Říkám tomu recenze 2

229.Recenze- Znepokojivé povídky

Popis příběhu u knihy:

Máte před sebou sbírku povídek různorodých žánrů. Ačkoliv každá z nich vypráví zcela jiný příběh, všechny mají jedno společné... nenechají Vás klidnými.Budu rád za jakékoliv připomínky a komentáře... Povídky budou postupně přibývat.

Popis bych upravila v několika ohledech. Za prvné bych nepoužívala pojem žánr, protože žánrem je povídka, ale spíše subžánr. Dále bych popis doplnila, aspoň o drobný popis některých z povídek, aby si čtenář dokázal představit, co od knihy dostane. Potom bych nepoužívala výpustku, protože ta se používá při vynechání určité části textu, přerývanou nebo nedokončenou řeč. A poslední dvě věty bych od popisu oddělila a nechala je spíše v dolní části.

Popis příběhu podle autora a co od něj můžou čtenáři očekávat:

Jde o sbírku povídek různorodých žánrů, všechny však spojuje snaha vzbudit ve čtenáři emoce. Sbírka je určená všem, kteří se tu a tam zamýšlí nad životem. Čtenáři mohou po dočtení jednotlivých povídek očekávat znepokojení, smutek či dojetí.

Můj názor:

Od knihy jsem dostala něco jiného, než jsem čekala. Podle názvu a obalu jsem si myslela, že půjde o hororové povídky, možná detektivní a místo toho na mě čekalo pár absurdních povídek a několik povídek, které bych možná nazvala jako filozofické povídky. Za mě osobně nejvíce vyčnívala povídka Procitnutí, která by se dala označit jako sci-fi povídka a byla za mě rozhodně nejlepší. Bavila mě dějově, nápad byl dobrý a přiznám se, že celá pointa se mi líbila. Ostatní povídky mě nezaujaly vůbec a kdybych měla v knize pokračovat, podle prvních povídek, tak hned po první knihu zavřu. Vidím tam nějaký posun ve psaní, ale přiznám se, že mi tam chybí trochu forma. Celé to působí jako mix různých nápadů, které se kdy objevily a jednoduše postrádají nějaké pojítko. Kromě špatně psané přímé řeči a občas namačkaného textu, který bych doporučila rozdělit, jsem si ničeho nesprávného po gramatické nebo pravopisné stránce nevšimla.

Co bych vytkla:

· Špatně psaná přímá řeč. Máme celkem tři možnosti, jak ji psát.

1.varianta- Přímá řeč po které následuje uvozovací věta.

 „Kup deset rohlíků!" zavolala z okna maminka. 

nebo

„Kup deset rohlíků," zavolala z okna maminka.

2.varianta- Nejprve uvozovací věta a potom přímá řeč.

Maminka se naklonila z okna: „Máš rohlíky?"

3.varianta- Uvozovací věta v přímé řeči.

„Potřebuju rohlíky," rozhlédla se maminka po kuchyni, „a taky mléko."

· Špatné používání výpustky.

· Na konci věty používat pouze jedno interpunkční znaménko.

· Děj je většinou založen na přímé řeči. Více bych doporučila propracovat popis.

Ukázka:

Chvílama si totiž připadám jak jakejsi vřed, kterej tady na všem jenom parazituje a kterej nic neumí. Je to těžký, víš? Já pořád vlastně ani nevím, co bych chtěla v životě dělat, až budu starší. Na jakou školu mám jít a tak. A to, že do mě každej druhej frčí, jak já to mám lehký a jak on to měl těžký, mně zrovna nepomáhá.

Názor čtenářů:

Bez možnosti kontaktovat čtenáře.