Zlodějka těl ✓

Shawn (3)

Zbytek hodiny jsme strávili rozhovorem, který by Shawn nejspíš označil za nejdivnější záležitost jeho života. Snažil se sice psát si nějaké poznámky, ale jelikož zmeškal první polovinu výkladu, moc se nechytal, a tak se nejspíš rozhodl, že si se mnou popovídá. Já jsem mu vysílala slova v myšlenkách a on reagoval tím, že psal své odpovědi do sešitu.

CO JSI ZAČ? napsal na novou stránku.

Už jsem ti říkala, že nevím.

A JAK TI MÁM ŘÍKAT?

Nad svou odpovědí jsem se musela zamyslet. Nikdo mě nikdy neměl potřebu oslovovat. Co si pamatuju, jméno jsem neměla a nepotřebovala jsem ho. Říkej mi, jak chceš. Na tom nesejde.

Shawn si zamyšleně poškrábal bradu a skousnul si dolní ret. CO TŘEBA PAN HYDE?

A ty bys jako byl doktor Jekyll? odfrkla jsem si pobaveně.

JASNĚ, PROČ NE?

Říkala jsem ti, že nejsi schizofrenik, napomenula jsem ho. To už mi radši říkej „Hej ty!"

Shawnovi uteklo sotva slyšitelné zahihňání. Nepřipadal mi jako typ člověka, který by se hihňal, ale vlastně jsem ho zas tak dobře neznala, strávili jsme spolu jen pár hodin a většinu z nich o mě buď nevěděl, nebo mě ignoroval.

TAK DOBŘE, HEJ TY. JEŠTĚ JEDNOU DĚKUJU ZA POMOC. BYL BYCH JINAK ZA BLBCE.

Nemáš zač. Trigonometrie mě baví.

ODKUD JI VŮBEC UMÍŠ?

Tak různě, občas chodím do školy, sem tam něco pochytím. Přemýšlela jsem, do jakých podrobností mám při svém vysvětlování zacházet, abych ho zase nevystrašila, a usoudila jsem, že přesně tohle je ta pravá míra. Radši jsem rychle změnila téma. Takže ty se hlásíš na Severozápadní? To je jedna z nejlepších škol v zemi. Jaký obor plánuješ?

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE. Sotva svou odpověď zapsal, rozbušilo se mu srdce, což byla jasná známka toho, že má o ten obor skutečně zájem a upřímně doufá, že ho vezmou.

Budu ti držet palce, ať už tou dobou budu kdekoliv.

Ráda bych mu slíbila větší podporu, ale neexistovalo nic, co bych pro něj mohla udělat. Až večer půjde spát, opustím ho s největší pravděpodobností navždy. Na prstech jedné ruky bych mohla spočítat těla, do kterých jsem se někdy vrátila. Miranda se třemi návštěvami byla naprostou rekordmankou. Na druhou stranu - nositelů, se kterými jsem dokázala mluvit, bylo ještě méně. Konkrétně jeden jediný.

Shawna nejspíš něco na mé odpovědi pobavilo, protože svou další reakci psal se širokým úsměvem.

BUDU TO POTŘEBOVAT. PLÁN B JE MEKÁČ.

Ty nemáš žádnou záchrannou vysokou?

JASNĚ ŽE MÁM. HARVARD.

Opět stočil koutky úst do pobaveného úsměvu. Ačkoliv jsme náš společný den nezačali zrovna nejlépe, stačil jeden příklad z trigonometrie, a už jsme spolu žertovali jako dva staří známí.

Haha, ale teď vážně, vyslala jsem jeho směrem a doufala, že dokážu i skrz myšlenky projevit, že mi jeho vtip přišel povedený.

MÁM PŘIHLÁŠKU NA MÍSTNÍ STÁTNÍ VYSOKOU. NECHCE SE MI NIKAM MOC DALEKO.

To moc nechápu. Já kdybych mohla, hned bych z Chicaga vypadla.

To ho nejspíš zaujalo, okamžitě se mě začal písemně vyptávat, jak je možné, že jsem nikdy nebyla za hranicemi města. Docela podrobně jsem mu potom vysvětlovala systém svého putování, alespoň všechny zákonitosti, které jsem do té doby odpozorovala. Fascinovalo ho to natolik, že i po skončení hodiny jsme ve svém zvláštním rozhovoru pokračovali, akorát své odpovědi začal zapisovat do telefonu, protože to bylo rychlejší, pohodlnější a méně nápadné než psaní do sešitu.