16. kapitola

2.1K 63 1
                                    


Pohled Mayi :  

Jeli jsme už asi dvě hodiny a za tu dobu se mnou Nik vůbec nepromluvil. Všimla jsem si, jak se na mě chvílemi vyčítavě dívá a nebo jak propaluje Jakuba pohledem. Snažila jsem se toho nevšímat a věnovat se Jakubovu vysvětlování, jak bude probíhat koncert. 

" Hej potřebuju chcát!" Zakřičel kluk, kterého si z Dominikova představování pamatuju jako Zoota. 

" Tak zastavíme na týhle benzině. " Kývl hlavou Toky.

" Jo můžem, taky už mě tlačí prdel." Řekl Jakub a protáhl se v sedačce. 

" Au, co děláš?" Vyjekla jsem když mi Jakub vlepil facku. 

" Ježiš promiň!" Začal se mi se smíchem omlouvat a pofoukal mi červenou tvář. Dominik se na nás s nechucením obrátil a co nejrychleji vystoupil z auta. 

" Bože můj, co mu je?" Zeptala jsem se nevěřícně Jakuba a odpoutávala se ze sedačky. 

" Žárlí, což je divný protože u někoho jako Dominik, je vidět tohle asi tak možný jako vidět srát mravence. " Zasmál se a vystoupil z auta. Protočila jsem panenky, jestli to takhle bude celou cestu mám se na co těšit. Konečně jsem vystoupila z auta, nadechla se čerstvého vzduchu a protáhla si záda. 

" Mayo chceš něco koupit?" Slyšela jsem Zootův hlas. 

" Jo, kupte mi Zero colu a žvejky!" Zakřičela jsem nazpátek. 

" Zero je hnus koupíme ti normální!" Odpověděl Radek a zašel spolu se Zootem do obchodu. 

Přišly za mnou holky, které se mi představily jako Nataša a Kája. Vyptávaly se mě na Dominika a nechtěly mi věřit, že spolu nic nemáme. Byly docela fajn i když na můj vkus až trochu vlezlé, svými otázkami typu moc bych Dominika nedráždila, nebo se ti snad líbí Jakub? Ajo Jakub, kde vůbec je? Začal jsem se rozhlížet po benzíně dokud jsem ho nespatřila stát s Dominikem kus od ostatních. I když jsem od nich byla pěkný kus bylo jasné, že na sebe zvyšují hlasy a štěkají nějaké nadávky. 

" Co řeší?" Přerušila jsem Káju v půlce nějaké její storky z kadeřnictví. 

" Nojo, to nevypadá úplně nejlíp." Všimly si jich už i holky. A měly pravdu, začali do sebe strkat a vypadalo to, že se do sebe co nejdřív pustí. 

" Hej, hej!" Všimli si jich už i kluci a vydali se rychle k nim. Stihli to právě včas, kdy se Dominik po Jakubovi ohnal a vrazil mu pěstí do nosu. Jakub se nechtěl nechat a napřahoval se ale kluci byli rychlejší a stihli je od sebe oddělit. 

Přišli jsme rychlým krokem k nim a já  se na ně zděšeně podívala. Jakubovi z nosu crčela krev ale jinak byli v pohodě. Na krvavé nosy jsem byla z motocrossu zvyklá ale spíš mě děsilo, že mu to udělal on. Cítila jsem na sobě Dominikův pohled, podívala jsem se jeho směrem a naše oči se střetly. Chvíli se mi do nich hluboce díval ale potom vstal a odešel. Nečekala jsem a vydala jsem se za ním. Stál u parkoviště a díval se neznámo kam. Stoupla jsem si vedle něj a podívala se jeho směrem. 

" Co to do tebe vjelo?" Začala jsem. 

" Co to do mě vjelo? " Vysmál se mojí otázce ale neodpověděl. 

" Já nejsem ten, co se mi tady celý den vyhýbá a nechává se nabalovat mým nejlepším kamarádem." Řekl po chvíli. 

" Vadí ti, že se bavím s Jakubem." Odfrkla jsem si. 

" Ne nebavíš, on tě balí a ty.." nedořekl 

" Ty, mi nemůžeš zakazovat s kým se můžu a nemůžu bavit. Protože to vůbec není tvoje starost, jsem přece jen kamarádi nevzpomínáš?" Vpálila jsem mu do obličeje, snažila jsem se znít drsně ale mám pocit, že jsem zněla spíš zoufale. 

" Tu esemesku jsem psal, když jsem byl opilý nemyslel jsem to doslovně." Vymlouval se z toho, jak mi napsal, že pro něj budu vždy jen kamarádka a nic víc. 

" Jsi opilý každý den Dominiku, nemyslím si, že tě to omlouvá." Řekla jsem už více v klidu. 

" A ty.. si myslíš, že bysme.." Zeptal se skoro neslyšně. 

" Já si nemyslím vůbec nic Dominiku." Nenechala jsem ho doříct větu, nechtěla jsem to slyšet. Začala jsem pomalu odcházet. Čekala jsem, že půjde za mnou. Chtěla jsem, aby šel za mnou, aby mi řekl, že to tak nemyslel, jen se bál, že mě ztratí a proto mi napsal, že zůstaneme jen kamarádi. Ale on nešel, zůstal stát tam kde stál a díval se někam do dálky. Odcházela jsem za ostatníma. Holky mě hned začaly zpovídat o čem jsme se bavili. Vůbec jsem na ně neměla náladu. Po chvíli jsme se zase všichni naskládali do aut a tentokrát jsem seděla mezi Zootem a Sheenem, protože bych s Dominikem v jednom autě asi nepřežila. 

Zbytek cesty byl v klidu. Jeli jsme ještě hodinu a něco a konečně jsme dorazili na místo, byl to velký prostorný klub a luxusní hotel. Doufala jsem, že se to mezi mnou a Dominikem vyřeší, protože jsme spolu měli být na pokoji. Vzala jsem si z kufru svoji tašku a s nádechem vešla dovnitř. 

....


 🐾

Jeden den, jedna noc /  Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat