Zlodějka těl ✓

Alyssa (2)

Cesta moc rychle neodsýpala. Připadala jsem si, jako by všechny semafory byly proti nám. Ačkoliv Alyssa dobře věděla, kudy se má z města vydat, zaskočila ji jedna objížďka způsobená prací na silnici, takže jsme museli sjet z hlavní cesty a motat se jednosměrkami.

„Tady zatočte doprava," řekl náhle Shawn, když jsme se blížili ke křižovatce.

„To bychom se začali vracet k centru," upozornila ho Alyssa, ale když viděla Shawnův naléhavý výraz, poslušně zapnula směrovku a zařadila se do odbočovacího pruhu. Shawn se na svém sedadle otočil dozadu a chvíli pozoroval zadním oknem silnici.

„Sakra," ulevil si a obrátil pozornost opět na cestu před námi. Alyssa po něm hodila okem, ale jinak se věnovala hlavně řízení. „Tady doleva," vyštěknul těsně před další křižovatkou. Alyssa na poslední chvíli stihla zpomalit a odbočit. Shawn se opět podíval za nás a znovu tiše zaklel.

Dozvíme se od něj, co se děje? ozvala jsem se Alysse v hlavě. Ta mou otázku zopakovala nahlas.

„Sledujou nás," oznámil nám suše a hypnotizoval přitom postranní zrcátko, ve kterém jako spolujezdec nemohl pořádně nic vidět.

Alyssa zkontrolovala zpětné zrcátko. Za námi jelo úplně obyčejné stříbrné Audi, na kterém nebylo nic podezřelého. Neřekla bych, že takhle vypadají auta špionů. Neměli by mít aspoň černou dodávku nebo nějaké totální žihadlo? nadhodila jsem.

„Jane si myslí, že jsi paranoidní," řekla Alyssa nahlas.

To je trochu volná parafráze, ale víceméně souhlasím, přiznala jsem.

„To, že jsem paranoidní, neznamená, že po mě nejdou," odvětil Shawn. Pořád se otáčel a kontroloval to auto, které jelo za námi. „Schválně to zkuste na příštím semaforu otočit do protisměru a uvidíte, že tahle audina pojede za námi."

Alyssa si povzdechla, ale udělala to, co po ní Shawn chtěl. Jakmile jsme se dostali ke křižovatce, kde byly otočky o sto osmdesát stupňů dovolené, provedla nečekaný manévr a zařadila se do jízdního pruhu směřujícího tam, odkud jsme přijeli. Stříbrné Audi za námi ale projelo křižovatkou rovně.

„Vidíš, co jsme ti říkaly," promluvila Alyssa v množném čísle za nás obě. Opět jsem s ní musela souhlasit. Shawn se ale netvářil přesvědčeně.

„Nejsem paranoidní," stál si za svým. „Když za mnou poprvý přišla ta falešná FBI, Jane si taky myslela, že jenom přeháním a hledám problémy tam, kde nejsou. Uplynulo pár dnů, a ty rádoby agenti už kontaktovali minimálně jednoho dalšího člověka, kterýho Jane unesla."

Já bych tomu neříkala úplně únos, upozornila jsem Alyssu mentálně.

„Kušuj," okřikla mě. „Ty ne, Shawne, ty pokračuj. Jane, ty kušuj," povzdychla si a jednou rukou si promnula kořen nosu. „Je to složitější, než jsem si myslela."

„Takže vám o nich Jane nic neřekla?" pokračoval Shawn a poté, co Alyssa naznačila kroucením hlavy, že opravdu není v obraze, začal jí na své poměry celkem stručně vysvětlovat, jak se u něj zastavili dva muži v dobře padnoucím drahém obleku, kteří se vydávali za federální agenty.

„Jak si můžeš být jistý, že to nebyla skutečná FBI?" podotkla Alyssa.

„Táta dělá padělky," řekl Shawn. Pak si nejspíš uvědomil, jak divně to zní, a rozhodl se své vysvětlení trochu rozvinout. „Chci říct, že táta dělá na oddělení padělání dokladů. Pracuje pro chicagskou policii a má na starosti takový věci, jako jsou falešný občanky a podobně. Občas u něj doma narazím na zabavený doklady a odznaky, takže poznám padělek, když ho vidím. A taky poznám, když nás někdo sleduje," upozornil s kyselým úšklebkem na tváři.