5. kapitola

2.8K 75 2
                                    


Pohled Dominika : 

Přehrával jsem si v hlavě dnešní večer. Nebo spíš noc. Potom, co jsem odešel z jejího pokoje jsem jenom posbíral všechny kluky a dopravil je nějakým záhadným způsobem domů. Sice jsem teď byl doma ale v hlavě jsem se neustále přemisťoval do jejího pokoje a přehrával si její úsměv a to jakým způsobem se na mě dívala. Vím, že jsem si zakázal pouštět si někoho k tělu. Ale s tou holkou jsem se cítil nějak jinak.  Najednou jako bych vystřízlivěl. Zamračil jsem se a posadil . 

Ne, co mě to napadá. I kdybych na ní jen něco viděl a chtěl to prohloubit ona to nikdy nebude cítit stejně. Zahnal jsem svoje myšlenky a na zklidnění jsem si šel dát sprchu. Užíval jsem si pocit horkých kapek dopadajících na mou kůži. Se zavřenýma očima jsem zaklonil hlavu a prohrábl si rukama vlasy. Voda mi smáčela obličej a já se nadechl. Do plic se mi dostala voda a já se hlasitě rozkašlal. 

" Jseš v pohodě?" Uslyšel jsem za dveřmi Tomášův hlas. 

" Jo jsem, nech mě být" Odbyl jsem ho a znovu zavřel oči. 

" V klidu Citta" Zasmál se za dveřmi Tomáš. Už jsem po něm chtěl plivnout nějakou nadávku ale rozmyslel jsem si to. Sevřel jsem ruku v pěst až jsem cítil, jak se mi do ruky zaryly nehty. V ruce se mi napjaly svaly a já povolil stisk.  

Z koupelny jsem vyšel jen v ručníku. Když jsem procházel přes obývák naskytl se mi pohled na neznámou holku sedící na našem gauči. 

" Čekáš tu na někoho?" Zeptal jsem se jí. Ona odtrhla pohled od mobilu a projela mě pohledem. Uvědomil jsem si, že před ní stojím jenom v ručníku a projel mnou mráz. Ona si zkousla ret a konečně odpověděla. 

" Čekám tu na Jakuba ale nejspíš se nedočkám." Odpověděla přeslazeným tónem a vydala se ke mně. Ježiš nechtěl jsem aby to vyznělo takhle. Dělilo nás od sebe asi deset centimetrů ale já udělal krok vzad. 

" Tak čekej dál" Zasmál jsem se nad její hloupostí a rozešel se do svého pokoje. Za sebou jsem ještě slyšel, jak si pro sebe šeptá nějaké nadávky ale už jsem to ignoroval. 

V pokoji jsem otevřel instagram, našel Mayin účet a napsal ji. 

goldcigo : princezno? 

maya_ft : můj princi      

 Odpověděla mi po chvíli a já se jen usmál. 

goldcigo : to jsme krásná královská rodina hah

maya_ft : hele to, že mi píšeš musí mít nějaký důvod, takže?

goldcigo : tak to tě asi bohužel zklamu. jen jsem chtěl pokecat s někým, kdo mi rozumí? 

maya_ft : naslouchám tvé duši..

goldcigo : ne opravdu ti tady nechci vylívat svoje srdíčko. 

goldcigo : udělal jsem pro tebe playlist, třeba ti pomůže přestat na všechno myslet :3

( odkaz na spotify playlist ) 

maya_ft : díky. budu trpět hodně při poslouchání? 

goldcigo : míň než obvykle 

maya_ft : díky, princi 

goldcigo : pro princeznu vše. 

Usmál jsem se a vypl telefon. 

......





Jeden den, jedna noc /  Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat