Kdyby

Kapitola třicátá devátá

Zapnu si zip od svých světle modrých šatů a trošku je uhladím. Trošku mě znervózňuje, že jsou kratší a že mám výstřih, ale je to od táty svatba a Lilly si myslela, že se mi budou líbit. Neříkám, že se mi nelíbí, ale mohly by být delší. A bez výstřihu. 

,,Přijde tvůj kluk?" Ozve se z gauče Grace. Zamračím se na ni.

,,Není to můj kluk a nevím jestli přijde, já jsem ho nezvala" Odseknu tiše. Sundám gumičku z vlasů a jen je trošku načechrám. Svatba se posunula o celý měsíc dřív, vlastně minulý týden jsem se naposledy viděla s Ethanem. Ve škole se neobjevil, takže jsem to nechala plavat.

,,Já mu pozvánku vyrobila, je strašně hezkej" Zaculí se na mě. 

,,To je, ale nezapomeň, že jsi o patnáct let mladší než on" Znechuceně se ošiju nad představou Grace a Ethana.  ,,Tys mu vyrobila pozvánku?!" Vyhrknu najednou, došlo mi to trošku později. 

,,Jo, doufám, že si pozvala Allison! Ta je super" 

,,Ano, svoje kamarádky jsem pozvala a i pár kamarádů, taky jsou hezcí" Hodím po ní její květinkovou čelenku a obuju si černé lodičky. 

,,Já se tak těším! Hezcí kamarádi od mojí sestry musí být taky super!" Zařve nadšeně a začne u toho kopat nohama. Zastavím se v pohybu. Sestra?

,,Cos to řekla?" Zašeptám. To bylo to nejhezčí, co jsem za poslední týden slyšela. 

,,Já nechtěla, promiň-"

,,To je dobrý, jsem ráda, potěšilo mě to!" Skočím ji hned do řeči. Oči se mi zaplní slzama. Nesmím brečet! Dneska je to tátův den a nesmím ho zničit.

,,Uff, protože já tě za sestru fakt beru, i když si mě první den vyděsila" Usměje se.

,,Já tebe taky" Přitakám. Fakt, že jo. 

,,Jste hotové holky?  Musíme jet" Vejde do obýváku táta se slzami v očích. Slyšel nás. Nevím jestli mám být nadšená nebo nervózní.

,,Jsme" Grace vyskočí na nohy a chytí mě za ruku, kterou ji pořádně stisknu a usměju se na tátu. Táta pokyne rukou, aby jsme šly a Grace jde. Táhne mě za ruku až ke krásně vyzdobenému autu a otevře mi dveře od řidiče. Musím řídit, protože si táta ráno dal tři panáky na kuráž a řidiče bohužel nemáme. 

,,Tati přijde i Ethan?" Zeptá se na rovinu Grace. Vyděšeně vykulím oči.

,,Ethan nevím, ale Kyle s Cass přijdou" Odpoví ji upřímně a sedne si dozadu do auta.

,,Nepřej si mě" Zavrčím pobaveně a zadkem do ni šťouchnu. Také nasedneme, připoutáme se a vyjedeme.

PO PŮL HODINĚ V AUTĚ konečně zaparkuju u kostela. Už mě celkem bolí hlava z tátova stěžování a strachu, že mu Lilly řekne ne. 

,,Počkej! Jestli řekne ne, tak mě musíš odvést, protože jinak omdlím!" Vyskočí z auta zamnou. Přidám do kroku a otevřu dveře do kostela. Pár lidí už tady je. 

,,Madison! Tobě to sluší" Přivítá mě Kyle. 

,,Děkuji" Pokusím se na něj usmát, ale nemůžu. Tolik mi připomíná Ethana, že se mi usmívat nechce.

,,Není zač, Claire- teď vystupuje z auta, běž ji pozdravit" Popožene mě. Zmateně se rozejdu za Claire. Vůbec nechápu, co tomu chlapovi hrabe.

,,Páni, doufám, že se tě Dylan pokusí sbalit, protože to jinak zkusím já" Zavtipkuje a obejme mě. 

,,Nepřeháněj!" Vyskočí z auta Allison také v modrých šatech, akorát delších a bez výstřihu. ,,Nechci to přiznávat, ale asi jsi měla pravdu" Zamumlá.

,,Proč máš hezčí šaty než já? Tyhle bych přesně chtěla!" Vyjeknu jak malá holka a poukážu na její šaty. I Claire je má! 

,,Lilly nám je donesla" Mykne rameny pobaveně. 

,,A ze mě dělá děvku" Odfrknu si s úsměvem.

,,Jsi krásná a hele kluci!" Prstem ukáže na auto, z kterého vyleze Dylan a Logan s Mayou. Ještě zbývá Brandon.

,,Proč nemáte šaty jako ona?" Ušklíbne se Dylan a přitáhne si mě k sobě za pas. Málem upadnu kvůli podpatkům, ale chytím se ho.

,,Protože jsem za děvku, počkat, nikdy jsem tě neviděla v košili" Na kousek se od něj odtáhnu a prohlédnu si ho. Modrá košile a černé kalhoty z něj dělají úplně jiného člověka.

,,Nejsi za děvku, sluší ti to" Mrkne a u toho si olízne rty. Jasně, že bude nadržený na svatbě mého táty.

,,Má pravdu, jsi nádherná" Přizná Maya. Logan přikývne, jako na souhlas a mě polije horko. Vážně na mě dneska všichni budou zírat a říkat, jak mi to sluší?

,,Děcka! Pojďte dovnitř!" Zavolá na nás nějakej chlapík. Je tu mnoho lidí, co jsem v životě neviděla, ale tak Lilly taky neznám nějak dlouho. Neměla jsem šanci poznat její rodinu. 

,,Doufám, že budu sedět vedle tebe" Zavrká vesele Dylan, chytne mě kolem pasu a vejdeme společně dovnitř.

,,Bohužel ne, sedím vepředu" Zašklebím se zákeřně. Dylan zalapá po dechu, ale pustí mě. Usednu dopředu a přehodím nohu přes nohu. Všichni pomalu utichnou a usednou. Táta stojí celý vyklepaný u chlápka, co je má oddát. Otočím se dozadu na svoje kamarády a uvědomím si, že tu není Brandon. Už už chci vstát, ale začne hrát hudba a dovnitř vejde nevěsta. 
Nemůžeme začít bez Brandona! Pozdě. Lilly kráčí ubrečená uličkou. Naštvaně si bouchnu do stehna a znovu se otočím. Dylan ze mě nespouští oči. 

,,Tvůj chlapec?" Zeptá se mě moje babička. 

,,Ne, tenhle ne" Šeptnu zahanbeně.

,,Viděla jsem vás venku, nějak jste se k sobě měli" Zašeptá.

,,To je možné, ale Dylan je jen kamarád. Sleduj obřad babi" Lehce ji nakopnu do boty. Faakt se nechci bavit o Dylanovi, jako o svém klukovi.

Sleduju tátu s Lilly, jak si vyměnují sliby a prstýnky. Lilly pořád pláče a táta je nadšený, protože mu řekla ano. 

,,Asi se to nehodí, ale jsem těhotná!" Vykřikne najednou. Očima těká po nás všech.

,,Gratuluji" Uchechtne se nahlas moje babička. Radši začnu tleskat, protože to trapné ticho by se dalo krájet. Ostatní se přidají a já se snažím z hlavy dostat tátův spokojený úsměv po tom, co to vykřikla. On to věděl! 
Nevadí mi, že je těhotná, ale nemusela to říkat při jejich obřadu.

Všichni se zvedneme a já se snažím dostat ven co nejdřív. Chci zavolat Brandonovi, jenže mi dojde, že telefon mi leží doma. 

,,Doprdele!" Nešťastně si založím ruce na prsou a zpomalím. Mí kamarádi se ke mě po cestě přidají a Dylan mě opět a zase chytí kolem pasu. Jestli mě chce ojet, tak má dneska skvělou příležitost. 

,,Mám nápad" Šeptnu mu do ucha. Dylan nakrčí nechápavě obočí. 

,,Ještě než půjdeme jíst, ehm. Neskočíme si na záchodky?"

,,Že se ptáš" Zářivě se usměje. Strčí mi ruku pod šaty a stiskne zadek.

,,Hej! Přestaň" Odstrčím ho od sebe se smíchem.

,,Hele, chystám se tě ošukat na záchodech, co je na tom, že ti sáhnu na zadek?"

,,O to jde, jen si odskočíme, vrátíme se a nesmíme dávat nic najevo" Vysvětlím tiše.

,,Řekni mi, že si pak budu moct sednout vedle tebe" Zaškemrá jak mimino.

,,Můžeš, napsala jsem tě do seznamu vedle sebe" Protočím očima a chytím se ho za předloktí. Dylan se šibalsky usměje a v kroku přidá. Asi se chystám udělat největší chybu ve svém životě, ale už nechci sedět na zadku jako kráva.