Kdyby

Kapitola jedenáctá

,,Táákže! To je překvápko, co? Vím, že jste nečekaly čtvrťáky z druhé školy a naopak, ale není to super?" Učitelka nadšeně zatřepe s nějakou krabičkou v ruce a září jako měsíček. To má fakt takovou radost z výletu s její třídou?

,,No na dnešek jsem vymyslela hru spojenou s naší večeří! Každý si vybere dvojičku a ta dvojička dostane kartičku s nějakým jednoduchým jídlem, které si uvaří! Kuchařky jsou skvělé a nápad schválily hned" Znovu zatřepe krabičkou a místností se ozve nesouhlasné nadávky a mručení. Já osobně s tím problém nemám, protože aspoň se něčím zabavím a nemusím nudně sedět a dloubat se v nechutném jídle, které tady vaří kuchařky. 

,,Vyberte si dvojici a přijďte si pro kartičku!" Zašvitoří. Tohle je fakt otravná učitelka. 

,,Madie!" Vykřikne někdo dost nahlas, abych to slyšela, protože tu byl najednou hluk z hádek kdo s kým bude. 

,,Tady!" Zavolám na ní a zvednu obě ruce, aby mě viděla. Allison mě okamžitě spatří a vydá se ke mě, jenomže pro mojí smůlu se u mě objevila Claire. Teď s ní fakt nechci mluvit.

,,Budeš semnou,  že jo? Jsi moje nejlepší kámoška" Chytne mě za ruku a usměje se. Buď je hodně zvrácená a nějak nemocná, nebo se jen bouchla do hlavy. Řekne mi někdo, jak si může myslet, že s ní budu chtít být ve dvojici po tom, co se stalo v jídelně?

,,Vlastně budu s Allison" Vytrhnu jí ruku z její dlaně a usměju se na příchozí mojí novou kámošku. Claire zbledla a začala těkat očima ze mé mě na Allison a zpátky. 

,,Co všechno si jí řekla, ty mrcho" Zavrčí a přistoupí o dva kroky k ní. Měla bych to asi zastavit za včasu, než se tady strhne nějaká rvačka.

,,Jen pár věcí, ne všechno, ale neměj strachy, protože Madie se dozví vše i o Ethanovi" Zákeřně našpulí rty a naschvál mě ještě chytí kolem ramen. 

,,Pojď si vzít kartičku" Zatáhnu Ally za ruku a jsem ráda, že zamnou ihned šla a neporvala se s Claire. Claire vypadala, že na Allison za chvíli skočí a vymlátí z ní duši. 

Rychle přejdeme k učitelce, u ní si vytáhneme kartičku a pro naše štěstí jsme si vybraly volská oka. Rychlé a ne těžké. 

,,Vaříš ty, protože kdybych vařila já, tak se nenajíme" Ušklíbne se Allison a sedne si na barovou stoličku. 

,,Vždyť to jsou jen vejce, to je jako spálíš?" Zvednu obočí a z lednice vytáhnu plato vajec. 

,,Jo" Přizná. Snažím se nesmát, ale když vám někdo řekne, že dokáže spálit vajíčka? Vždyť tohle je až k pláči.

,,Aha, tak já je uvařím" S úsměvem se otočím zpět k plotně a vytáhnu pánev. Málem jsem všechno při tom ze skřínky shodila a Allison málem umřela smíchy, ale vařit v cizí kuchyni je celkem stresující. Co když náhodou tady vše podpálím? 

,,Proč jsi tak odtažitá? Úplně to z tebe cítím, musíš se trošku odvázat, třeba si vyhlídnout nějakýho kluka s nažit se ho sbalit, jít na párty!" Vyjekne jak malá holka. Jen zakroutím nesouhlasně hlavou a rozklepnu na pánev vajíčko.

,,Nejsem odtažitá" Snažím se ji ujistit. Těžko, protože Allison se pobaveně zasmála.

,,No tak! Co třeba tam ten blonďatý s modrýma očkama?" Ukáže skoro přes celou místnost na kluka, který měl mouku snad všude na obličeji. Vsadím se, že dělá s tím jeho kámošem palačinky.

,,Ne díky, to bych brala radši toho jeho kámoše" Zamumlám.

,,Tak jo! Jdu mu to říct" Seskočí dolů a já prudce zvednu oči od pánvičky, abych se ujistila, že fakt šla. Fakt šla! Já ji zabiju. Pozoruju jak se dala do řeči s oběma klukama a bavila se s němi, jako by o nic nešlo. Pomohla tomu blonďákovi udělat těsto a pak se s úsměvem zamnou vracela. Oba kluci se na mě dívali a já bych se nejradši propadla do země.

,,Taky se mu líbíš, dneska hodinu po večerce máte sraz u houpaček za chatkama" Spokojeně se usadí zpět a se spokojeným úsměvem mě pozoruje.

,,Děláš si ze mě srandu?" Upřu na ní své oči a hrozně silně svírám utěrku v ruce. 

,,Ne, z takových věcí já si srandu nedělám" Zakroutí očima. Ještě jednou něco takovýho udělá a já ji ty oči vyrvu. 

,,Nemáš být tak odtažitá" Pořád vtipkuje a mluví pobaveným tónem. To jí nenapadlo, že můžu být na holky? Nebo mít kluka? Nebo-

,,Mám své důvody Allison" Vypadne ze mě. 

,,Jasně" Mlaskne a pro mě je tohle spouštěč. Neudržím se a prudce se na ní otočím.

,,Jde vidět, že tebe nikdo v životě nikdy neznásilnil a neumřela ti nejlepší kámoška" Procedím přímo nasraně skrz zuby a hodím po ní utěrkou. V hlavě počítám do deseti a snažím se uklidnit. Jedna, dva, tři.. Proč to teď nejde?!

,,A mě si se chtěla svěřit až na mém oblíbeném místě" Ozve se za námi a já nahlas vyjeknu. Ethan s Dylanem na mě přímo zírali. Kdo by nezíral, kdyby se dozvěděl takovou věc? Já bych zírala a možná se rozbrečela, což dělám celý život. Jsem šťastná- brečím. Smutná- brečím. Zmatená- brečím. Teď se mi chce brečet, ale držím se. Nebudu vypadat jako úplný slaboch. 

,,To jsem nevěděla, promiň" Dojde ke mě All a pokusí se mě obejmout. Uvědomuji si moc dobře všechny pohyby, takže uhnu, jenže tím narazím do Ethanovi hrudě. Na moment se naše oči setkají a něco mezi námi proběhne. Nevím co to bylo, ale uklidnilo mě to natolik, že jsem se schovala za Ethana před Allison. Ubohé a hrozně trapné, ale nepotřebuji se jí teď dotýkat. Jen potřebuju cítit to, co cítím z Ethana. Takový klid jsem dlouho nezažila. Naposledy s Caroline.

,,Myslím, že bys jí teď zrovna měla nechat " Zasáhne Dylan. Určitě cítil to napjetí mezi mnou a Allison a i mezi mnou a Ethanem. Allison za zlé nic nemám, jen mi vadí, že Allison nezná hranici a pak to dopadá takhle. Za život jsem potkala spoustu takových lidí a pak se semnou přestali bavit. Buď si mysleli, že jsem blázen a vymýšlím si a nebo se mě prostě báli. Allison ve svém životě chci, ať už se stalo cokoli, ale teď potřebuji klid. 

,,Já to dovařím" Zamumlá a kývne k pánvičce, kde se pálí vejce. Taková ironie.

,,Já ji vezmu někam pryč" Nabídne se Dylan. Co si myslí? On si fakt nikdy nedá pokoj.

,,Chci aby semnou šel Ethan, teda prostě on semnou půjde, že jo?" Nervózně pustím jeho tričko, které jsem celou dobu drtila v rukou. Ethan přikývne a bez žádného dotyku pokyne hlavou abych šla napřed. Teď, když chci aby na mě sáhl, to neudělá? Jsem asi moc ztracený případ, protože si moc uvědomuji, co všechno se mezi námi stalo za jeden den.

Pomalu vejdu do naší chatky a Ethan zamnou. Odhodlávala jsem se fakt dlouho, ale po nějaké době zírání jeden na druhého, jsem prostě vstala a přešla k němu. Můj plán byl začít ho líbat, ale místo toho jsem se mu jen obkročmo posadila na klín a pořádně objala. Smrt Caroline semnou zamávala slušně.