Říkám tomu recenze 2

198.Recenze- Tí, ktorí sa ticho modlia

Popis příběhu u knihy:

Daniel chce po desivých udalostiach na starej škole len splynúť v dave, stať sa nepozorovaným. Ale veci nezmiznú, keď ich prestaneme riešiť. A nezmizne ani horiaci kruh pretnutý šípom, ktorý ho máta v snoch. A jeho nová škola má s minulosťou, ktorú nechce riešiť mnoho spoločného.

Viac, než by si prial.

A keď patríš k tým, ktorí sa ticho modlia, potom vieš, kde je tvoje miesto.

Slovenský príbeh o Slovákoch na Slovensku.

Popis se mi líbí a na knihu bych klikla, už jen z důvodu prostředí do kterého je děj zasazen. Po dlouhé době žádná Amerika nebo Velká Británie a dokonce ani postavy nemají anglické jména. Chválím.

Popis příběhu podle autorky a co od něj můžou čtenáři očekávat:

Kniha sa odohráva na Slovensku, v mojom milovanom rodnom meste. Je to tínedžerská dráma, v ktorej čitateľ mapuje život malej skupiny študentov, ktorí tvoria pakt, kde sa snažia očistiť svoju školu od drog, ktoré sa v nej nekontrolovateľne šíria. Dej príbehu nie je zložitý ani rozmanitý, zamerievam sa najmä na vnútorné prežívania postáv, spoločenské problémy v mojej krajine a okolí.

Príbeh je určený najmä pre tínedžerov, no mám aj pár dospelých čitateľov.

Očakávať môžete realitu - takú aká je, neprikrášlená, žiadne čarovanie, super schopnosti a podobne. Ako mám v popise príbehu - Slovenský príbeh o slovákoch. Používam rôzne slangy, ktoré sa používajú len v tom meste a opisujem miesta, ktoré poznajú len ľudia, ktorí tam boli, teda je to niečo aj pre tých, ktorí chcú spoznať niečo nové.

Můj názor:

Kniha byla úplně něco jiného, než jsem čekala. Musím ocenit prostředí, které je pro knihu zvoleno, protože jde vidět autorčina znalost míst. Nemůžu napsat, že by kniha ve mně nic nenechala, protože to bylo celkem těžké sousto a to kvůli počtu myšlenek a názorů, které jsou do knihy dávány. Po psychologické stránce postav, tak nemám, co vytknout. Co mi tam vadilo, tak byl nízký věk postav, protože věřím, že s postavami od sedmnácti a starší by se s tím dalo pracovat lépe a například bych se nepozastavila nad kluby, kam se bez problému dostanou. Více bych uvítala vzpomínky s Emou a ráda bych se jako čtenář dozvěděla i pohled Sandry a zbytku party na tu situaci v tělocvičně. Pokud, už se bavíme o tělocvičně, tak nebudu lhát, moc mi ta celá záležitost s Emou nesedí a bylo to pro mě vysvětlení, kdy jsem neustále čekala, že objevím velké odhalení, jak to bylo tedy doopravdy. Seznámení Daniela s partou proběhlo, až moc rychle a klidně bych si tam nechala větší prostor na vzájemné "oťukávání". Pravopis i gramatika byla v pořádku a i tempo příběhu bylo poklidné a harmonické. Já bych uvítala trochu živější děj a více momentů, kdy si řeknu, že chci opravdu pokračovat ve čtení, protože můj zájem o knihu začal upadat ve chvíli, kdy jsem zjistila, co je s Emou a dál v knize nebylo nic, co by mě udrželo. Z knihy mám smíšené pocity, ale celkově bych ji hodnotila spíše kladně a pro někoho, kdo nepotřebuje akční děj, to může být ideální kniha.

Co bych vytkla:

· Rozlišila bych sms zprávy od ostatního textu. Na první přečtení to pro mě zaniklo a musela jsem to číst podruhé, abych si srovnala, co bylo co.

· Ešte chodil na hodiny sám, lebo tam nikoho nepoznal. Ema bola sama tiež, lebo nastúpila skôr a Dannyho uznala za dobré ho parťáka, zavesila sa na neho a od toho dňa boli kamaráti.

Nevím, jestli to chápu dobře, ale nezaměnila jsi slovíčko skôr za  neskôr? Protože se mi tam více významově hodí, že Ema nastoupila později a proto byla sama.

· Udeření blesku do místnosti, pro upřesnění do tělocvičny, mi připadá jako moc velká náhoda, která by se mohla stát, jakmile by škola neměla hromosvod a při dalších okolnostech. Podle google to není nemožné, ale nebudu lhát, příjde mi to jako velká náhoda.

· Časté používání výpustky a někdy je i tam, kde být nemusí.

· Ve dvacáté druhé kapitole jsou moc pěkné metafory o rytíři a jeho brnění a všechny ty metafory vymyslí Daniel v jeho hlavě. Když mu Sandra dodává odvahy, pokračuje i ona v těchto metaforách. Pokud neumí telepatii, jak mohla bez jediného náznaku uhádnout, co se mu honí hlavou?

· Věk hlavních postav.

Ukázka:

Nasledujúce minúty sú preplnené tlmenými vzdychmi a zvukom tetovacej ihly. Napokon prestáva bojovať, absolútnosť toho celého na neho tvrdo doľahne. Mĺkvo leží, občas, keď ihla urobí o čosi bolestivejší vpád, zakňučí. Daniel stojí nad štyrmi úplne cudzími ľuďmi a nerozumie. Nerozumie, ako sa sem dostal, ani prečo toto robí. Ale rozumie, že už nie je cesty späť.

Názor čtenářů:

Romain_Kamin

velmi sa mi paci, že je zo sucasnosti a ta je zobrazená realne a skutocne. &&a to, že tam spomína skutocne miesta a empirický čitateľ, ktorý ich pozna , moze byt spokojný. T.J. ja som taká citatelka, takze som spokojná. Niektoré veci, by som vsak viac dokladnejsie naznacila opisom , myslím tym vlastnosti a charakter postav. to mi trochu chýba. A možno viac humoru. Vzrusenie a napatie je tam ok.

Aj psychologické casti sú dobre a mohli by byť viac rozobrate, vysvetlene , nemyslim, ze by to bolo na ukor pribehu