13. kapitola

2.3K 58 0
                                    

Pohled Dominika : 

Šel jsem cestou mezi stromy rovnou do studia. Neměl jsem to sice úplně nejblíž ale nesnášel jsem slizký kecy taxikářů a nikomu z labelu jsem volat nechtěl. Bylo mi docela líto, co si o mně Maya myslí ale na druhou stranu jsem na ni nemohl být naštvaný, protože způsob jakým vystupuju, a jak se prezentuju není úplně nejlepší. Naštvaně jsem kopl do kamene na cestě. Kdybych řekl, že nevím proč mi tak záleží na tom, co si o mně myslí, lhal bych. Věděl jsem to, nebo alespoň tušil. Znali jsme se ani ne měsíc a dost mi na ní záleželo. Ryla se mi pod kůži. Jenomže jsem věděl, nebo alespoň tušil, jak to dopadne. Jeden z nás tomu druhému ublíží, vždycky to tak je. Bude lepší když zůstaneme jen kamarádi. 

Ani jsem si to neuvědomil a objevil jsem se před studiem. Zhluboka jsem se nadechl a vešel do budovy. Nastoupil jsem do výtahu a zmáčkl třetí patro. Výtah se rozjel a mně se nadzvedl žaludek. Se cvaknutím jsem odemkl dveře a vešel dovnitř. Už ode dveří jsem slyšel klučičí hlasy a smích. Nejspíš už měli něco v sobě jelikož věty co se ozývaly nedávaly moc smysl. No, alespoň nebude tak těžký se omlouvat, pomyslel jsem si a vešel do hlavní místnosti. 

" Ale kdopak? Pan Citta se uráčil vrátit a omluvit se?" Nadzvedl obočí Tokáč ale pusa se mu rozjela do úsměvu takže vypadal jako sériový vrah. Po téhle větě se po mně podíval i zbytek kluků a to Jakub, Pepa, Daniel a Radek. Radek si mě projížděl pohledem a čekal, co ze mě vypadne. 

" Jo, no sorry, že jsem tak vyjel ale nebylo mi úplně nejlíp a pěkně jste mě srali." Řekl jsem a čekal na jeho reakci. 

" Jo však v klidu." Odpověděl mi Radek a podával mi kelímek s červenou tekutinou. 

" Na tady máš na uklidnění." Usmál se a já s ním. Tohle jsem měl na klucích rád byli jsme sice strašně rozdílní ale stejně jsme si rozuměli a navzájem se chápali. 

" No a proč ti je poslední dobou tak na hovno?" Chytl se mé předešlé věty Jakub. 

" A, nic extra jen blbá nálada." Mávl jsem rukou a napil se z kelímku. 

" Toto ti nežiereme." Zasmál se mi Daniel a já jsem protočil oči. 

" No tak sedej Citta, stejně teď nemáme moc co dělat, takže můžeš vyprávět." Zahlaholil Jakub a  uvolnil mi místo na gauči. Nebyl jsem úplně nadšený z toho, že budu klukům vysvětlovat moje životní trable ale byli něco jako moje druhá rodina a ta si říká všechno, navíc jsem měl pocit, že jim to trochu dlužím. 

" No.." Začal jsem ale Tokáč mě hned přerušil. 

" Počkat! Ještě ne" křikl a odběhl do kuchyně, vrátil se s novou flaškou alkoholu a nalil si " tak, teď můžeš začít." Usmál se a upřel na mě zrak. Dívali se na mě všichni včetně Pepy což bylo docela neobvyklý, protože normálně se pohybuje mimo planetu Zemi. 

" No pamatujete, jak jsme byly u těch holek, jak tam byly ty dvě blondýny?" Kluci přikývli a já jsem pokračoval. 

" No a pak tam byla ještě ta s těmi dlouhými kudrnatými vlasy." Kluci zase přikývli a dál poslouchali. 

" No, když jsme tam pak přijeli podruhé, tak jsem chtěl být sám a omylem jsem vešel do jejího pokoje, pak jsme si povídali a připadalo mi, že mi opravdu rozumí jako reálně a tak jsme si vyměnili čísla, psali si, pak jsme šli ven a bylo to úplně skvělý potom jsem si zase psali, volali zase jsme šli ven a přijde mi, že ta holka  je.. " Nestihl jsem dokončit větu, protože mi do toho skočil Daniel. 

" Takže si sa zamiloval?" Vpálil na mě. 

" Ne nezamiloval, jen mi na ní záleží jakože fakt hodně a nevím co mám dělat, protože si o mně myslí, že jsem jen obyčejný děvkař, což jsem, a neumím se chovat k holkám, což neumím. A navíc jsem si zakázal mít nějaký vztahy, protože to nikdy nedopadne dobře." Dokončil jsem proslov a dal si hlavu do dlaní. 

" Asi zůstanem jen kámoši a bude to tak lepší." Dodal jsem ještě a podíval se na neurčité výrazy kluků. 

" Takže ti je na hovno, protože nejsi zamilovaný jen ti na ní "záleží" hm?" Nadzvedl obočí Radek a Pepa se zasmál. Zamračil jsem se. 

" Jo, přesně tak." Odpověděl jsem a kopl do sebe zbytek obsahu v mém kelímku. 

" Ale serte na to." Zasmál jsem se a naplnil znovu svůj kelímek. 

 Nakonec to dopadlo tak, že jsme byli dost na mol, já a Jakub jsme zpívali nějaké country písničky. Radek, Tokáč a Daniel tančili valčík a Pepa musel za svou holkou. Někdy jsem mu dost záviděl to, že si o něm všichni nemyslí jaký je děvkař a může mít normální vztah. 

Večer jsme si zavolali taxík a dojeli k nám domů. Objednali jsme si tunu mekáče přežrali se skoro k prasknutí, potom už jsem se jen vysprchoval a šel spát. Potřeboval jsem myslet na něco jiného než na Mayu a moje city. 

....



Jeden den, jedna noc /  Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat