Pohled Dominika :
Doufal jsem, že Maye ty playlisty opravdu pomáhají. Hudba je něco jako droga ale v tom dobrém směru. Můžete se jí předávkovat, jak jen chcete a bude vás tak maximálně bolet hlava.
Tu noc jsem nemohl usnout, převaloval jsem se ze strany na stranu ale postel mi připadala jako beton. Asi po půl hodině jsem se ztěžka zvedl a vydal se do kuchyně. Sedl jsem si za kuchyňský stůl, opřel si lokty o stůl a promnul si oči.
" Co tady strašíš v jednu ráno?" Uslyšel jsem za sebou Tokáčův hlas a byl jsem nucen se otočit.
" Jen nemůžu spát." Odsekl jsem a podíval se zase před sebe.
" Taky ne. " Odvětil a přisedl si ke mně. Chvíli jsme tam jen tak seděli a já jsem po chvíli promluvil.
" Hele nemáme furt ty prášky na spaní? Jakub je kdysi měl ne?" Vzpomněl jsem si náhle.
" Myslíš to Jakubovo svinstvo?" Jen jsem přikývl.
" Jo někde to určitě máme ale nejsem si tím úplně jistej Dominiku." Řekl trochu odměřeně Toky.
" Jo a řekni mi čím jseš si ty jistej?" Zasmál jsem se na něj a začal se zvedat od stolu.
" Ne hele v tomhle mi věř i Jakub říkal, že je to sračka." Začal se Toky starat.
" Nestarej se, už jsem přežil i horší věci než prášky. " Zavrtěl jsem nechápavě hlavou.
" Jasně, že jo." To už jsem ignoroval a šel si pro spánek.
Pozorně jsem si ten prášek prohlížel. Měl světle modrou barvu. Třeba se mi bude zdát i sen. Nad tím jsem se zasmál a strčil si pilulku do pusy. Rozvalil jsem se do postele a zavřel oči. Netrvalo to ani dlouho a už jsem se propadal do transu nazývající se spánek.
Zdálo se mi o Maye. Byli jsme spolu někde venku u vody a ona se pořád smála. Najednou si začala sundávat šaty a mně se naskytl pohled na její tělo. Otočila na mě hlavu, usmála se a skočila ladně do vody. Potom už jsme spolu plavali ve vodě a nechali jsme vítr a stromy aby nám hráli melodii. Přitáhl jsem si Mayu blíž a zahleděl se ji do očí. Měla je tmavě zelené s trochou žluté. Zastrčil jsem ji vlasy za ucho a mírně se na ni usmál..
" Budeš vstávat ještě dneska? Hej!" Uslyšel jsem Tokáčův hlas. Poslední dobou mi přišlo, že jsem na ten zvuk snad alergický. On prostě nedá nikdy pokoj.
" Už jsem vstával. " Utrousil jsem a začal se zvedat.
" Uvařil jsem oběd! To prostě musíš ochutnat!" Halekal na mě ještě pořád za dveřmi.
" Fuj, nic od tebe jíst nebudu, minule jsem se z toho zeblil idiote." Zakřičel jsem na něj nazpět a usmál se nad vzpomínkou na Takáčovy těstoviny.
" Ne! Musíš, teď je to fakt k jídlu slibuju! Vlček si to nemohl vynachválit."
" Jasně." Řekl jsem a otevřel dveře, ihned se mi naskytl pohled na vysmátého Tokáče.
" Jseš dneska nějakej přešlej, říkal jsem ti, že si nemáš dávat ty prášky." Naposled se na mě podíval a odcházel směr kuchyň nejspíš, aby mi naložil jeho veledílo.
Tokáčův oběd nakonec nebyl tak hroznej, vlastně to bylo docela dobrý až na tu mírně rozvařenou rýži.
" Čau!!" Uslyšel jsem z chodby Jakubův hlas.
" Čus!" Zakřičel jsem na něj nazpátek.
" Hele Citta už vstal? A dává si Tokáčův oběd?" Povytáhl obočí a pusa se mu roztáhla do přehnaného úsměvu.
" Hej co vás dneska všem je?" Nechápavě jsem se na něj podíval.
" Nic jen mám pocit, že dneska bude kurevsky dobrej den." Naposledy se usmál a odebíral se k odchodu. " Jo a dneska máme volno prý jsme všechno stihli takže si něco naplánuj nebo si klidně lež doma je mi to dost jedno." Díval jsem se na jeho mizící siluetu a zapřemýšlel. S kým bych dneska mohl být? S někým z labelu? Ne, vidím je každý den a jsem na ně už poslední dobou dost vysazený. Nebo půjdu do klubu? Ne, za poslední týden jsem toho vypil až nezdravě moc. Někdo nový? Maya? No jasně Maya, blýsklo mi v hlavě a hned jsem začal vytahovat telefon. Snad bude mít čas. Prosím.
.....
Oukej další kap. omlouvám se za delší pauzu ale škola, tréninky a je toho dost takže bohužel až teď. Každopádně doufám, že líbí.
