Kdyby

Kapitola čtrnáctá

Ráno mě probudí strašně nemilé překvapení. A to Ethanova hlava na mojí hrudi a jeho noha přehozená přes moje nohy. To si vážně nemohl ustlat na mojí posteli? Vždyť ta postel není tak hrozná. 

Pomalu položím jeho hlavu na polštář a jako žížala se vyprostím z jeho noh a skončím na zemi. 

,,Co to děláš?" Zamumlá Claire ospale a posadí se na svoji postel. 

,,Nic, jen jsem se snažila dostat od tohohle hajzla co nejdál" Zavrčím potichu, ale asi ne tak potichu.

,,Hajzla? Vždyť jsem si jen ustlal na měkkém" Začne se bránit Ethan. Mohl si ustlat na mojí posteli, nebo u Claire, ale vybral si místo vedle mě. Teda spíš na mě, i když ví, že ho z celého srdce nesnáším. No možná trošku méně, než když jsem ho poznala, ale i tak bych s ním dobrovolně nikam nikdy nešla. 

Zakroutím nevěřícně hlavou a podívám se na hodiny. Za deset minut je snídaně. Vstanu a vytáhnu ze skříně černé tepláky a v klidu se do nich převleču. Jsem ještě dost unavená  na to, abych si uvědomila, že se na mě všichni kromě Dylana dívají. Bez jediného slova popadnu svůj telefon a vyjdu z chatky. Venku je trošku chladno, ale než se naděju už jsem zpátky v teple a vidím Logana z dálky na mě mávat. Ne! Teď mě nemůže vidět, vypadám jako nevyspaná obluda.

,,Dobré ráno krásko" Blýskne na mě svýma zubama a vezme mě kolem ramen.

,,Ahoj" 

,,Víš, přemýšlel jsem nad tím, jak jsem tě pozval na tu oslavu" Odmlčel se na chvíli a já se zarazila.

,,Nemám chodit? Jestli ti vadím, tak-" 

,,Ne! Rozhodně přijď, jen jsem tě chtěl pozvat na rande ještě dřív, než je ta oslava" Vysvětlil okamžitě a přerušil můj proslov, který jsem chystala a nehodlala jsem se zastavit.

,,Aha, tak jo" Pokrčím rameny.

,,Fakt? Tak to bylo jednodušší než jsem čekal. Pojď si sednout k našemu stolu" Kývne k obrovskému stolu v rohu jídelny a i s tácem jídla se tam vydá. Okamžitě popadnu i já ten svůj a hodím na něj jen rohlík a máslo. Snídaně v podobě švédského stolu je super, ale někdy jsem schopná strávit celý den jen vybírání jídla. 

,,Kluci tohle je  Madison, moje holka" Představí mě.Počkat co?! Vyděšeně zvednu k němu oči a všichni u stolu se rozesmějou. Haha, tak to nebylo vůbec vtipný. 

,,Neboj se, ten randí s Mayou" Myslím, že se mě ten hnědovlasej kluk snažil uklidnit, ale slovo rande a jméno Maya mě spíš úplně vytočilo. Na co si ten kretén hraje? Logan vypadal jako fakt super kluk a pozval mě na rande. Jenomže místo toho ještě randí s nějakou Mayou.

,,Tak to vám přeju, ať vám to vyjde" Pokývu hlavou a zakousnu se do rohlíku.

,,Já-"

,,Dobré ráno!" Vstoupí s úsměvem do jídelny učitelka a svou dobrou náladu by dokázala vyléčit i člověka co má deprese.

,,Včera nastalo hodně zmatku, o plno studentech jsem vůbec nevěděla, nevěděla jsem kde jsou, co se stalo. Vůbec nic, a proto si rozdáme čísla a při každém shledání se spočítáme a ten kdo tu nebude, bude mít divokou rozcvičku" Děsivě se usměje a začne obcházet studenty a rozdávat jim čísla.

,,Přijdeš na oslavu? Maya trvá na tom, aby dorazili všichni co Logana nějak znají" Uchechtne se kluk naproti mě.

,,Maya?" Zopakuju.

,,Jo Maya tu oslavu pořádá" Přikývne. Tak odtud vítr vane.

,,Aha, no nevím jestli budu mít čas. Myslím, že Ethan mě někam pozval" Krutě zalžu. Za tohle mě Ethan zabije a nebude chtít už vůbec souhlasit, ale Logan si hraje úplně na dementa a dělá dementa i ze mě.

,,Cože? Vždyť-"

,,Ethan? Wow, ten nepozval holku někam pěkně dlouho" Přerušil další kluk Logana a Logan naštvaně bouchl do stolu. 

,,Můžete toho už nechat?" Zpraží všechny kluky pohledem.

,,Třicet" Ťukne mě prstem do hlavy učitelka.

,,Třicet jedna, třicet dva, třicet tři, třicet čtyři, třicet pět, třicet šest a třicet sedm. Děkuji za pozornost" Zazpívá a zase od nás odejde.

,,Třicet pět? Já nechci byt třicet pětka" 

,,Jo, chápeme. Ty bys nejradši byl šedesát devítka Jacobe" Všichni se rozesmějou a já furt naštvaně žvýkám rohlík.

,,Můžu pak s tebou mluvit?" Zašeptá mi do ucha Logan. Jenže, jakmile se opřel rukou o mojí židli přímo mezi mýma nohama, způsobilo, že jsem vůbec nevěděla která bije. Ještě kousek a normálně by se mě dotkl. Proto jsem ho za tu ruku chytla a dala mu jí do klína.

,,Ne, ale zavolej třeba Maye" Vtisknu mu lehký polibek na líčko a v ten moment všichni u stolu strnou. I já. Pane bože, co jsem to udělala. 

,,Nechceš s námi v pátek, až přijedeme, zajít do klubu?" Navrhne a tím přeruší trapné ticho jeden z kluků. Je super, že mě s němi seznámil ale já znám jméno jen od jednoho. Já kdybych někoho s někým seznamovala, určitě bych všechny představila.

,,Nevím" 

,,Jestli v pátek máš jít někam s Ethanem, tak ho klidně pozvi taky" Navrhne k mému překvapení Logan. Jestli ze mě chce udělat úplnýho dementa, tak se mu daří. Protože Ethan by nikdy nesouhlasil a ještě by si ze mě taky začal utahovat.

,,Jo můžu to zkusit" Přikývnu odhodlaně a prudce vstanu od stolu. Tác hodím uklízečce na vozík a vydám se hledat Ethana. V jídelně jsem ho neviděla, takže bude asi na pokoji. Už už chci rozrazit dveře od chatky, když zaslechnu vzlyky. Pozastavím se nad tím a chvíli přemýšlím, kdo by asi tak mohl brečet na naší chatce. Claire i s Dylanem v jídelně byli, což znamená-

,,Co tu děláš?!" Vyleká mě Ethan. 

,,Šla jsem do pokoje si s tebou promluvit" Pípnu tiše. Jeho červené oči jen potvrdili, že Ethan doopravdy brečel.

,,O čem?" Založí si ruce na prsou a povytáhne obočí.

,,Jestli bys semnou nešel v pátek do klubu, jdou i kámoši od Logana a Logan taky" Vybalím ze sebe rychle a divím se, že mi rozumněl.

,,Cože? Ty mě zveš na rande? Já na rande byl dvakrát a stejně jsem s tou holkou nakonec skončil v posteli"

,,Do klubu, ne na rande" Upozorním ho okamžitě. Ethan zavřel oči a nad něčím závažně přemýšlel. Pak otevřel oči a řekl:

,,To není nejlepší nápad"  Sebral se a odešel. Čekala jsem jakoukoli reakci, ale ne takovou. Mohl se mi vysmát, nebo mě urazit, ale on mě hnusně odmítnul.