Kdyby

Kapitola dvacátá-první

,,Měli by jsme zajít do baru ,všichni" Vyhrkne najednou MŮJ táta, když už se všichni snažíme půl hodinu rozloučit. Kyle nabídl, aby jsme si k němu v restauraci přisedli a můj táta souhlasil. Objednalo se hodně vína a jsme teď v hodně dobré náladě. Jediná Claire se držela dost zpátky a vypila jen dvě skleničky.

,,Souhlasím" Zašklebí se Ethan vedle mě. Já nesouhlasně zakroutím hlavou, nedopadlo by to za žádnou cenu dobře a necítím se moc dobře chlastat s rodiči.

,,No tak! Omluvím tě ze školy" Přemlouvá mě. 

,,Jo já taky omluvím Ethana a Claire" Prohlásí se smíchem Kyle. 

,,Vidíš jak máme úžasné tatínky" Zasměje se mi do ucha. Nechápu, že si myslí, že s ním ještě po tom našem posledním incidentu, půjdu do klubu.

,,Ne, já jdu domů" Omluvně se na všechny, kromě Ethana usměju a rozejdu se od nich pryč. Sice slyším, jak se někdo vydal zamnou a je mi jasné, kdo ten někdo je.

,,Proč mě sleduješ?" Prudce se otočím a tím narazím do jeho hrudi. Kurva.

,,Protože jsi moje kámoška a jsi opilá, chci tě doprovodit domů" Mykne rameny a položí ruce na moje ramena. Párkrát pořádně zamrkám, abych si srovnala myšlenky a lehce ho od sebe odstrčím. Nevím co má v plánu, ale ještě nejsme tak daleko od rodičů, aby něco zkoušel. Tak či tak, bych mu to nedovolila.

,,Pamatuješ jak to dopadlo posledně? Já jo a myslím si, že se nedokážu hlídat, když jsem opilá, zvlášť když jsem v tvoji blízkosti, takže bys měl jít domů a já taky. Dobrou"

,,Víš, že zítra je sobota?" Zeptá se těsně, než se otočím a chci jít domů.

,,Jo, co s tím?"

,,Nic, jen to, že nás rodiče zítra chtěli omluvit ze školy" Zasměje se. Pár vteřin si udržím chladný výraz, ale alkohol je alkohol a tak se rozesměju taky.

,,Jsou moc opilí, nech je být" Úšklíbnu se a vydám se ke mě domů, jenže Ethan mě chytne za zápěstí a otočí k sobě.

,,Máš u nás auto, nejdeš si ho vyzvednout?"

,,Mám v sobě dost alkoholu, nebudu řídit" Řeknu dost překvapeně, protože jsem nečekala, že řekne zrovna tohle.

,,Ještě po mě nevyjíždíš, takže je to v pohodě" Řekne vyzývavě a zakmitá na mě obočím.

,,Nemám to ani v plánu- mám nápad!" Vykřiknu radostně. Moje nápady většinou nejsou nějak skvělé, ale tenhle by se mu mohl líbit.

,,Pojďme na tvoje oblíbené místo a můžeme zahrát na pravdu a úkol"

,,Tam musíme jet autem Mads" Zase ta přezdívka! Chce mě zabít?

,,To zvládnu, ještě po tobě nevyjíždím" Vypláznu na něj jazyk, jako malé dítě a odbočím do leva, abych si mohla vyzvednout svoje auto.

,,Nevíme, co vše se dneska ještě stane" Dožene mě udivený Ethan. Asi nečekal takový obrat. Já taky ne, ale nenechám se sebou zametat.

,,Možná ti dám pár facek, vezmu si svoje auto a pojedu domů" Procedím s úsměvem skrz zuby.

,,Co se to s tebou stalo?" Zasmál se a zase, tak jak to má rád, mi obmotá ruku kolem ramen.

,,Nic, jen nějakej kluk Jménem Ethan furt naznačuje, že nemůžeme být jen kamarádi, ale přitom říká, že jsem jeho kámoška" Řeknu zamyšleně a co nejvíce vážně.

,,Hmm toho neznám, to musí být fakt kretén" Přikývne a koukne na mě se shora. Ty vole, až teď jsem si uvědomila, jak vysokej je. Já mám metr sedmdesát, tím pádem on má tak metr devadesát.