,To je skvělé!" Vyjeknu nadšeně. Konečně pojedeme na dovolenou jako rodina.

,,Jedna ze špatných je, že s námi bohužel pojede Wood s jeho rodinou" Špatná? A to proč? Já myslela, že jsou kamarádi.
Táta asi poznal, že nechápu a povzdychne si.

,,Trošku jsem promlouval do duše Ethanovi a Kylovi se to nelíbilo, od té doby už spolu nemluvíme" Aha. Radši na to nic neřeknu.

,,A ta druhá špatná zpráva..'' odmlčí se. ,,Tvá máma je v nemocnici, hrozně se zhoršila"

,,A žije, že jo?" Zamrkám očima, abych se nerozbrečela.

,,Jo žije" 

,,Dobře" Zašeptám. Zvednu se ze židle, popadnu svůj hrnek s kávou a vydám se po schodech nahoru.

,,Kdybys zase chtěla začít chodit k Mattovi, stačí říct" Uslyším za sebou. Prudce se na tátu otočím.

,,Jsem v pořádku, možná se můj život dvakrát nevydařil, ale jsem v pohodě!" Zvýším mírně hlas a když mi na to táta nic neřekne, tak se rozběhnu nahoru do svého pokoje. Zamknu za sebou a hodím sebou na postel. Popadnu telefon a vytočím číslo na mámu. Chvíli to vyzvání a pak slyším pípání, típne mi to.

,,No tak!" Zavrčím. Pokusím se jí takhle volat asi stokrát, ale ani jednou mi to nevezme. Co jsem tak strašného udělala? Opila jsem se a skončila v nemocnici. A to jen kvůli ní a tátovi. Nemá právo na mě být takhle naštvaná. Vůbec netuší jak se cítím. 
Rozhodnu se zavolat Ethanovi. Chvílí to vyzvání, ale na rozdíl od mámy mi to zvedne.

,,Copak? To už ti chybím?" Zacvrliká svůdně. 

,,Ehm jo"  Vzlyknu.

,,Jsi v pořádku? Jsi doma?" Vyhrkne. Pousměju se.

,,Jsem doma, ale ne v pohodě" 

,,Mám přijít? Já přijdu, stejně mám doma strašně nepohodlnou postel" Rozhodne se a uslyším jak bouchnou dveře.

,,Nemusíš chodit, jen jsem tě chtěla slyšet" Zašeptám. Rozhodně chci, aby přišel.

,,Jsou to dvě minuty, zůstaň v pokoji, hned jsem tam" Řekne a típne to. Povzdychnu si, protože alkohol mi v krvi pořád proudí a mě se motá hlava. Kafe mi moc nepomáhá. Vysleču se, abych se převlekla do něčeho pohodlného. Vytáhnu si kraťasy s kočičkama  a tričko s kočičkama. Obléknu se právě včas, protože z okna vypadne Ethan.

,,Ahoj" Usměju se. Ethan mi úsměv opětuje a než se naděju, tak mě objímá. Celkem změna. Už jsem čekala, že se bude dožadovat sexu a bude dělat scény, ale tentokrát se chová skvěle.

,,Řekneš mi co se stalo? Bolí mě hlava z toho, že to nevím" Zamumlá mi do vlasů. Se smíchem se od něj odtáhnu a posadím se na postel. Ethan se posadí vedle mě a natočí se celým tělem na mě. Začne mi úplně pumpovat krev v žilách, protože je tak nádhernej!

,,Máma je v nemocnici, nic víc" Pokrčím rameny.

,,Ale žije! Což je dobře, chceš přivést na jiné myšlenky?" Změní rychle téma. Vykulím překvapeně oči. Doufám, že si dělá srandu.