64

775 56 13
                                    

Ahojte! Doufám že se máte všichni dobře kulíšci a tady je další kapitolka !
Užíjte si jí !

Pov. George
Kolem třetí hodiny v noci jsem se probudil a to jsem byl hodně vyděšený. Hned jsem začal probouzet Dreama.
,, Clayi- zlato probuď se!"
Rychle jsem klepal s Dreamem.
,, Mhm? Copak se děje? Však vstáváme kolem osmí hodiny teď jsou tři?" Zmateně řekl Dream, sice jsem nevedel jak mohl vědět že jsou tři hodiny bez toho aby se koukl na hodiny ale to pro mě nebylo důležité.
,, No- zdála se mi nočnímůra, o tom letadle..." Docela provinile jsem zakňučel.
,, Ale, neboj. Pojď ke mě" Dream mě objal a dal mi pusu na čelo.
,, D-dobře" po tomhle snů se mi už vůbec nechtělo letět tím letadlem. Chvíli jsem nad tím snem přemýšlel ale pak jsem naštěstí usl. Ráno jsme museli být rychlí, naštěstí jsme neměli letiště daleko od hotelu. Stávali jsme hodinu před odletem, bál jsem se že to nestihneme ale zároveň jsem to nechtěl stihnou, měl jsem z toho smíšené pocity. Ráno jsme museli odevzdat klíče od pokoje a ještě jsem se musel zjišťovat že máme všechno a pak jsme konečně mohli vyrazit. Byli jsme tam tak akorát, asi patnáct minut před odletem. Museli jsme projít kontrolou a vším ostatním, hodně zlouhvé.
,, Clayi ?" Zastavil jsem Dreama těsně před tím než jsme nastoupili do letadla.
,, Já si tím letadlem vážně nejsem jistý." Smutně jsem se koukl dreamovi do očí
,, Neboj, to je jenom obyčejný strach z lítání. To se stává hodně lidem co letí poprvé" snažil se mě uklidnit Dream a pak mě zatáhl do letadla a do kabinky.
,, Ale my letíme po druhé a poprvé jsem se nebál" pořád jsem se snažil Dreama zastavit.
,, Tak je to tím že prostě nechceš domů" drze odsekl Dream a to mě naštvalo
,, Já mám prostě blbý tušení že se něco stane! Hotovo" řekl jsem a naštvaně jsem si sedl. Dream si sedl vedle mě a položil mi ruku na rameno.
,, Promiň, ale tohle rušení se stává hodně krát, i mě se stává a navíc se bojíš ještě víc kvůli tomu snu, neboj nic se nestane" Dream mě objal, mě se nechtělo v tuhle chvíli ho úplně objímat ale protože to byl přece můj kluk a snažil se mě z lásky uklidnit tak jsem ho objal, a navíc jsem se nechtěl hádat.
,, Takže, neroztáhneme ty sedačky ?" Řekl jsem k odlehčení situace a Dream přikývl. Leželi jsme a povídali jsme si o každé hovadině i když jsem měl pořád malinko strach tak jsem se ho snažil ignorovat. Po čase zmizel a já už jsem si vesele povídal s Dreamem, jak jinak než v jeho objetí.
... Ale pak se najednou zatřáslo letadlo,
,, Co to bylo ?" Zeptal jsem se v obavách Dreama ale Dream jenom pokrčil rameny. Mysleli jsme si že to nic nebylo tak jsme si zase šli povídat. Ale pak zase, a já jsem začal být v obavách. Dream se mě snažil uklidňovat ale já jsem byl i tak vyděšený, najednou ze stropu spadli masky a pilot začal všechny uklidňovat přes vysílačku.
,, Všichni se připoutejte a hlavně nepanikařte"
Dream hned nahmatal pásy a připoutal se, pomohl najít pás i mě a já se taky připoutal. Nandal si masku a já taky, opakoval jsem vše po dreamovi protože šlo vidět že ví co má dělat. Začínal jsem v hlavě panikařit, nevěděl jsem co mám dělat. Byl jsem hrozně vystresovaný, cítil jsem jak letadlo padalo k zemi a já jsem nemohl nic dělat. Dream mě vzal za ruku abych asi nebyl tak nervózní ale to nešlo. Držel jsem dreamovu ruku jako klíště. A nechtěl jsem se jí pustit, ale pak letadlo narazilo do oceánu. Začli jsme se potápět, naštěstí pomalu ale když jsem začal cítit vodu u mích nohou věděl jsem že je už hodně zle a hned jsem obejmul Dreama.



... Dneska byla hodně smutná kapitolka a taky vás musím zklamat, už je konec této fanfikce ještě budou čtyři endingy které budou navazovat  na tuto kapitolu. Každopádně doufám že se vám fanfikce líbila a počkejte si na endingy, první vyjde hned zítra. Každopádně doufám že jste dneska všichni dodržovali pitný režim a jedli jste a dobrou noc nebo dobré ráno nebo dobrou chuť podle toho co děláte a papa <3

jeden pohled , jedná láska Kde žijí příběhy. Začni objevovat