nižší vrstva

379 27 8
                                    

Dabi mě držel v náruči zatím, co ten policista klepal na dveře. Posadil mě na židli v kuchyni a řekl mi do ucha. „Když jen pípneš, umřeš ty i on!" Pak se jen zvedl a šel ke dveřím. 

Předtím než jsem otevřel dveře lehce jsem si rozdrbal vlasy, aby to vypadalo, že jsem spal. Otevřel jsem dveře a tam stál policista a něco si zapisoval. „ Dobrý den-. "Řekl jsem unaveně „Wow! To jste vy!"  Vnitřně jsem protočil očima a jen se lehce usmál.  Děje se něco? Snad nejsem v nějakým problému. "A lehce se zasmál, opřel jsem se o furt a oči jsem měl namířené jen na jeho oči chtěl jsem, aby se cítil nervózně „Promiňte, nechtěl jsem vás budit opravdu se omlouvám!" „Ne, v pořádku." „Jsem tu kvůli vyšetřování ztratil se jeden vysokoškolský student a vy s ním prý chodíte do třídy" „Mohl by jste mi ho popsat?" „Moc o něm nevíme nikdo se s ním moc nebavil prý byl pěkně divný." Zasmál se policista a já se postavil rovně a dal ruce v kříž. „Opravu? hm zajímavé. Víte já měl a stále mám nabitý program někoho, jako on jsem si nejspíš ani nevšiml, že existuje." „Já si to myslel. Jak by se někdo mohl zajímat o chudý, jako byl prý on..." „A kdo to vlastně nahlásil nebo to se vlastně ptát nesmím, že to je tajné." „Nahlásil to to nějaký kluk nikdo neví jméno jen přišel dopis. Stejně se na to brzy zapomene na lidi z nižších řad se zapomíná rychleji. Já- měl bych správně se podívat do vašeho domu, ale vypadáte unaveně a nechci vás rušit ve vaší práci. Jste fakt super!" Jen se otočil a odešel. Zabouchl jsem dveře a šel do kuchyně, kde seděl na zemi v slzách Shigaraki. Došel jsem k němu, chytl ho za krk a vytáhl ho, aby stál na nohách a začal ho líbat. Po chvíli, když nám začal docházet kyslík jsem se odtáhl a pošeptal mu do ucha „pro mě nejsi nula jasný! Ten chlap za to zaplatí" a pak mu jen skousl lalůček. 

Další den :

 Probudil jsem se v objetí vedle Dabiho, který klidně ještě spal. Proč bych se chtěl odtud dostat? Svět kolem mě se ke mě chová jak k totálnímu odpadu! Jak mě může policista nazvat odpadem! To takhle mluví o obětech?! Podíval jsem se na Dabiho a pohladil ho lehce po tváři. Ty nejsi tak zlý že? Ono v tobě to dobro je... pomalu jsem se doplazil k mému oblečení, které bylo všude po pokoji. Už jsem byl oblečený, ale nemohl jsem najít tričko. Natáhl jsem se k malé skříni a odtud vytáhl nějaké tričko, bylo mi sice velké, ale vonělo jak Dabi. Ještě včera jsem se chtěl zabít a dnes ho miluji? Neuvěřitelné.... Doplazil jsem se k Dabimu a opět si lehl vedle něj.

Hvězda nebo vrah?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat