Pohled Dominika:
Pomalu jsem otevřel oči. Přivíral jsem je před slunečními paprsky, které se do pokoje dostávaly skrz žaluzie. Po chvíli jsem si uvědomil, že jsem v neznámém pokoji a rozhlédl se kolem sebe. Vedle mě ležela a spokojeně podřimovala bruneta, a mně se začal pomalu vybavovat včerejšek. Pokusil jsem se vstát ale to jsem nejspíš neměl dělat. Hlavou mi projela palčivá bolest a já se málem sesunul zase na postel. Sykl jsem a chytl se za rozpálené čelo.
" Kurva." Ulevil jsem si a rozešel se z pokoje.
" Kam jdeš babe?" Byl jsem nucen se otočit a zjistit, že na mě bruneta kouká a tváří se dost nechápavě.
" Musím jít, promiň. " Řekl jsem potichu, ale tak aby to slyšela. Ze země jsem sebral svoje triko a natáhl si ho přes hlavu. Rozešel jsem se k vchodovým dveřím a za sebou slyšel hlas té holky. Ignoroval jsem to a vyšel před barák. Rukou jsem si zastínil to nepříjemné slunce a rozešel se směr domov. Šel jsem asi dvacet minut a došel před náš barák. Rozhlédl jsem se kolem sebe a vešel do dveří.
" Kam jsi včera tak zmizel, co?" Uvítal mě Jakub, když jsem se pokoušel zkopat ze sebe tenisky.
" Znáš odpověď tak proč se ptáš?" Odpověděl jsem otázkou a prošel kolem něj do svého pokoje. Tam jsem se svalil na postel a zůstal ležet. Zavřel jsem oči a v hlavě si přehrával všechno ze včerejšího dne.
" Dneska večer jdeme ještě k těm holkám." Vyrušil mě Jakub z mého přemýšlení a já na něj jen nepřítomně otočil hlavu.
" Co, proč? Byli jsme tam včera? Snad někdo novej ne?" Zeptal jsem se nechápavě a opřel se o lokty.
" Jo, ale ta jedna se mi fakt líbila" uchechtl se a dodal " a ty tam máš tu kudrnatou ne? Mayu nebo jak se jmenovala."
" No tak jo půjdu s váma." Odpověděl jsem mu nakonec a při vzpomínce na tu holku jsem se usmál.
" Však s tím se počítalo ne?" Jakub se otočil ve dveřích " Jo, v sedm buď ready." dodal ještě a zmizel někde v domě.
...
V sedm jsme opouštěli dům a nasedli do aut. Já jen nepřítomně hleděl z okýnka a chvílemi něco prohodil s Pepou.
" Jsme tady boys" tleskl spokojeně Jakub a my jsme začali vylézat z auta "jo a abych nezapomněl, tu pihatou si zabírám jo?" na to jsem ho jen bouchnul do ramena a zasmál se.
V jejich domě to žilo, bylo tu docela dost lidí což jsem nečekal. Takovej menší mejdan. Zamračil jsem se když mi někdo do ruky vrazil červený kelímek. Tohle jsem nečekal dneska jsem chtěl být víc v klidu.
" Hele Jakube, neříkal jsi, že tu bude tolik lidí." Řekl jsem ale když jsem se obrátil nikdo už vedle mě nestál. Jen jsem protočil oči a napil se z toho kelímku. Hrdlem mi projela ostrá chuť hnědé tekutiny a začala mi uvolňovat svaly. Prodíral jsem se davem dál do domu. Otevřel jsem první dveře, které jsem uviděl a padl mi pohled na pár užívající si sebe navzájem. S tichým "pardon" jsem místnost zavřel a zkusil další dveře, k mojí smůle byly ale zamčené. Prázdný pokoj se mi povedl najít až na třetí pokus.
Byl to prostorný pokoj s pěkným vybavením. Zavřel jsem dveře, došel k posteli a svalil se na ni. Chvíli jsem jen tak nehybně ležel a potom se zvedl a začal si prohlížet pokoj. U dveří byla obrovská skříň se snad až nadměrně moc oblečením. Pokoj patřil holce, soudě podle všeho. Zarazil jsem se až u prohlížení nočního stolku. Cigarety, zapalovače, ubalený brka. Jedno jsem vzal do ruky a prohlédl si ho zblízka. Dost dobrý na holku. Vrátil jsem ho zpátky a všiml si krabičky s prášky. Prášky na stres. Přečetl jsem v hlavě a nahlédl dovnitř. Vytáhl jsem plato prášků se smajlíky. Uchechtl jsem se. Prášky na stres, no jasně. Všechno jsem vrátil na své místo a znovu si lehl na postel.
......
