Říkám tomu recenze 2

239. Recenze- Z kukly motýlí

Popis příběhu u knihy:

Jedna svatba během, které se začnou rojit tajemství, která byla dlouhá léta skryta před světem jako motýl ve své kukle

Popis mi nic neříká o knize. Jaký je žánr? Kdo jsou postavy? Rozhodně doporučuji přepracovat.

Popis příběhu podle autorky a co od něj můžou čtenáři očekávat:

Příběh bych popsala jako klidné čtení ke kafíčku ve kterém se postupně odtajňuje hlavní postavě tajemství ze svého okolí.Příběh je pro čtenáře který mají rádi oddechové čtení ke kafíčku, s kapkou dramatu,komedie a romance. Čtenáři se mohou těšit na příběh z prostředí Čech. A zajímá je problematika dospívající holky které se zkomplikuje život díky nešťastnému středoškolskému vztahu a nakonec také životu ftm transexuala který se po letech vrací domu aby se postavila svému strachu ze přijetí okolí.

Můj názor:

Tohle je po dlouhé době recenze, která se mi vůbec nepíše snadno. Začnu těmi pozitivními věcmi a postupně se dopracujeme k těm negativním a bohužel budou převažovat. Líbí se mi české prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Musím pochválit i téma transgenderu, protože knih s touto tématikou je velmi málo, a zvláště na Wattpadu jsem na žádnou nenarazila. Vím o pár vydaných knihách ze zahraničí, ale znovu má pro mě větší váhu české prostředí. A teď ke kritice. Příběh mě strašně nebavil. Hlavní problém byl ve stylu psaní autorky. Jsou použité dlouhé věty, ne vždy mi dávaly smysl a opravdu jsem musela číst velmi pozorně a pečlivě, abych získala správné informace. Přímá řeč a myšlenky byly psány stejně a znovu se dostávám k problému, že jsem si nemohla užít příběh, protože jsem byla více zaměstnaná tím, jak je příběh napsaný než tím, co se v něm píše. A to je prostě špatně. Bez toho, aniž bych hledala pravopisné chyby, tak se tam vyskytovaly ve větší míře, než bych byla schopná odpustit. Nejsem hnidopich, abych si dělala čárky za každou chybou, ale opravdu jich nebylo málo. K postavám nemám pořádně, co říct. Přišly mi bez většího propracování, ale znovu to může být můj problém se stylem psaní. Bylo tam dost vycpávkových kapitol, které nejsou v příbězích nic neobvyklého, ale já jsem měla chuť po první kapitole knihu zavřít a skončit se čtením. A čím více stránek jsem přečetla, tím více jsem se musela do čtení nutit. Chyběla tam určitá jiskra, která by mě jako čtenáře udržela u příběhu a neustále mi říkala, že se stane něco velkého, co mi vyrazí dech. Nápad je dobrý, ale na provedení bych zapracovala.

Co bych vytkla:

· Hned v prologu je hlavní hrdinka označená dvěma příjmeními- Liliová a Sladká.
· Doporučuji korekci. Nejčastější chybou jsou i/y u shody podmětu s přísudkem, ale i v jiných případech. Dále potom bych se důkladněji zaměřila na čárky ve větách.
· Příliš složité věty. Věty jsou neskutečně dlouhé, natahované vztažnými zájmeny a někdy velmi obtížné na pochopení.

Hned na to, jak to dořekl musel odtáhnout telefon od ucha, jelikož se mu na místo pozdravu ozval hysterický hlas jeho matky, který jako lodní siréna doléhal až ke Kristininu uchu, která odložila fotoalbum na skleněný konferenční stolek vedle laptopu.

· Špatně psaná přímá řeč.

,,Ahoj mami, co se děje?", zeptal se zívnutím, snažící se o vřelí tón.

SPRÁVNĚ: ,,Ahoj mami, co se děje?" zeptal se zívnutím, snažící se o vřelý tón.

„Máma", odpověděl jí po chvíli značně otráven.,,asi" dodal s lehkou nadějí.

SPRÁVNĚ: „Máma", odpověděl jí po chvíli značně otráven, ,,asi." Dodal s lehkou nadějí.

„Zatracený tkaničky", přecedil přes zuby.

SPRÁVNĚ: „Zatracený tkaničky," přecedil přes zuby.

Ukázka:

Krásný pohled, jenže ona zář města si brala svou daň, a to ve hvězdách které byly tak zřídkakdy pořádně vidět, což Honzovi chybělo, jelikož když byl mladší častokrát za teplých letních nocí seděl dlouze do noci letních prázdnin, které trávil s rodinou na chatě na houpací lavičce, kterou měli na zahradě a jen tak odevzdaně hleděl na ony svítivé tečky na obloze. A at to bylo bláhové, když jedna hvězda spadla neodpustil si pomyslet na nejedno přání. Které se mu později i splnilo.

Názor čtenářů:

Bez odpovědi čtenářů.