Kdyby

Kapitola třicátá druhá

,,Přípitek!"

,,Vždyť už jich za sebou máme nejméně patnáct" Zakňučím opile. Díky vysazeným lékům konečně můžu pít taky. Samozřejmě s nějakou rezervou, protože naposledy jsem skončila v nemocnici, ale piju bez starostí.

,,A taky poslední! Pak jdeme do baruuu!" Vyjekne nadšeně Claire.

,,Do baru? Holky já zítra píšu z matiky, nechme to na víkend" 

,,Já myslela, že nevíš co je to matika" Ušklíbne se Allison, která sedí na klíně od Dylana. Celkem se k sobě mají.

,,Nevím, ale píšu z ní" Hloupě se usměju. Na sobě mám stříbrné šaty s filtry, které jsou mi celkem velké, takže mi padají ramínka, ale holky strašně chtěly, ať si je vezmu na sebe, tak jsem si je vzala.

,,No dobře tak poslední! Ale jen protože už jsou dvě ráno a za chvíli je škola" Zamumlá Allison a všem dolije do prázdných sklenek šampaňské. 

,,Na dvacet... Madison!" Vykřikne nesmysly a všichni do sebe nalijou  alkohol. Podívám se na Brandona, který spí na gauči a rozesměju se.

,,Nejlepší narozeniny na světě, jen mi tu chybí Caroline" Vypustím z pusy, což všechny dost zaskočí. Všichni si vyměňujeme pohledy, když vstane Claire a zase nám dolije poslední kapky šampaňského.

,,Na Caroline" Zvedne svou skleničku. Stačí to na to, abych se rozbrečela. Tečou mi slzy a u toho si připíjíme na mou zesnulou kámošku. 

,,Na Caroline" Zopakujeme a vypijeme obsah alkoholu. Tohle je konečná, musím si jít lehnout.

,,Díky za všechno, ehm teď si jdu lehnout. Můžete si vzít gauč a nebo nahoře je ještě jeden pokoj pro hosty" Vzlyknu smutně a zároveň šťastně. Seberu se a vyběhnu schody nahoru. Nemůžu zastavit pláč, který se dostavil beztak kvůli hromadě alkoholu. Rozrazím dveře a poslepu nahmatám vypínač. Zavřu za sebou a sjedu po dveřích dolů.

,,Jsi v pohodě?" 

,,Debile!" Rozkřiknu se vyděšeně a rozmáchnu rukou, takže ho pořádně praštím do pusy. 

,,Au, to jsem si asi zasloužil" Zašeptá pobaveně. Pobavenost z tváře mu nezmizí ani po tom, co uvidí můj vraždící pohled. 

,,Zasloužil a teď mi doprdele Ethane vysvětli, co tady děláš!" Znovu se rozmáchnu, ale tentokrát se mi vyhne.

,,Máš narozky, tak jsem přišel" 

,,Neměls chodit" Zavrčím. Postavím se na nohy a otevřu svou skříň. Popadnu obří bílé tričko a přetáhnu si ho přes hlavu. Je dostatečně dlouhé, takže si pak jen rozvážu šňůrky od šatů a nechám je sklouznout na zem.

,,Všechno nejlepší" Usměje se a natáhne zavřenou pěst. To si semnou chce ťuknout nebo co? Ethan se netrpělivě natáhne po mojí ruce a vloží mi do ruky něco studeného. 

,,Nepodívám se na to, můžeš si to vzít zpátky" Zavřu oči a rozevřu dlaň, aby si to vzal zpět.

,,Je to dárek k narozeninám, ten by se neměl odmítat" Cvrnkne mě prstem do nosu a já otevřu oči. Kouknu na svou dlaň a zjistím, že mi do ruky vložil klíč.

,,Klíč?!" Vyjeknu nevěřícně. ,,K čemu?"

,,To zjistíš zítra, měla by ses vyspat. Ráno vyrážíme" Natáhne se po moji paži, ale já se mu vyhnu.

,,Vysvětlíš mi co to děláš? Posledních pár týdnů si o mě moc nejevil zájem a teď najednou ano?"

,,Máš narozeniny, tak jsem přišel" Pokrčí rameny a natáhne se na moji postel.

,,Jen protože mám narozeniny?" Ujistím se.

,,No jo"

,,Tak to zase můžeš jít" Odfrknu si. Natáhnu se vedle něj a přikryju se peřinou.

,,Teď jsem přišel a něco od tebe potřebuju" Otočí se na bok čelem ke mě a podepře si hlavu rukou.

,,Co?" Štěknu.

,,Nesmíš se bránit, pěkně spolupracuj" Než se stačím zeptat, co tím myslí, tak mě drží za tváře a líbá mě.

,,Nech toho" Zamumlám mu do rtů, ale stejně spolupracuju. Chytám ho kolem krku a prohlubuji polibek. Jenže Ethan se hned odtáhne a s úšklebkem na mě zírá.

,,Ty jseš fakt hajzl, jsem opilá Ethane" Zamručím naštvaně a otočím se k němu zády. Přijde, přeje mi k narozeninám, dává mi dárek, svádí mě a pak se mi směje.

,,Hezky se vyspi, v sedm ať jsme na nohou" Zašeptá potichu a vstane. Dojde zhasnout a pak se vrátí ke mě. To fakt semnou bude spát v posteli?! Asi jo. Rukou si mě přitáhne více k sobě a zaboří si hlavu do mých vlasů.
Chvíli mi krk obsypává polibky, pak si hraje s mými vlasy a já prostě nemůžu usnout!

,,Můžeš na mě přestat sahat? Chci spát" Kopnu ho do holeně a kousnu ho do ruky, co mi hladila ret.

,,Dlouho jsme se neviděli, musím na tebe sahat"

,,To, že jsme se neviděli, není moje vina, tak toho nech" Šeptnu zuřivě a snažím se dostat z jeho sevření. Drží mě jednou rukou kolem pasu a druhou přejíždí po klíční kosti. Pořád jsem k němu zády, takže jde všechno hůř.

,,Psal jsem, tak se nebraň, klidně si na mě sáhni taky" Zavrní mi svůdně do ucha a já musím automaticky k sobě pořádně stisknout stehna. Nesnáším ho.

,,Ne, díky" Znovu sebou škubnu, ale je to k ničemu. Mohla bych se takhle vrtět klidně celou noc, ale on by mě nepustil.

,,No tak" Zasměje se. Přejede mi dlaní přes stehno a zase nahoru ke klíční kosti.

,,Budu křičet, víš, že mě vlastně obtěžuješ?" Řeknu v návalu vzteku, takže si neuvědomím, jak blbě to znělo.

,,Jestli to vnímáš takhle" Prskne hnusně a jeho ruce z mého těla zmizí.

,,Tak jsem to nemyslela, chtěla jsem říct vtip" Otočím se na něj, ale ten ke mě leží zády.

,,Blbej vtip" Zamrmlá. Sáhnu mu na záda, ale trhne sebou, takže se stáhnu a otočím se k němu taky zády.

,,Dobrou" Zamumlám. Teď neusnu vůbec.