Pohled Mayi :
Pomalu jsem otevírala svoje zalepené oči a začala mžourat do denního světla. Můj pokus o to se posadit byl neúspěšný a já si s hlasitým syknutím uvědomila, že mě bolí tělo. Otevřela jsem pořádně oči a začala zkoumat místnost, všechno tu bylo bílé, slyšela jsem vedle sebe pípat přístroje a z chodby se ozývaly něčí hlasy. Otočila jsem bolestně hlavu na druhou stranu a spatřila spícího Dominika na židli vedle mé postele. Pomalu se mi začalo vybavovat všechno z včerejšího dne, úplně všechno od Dominikova odchodu až po moji "smrt".
" Dobré ráno." Uslyšela jsem vedle sebe Dominikův ranní hlas, který mě donutil se na něj otočit a vytrhnout mě tak z myšlenek. Chytl mě za ruku a stiskl mi ji. Viděla jsem jeho zarudlé oči a zaschlou krev na jeho kloubech.
" Ty jsi brečel? A rval se?" Zašeptala jsem.
" Trochu." Přiznal a usmál se na mě. Usmála jsem se na něj nazpět a opětovala mu stisk.
" Promiň.." Zašeptal a položil si hlavu na moje břicho.
" Za co se omlouváš?" Zeptala jsem se a vjela mu rukou do vlasů.
" Za to, že jsem tam nebyl. Kdybych tam byl tak.." Umlčela jsem ho mým prstem na jeho rtech. Podíval se na mě těma jeho skleněnýma očima.
" Nechci slyšet coby, kdyby. Už se to stalo a navíc za to nemůžeš, ty chlapy jsi vůbec neznal." Ujistila jsem ho. On přikývl hlavou a zase si ji položil, nejspíš toho včera moc nenaspal protože mi za chvíli usnul s hlavou na břiše.
..
Uběhl týden mého pobytu v nemocnici a já jsem mohla konečně domů. Dominik tam se mnou trávil každý den, takže to nebylo zas tak hrozné. Moje tělo ještě není úplně v nejlepším stavu ale většina těch větších ran už jsou víc v pohodě, takže bych už byla v nemocnici k ničemu.
" Tak jdeme už?" Zavolal na mě Dominik ode dveří mého nemocničního pokoje.
" Jo!" Zavolala jsem na něj nazpátek a rozešla se k němu. Chytila jsem ho za ruku a opouštěli jsme společně areál nemocnice. Snad se tam ještě dlouho nevrátíme. Dominik nastartoval auto a vyjeli jsme směr domov.
" Hele, tam je mcDrive nezajedem si pro jídlo? Prosím, mám hlad." Udělala jsem na něj psí oči.
" Že jseš to ty.." Neodolal mi. Spokojeně jsem zatleskala a Nik se zasmál mému nadšení.
" Miluju jídlo.." Zakousla jsem se blaženě do burgru. Dominik se na mě směšně díval a potom mi strčil do ruky a já si naplácla všechnu omáčku z burgru na ksicht. Propálila jsem ho vraždícím pohledem.
" Máš tady trochu omáčky." Ukázal mi na koutek a začal se mi smát. Vzala jsem prst a kus omáčky mu natřela na tvář.
" Fuj." Vyjekl a snažil se si omáčku sundat. Začala jsem se mu smát.
" Jedna jedna!" Zahlaholila jsem a ukousla si další kousek. Bylo mi s ním tak hezky, jako vždy.
Pohled Dominika :
Maya byla už zase skoro zdravá a všechno bylo jako dřív, až na jednu věc. Neřekl jsem ji, že ti chlapi, kteří ji zmlátili byli naši dealeři. Nemohl jsem jí to říct, bál jsem se, že by to zničilo náš vztah a to bylo tak to poslední co jsem chtěl. Moc jsem ji miloval na to abych ji to řekl, takže to bylo moje a Jakubovo tajemství. Nesměla se to dozvědět, prostě nesměla, neměla jak.
Dorazili jsme společně domů a ona si šla rovnou do koupelny umýt obličej od té omáčky, kterou tam pořád měla.
" Nepustíme si film?" Zakřičel jsem na ni z obýváku.
" Můžeme!" Zakřičela nazpátek. " Ale žádný horror, díky." Dodala ještě.
Nakonec jsme vybrali nějakou komedii, která nebyla vůbec vtipná.
" Já to nechápu, jak může někdo vydělávat peníze na takový kravině, která ještě k tomu vůbec není vtipná?!" Rozčiloval jsem se nad blbými vtipy z filmu.
" V klidu.. uklidni se." Usmála se na mě a natiskla na mě svoje měkké rty. Náš polibek jsem prohloubil a posadil si ji na klín, začal jsem jí pomalu sundávat triko, které jsem poté zahodil někam do kouta. Potom přišly na řadu kalhoty a spodní prádlo, snažil jsem se být opatrný abych se nedotkl nějakých jejích ran, protože ještě nebyly úplně zahojené. Strhal jsem ze sebe svoje oblečení a zase se posadil. Přetočil jsem si ji tak, aby ležela pode mnou a při tom ji pořád nepřestával líbat. Natiskl jsem se na ní a potom už si jen užíval.
......
Dneska druhá kapitola, protože jsem nemocná a nudím se doma hh. 😂🥰
