Hvězda nebo vrah?!

Alkohol

Dabi šel celou dobu za mnou. „Hej co chceš?" „Já? Řekl si, že dnes celý den budeme spolu a slíbil si mi to." „To sice ano ale nebudu se táhnout taškou po celém městě. A nepotřebuji, aby si věděl, kde bydlím." 

Nad tím, co řekl, jsem se musel pousmát. Kdyby si jen věděl... Vím o tobě úplně vše. Kde bydlíš, co si měl dnes k snídani, kolik ti je let, jestli žiješ s rodinou nebo ne. Vše vím. „Hej Dabi!" Zatřásl jsem hlavou a zvedl hlavu a podíval se na Shigarakiho. Hmm?" „Tak tu počkej, jdu si teda odnést věci." „Jojo určitě a buď opatrný." Mile jsem se usmál. 

Otevřel jsem hlavní dveře do paneláku a šel dovnitř je milý, ale něco mi na něm nesedí je nějaký takový... Nevím jak to nazvat. Ale to spíš bude tím, že je přece slavný takový lidi jsou vždy jiný a namyšlený. Jak ubohé. Odhodil jsem si věci a šel opět dolu za tím idiotem. On zatím držel telefon a fotil se ccc, jak smutný život, že musí vše sdílet. Dabi se na mě podíval a rozběhl se za mnou, chytil mě za ruku a přitáhl k sobě. A vyfotil nás. „Hej co děláš?! Nerad se fotím!" Dabi se jen usmál a řekl. „Promiň, ale s někým, jako si ty chci mít fotku." „Cccc fajnn ale nikam to nedávej." „Neboj tohle, zůstane jen u mě." 

Je tak naivní a umí poslouchat nalákat ho, na jakoukoliv kravinu nebude tak těžký. Ale musím nějak udělat to, aby ho pak nehledali ve škole. Ale o to víc ho chci Jeho smrt si tak užiju už chci vidět, jak křičí o pomoc mezitím, co mu odřezávám prsty. Koukl jsem se znova na něj a usmál se on zatím koukal do země. „Tak jdeme?" On zvedl pohled a kývnul hlavou na souhlas. 

O dvě hodiny později : 

„No a pak si přišellll na školu tyy... A já tě úplně nesnášel, chápeš to...." „Shigaraki neměl bys tak pít. Nebo by si toho mohl litovat." Shigaraki byl totálně mimo a vysmátý. Ale vlastně ať si dá, bude se mi hodit, jak ho dostat ze školy musí ho vyhodit. A když bude stále slušný, zakročím já. Nikoho nebude zajímat jeho příběh pouze můj a jemu to nikdo neřekne, že jsem to byl já. Shigaraki ho sebe klopil další panák vodky a bylo vidět, že je už úplně mimo. Stoupl jsem si a chtěl Shigarakiho, který se držel stále baru, že nikam nechce. „Shigy Dělej." „Tak mi neříkej zlato nebo tu po tobě vyjedu rawr-." Koukl jsem se na něj překvapeně. „Ty toho v sobě máš víc, něž jsem si myslel." Chytl jsem ho do náruče a nesl pryč. Chvíli se ještě vrtěl, ale najednou přestal. Měl zavřené oči A vypadalo to, že usnul. To jako vážně? Když neumí pít, ať nepije. Nesl jsem ho nocí k němu do bytu. Teď by bylo tak jednoduché ho vzít taková příležitost, ale ne ještě je brzo musím ještě zařídit pár věcí a ještě přichystat překvapení. Než jsem vše domyslel už jsem byl před jeho domem. Začal jsem mu sahat do kapes a z jedné vytáhl jeho klíče. Otevřel jsem dveře a začal ho nést do jeho bytu. Otevřel jsem byt a přenesl ho do postele. Přikryl ho a dal se k odchodu, když v tom mě něco chytilo za rukáv rychle jsem se otočil. Byl tok do jiný, něž Shigaraki, který mě držel za rukáv a mumlal. „Prosím, nechoď. Zůstaň tu se mnou jsem furt osamělý.. " „ Nemůžu tu zůstat... Neboj se my dva budeme dostatečně dlouho do tvé smrti s tebou budu." Pohladil jsem ho po tváři a odešel z bytu. Šel jsem dost svižně domu. Musí tam být, neměla se, jak odtud dostat. „O můj bože----- To je Dabiii." Zapištěl mi někdo za zády a já se otočil. Bylo to asi pět středoškolaček, které byli úplně mimo z toho, že mě vidí. Takový lidi bych zabil na místě. Začaly běžet ke mě a fotit se se mnou já sis nima chvíli povídal a usmíval se, jako bych byl anděl. Tohle fakt nesnáším.  Ale kdo by podezříval zpěváka a modela že. Došel jsem rychle ke mě a dnes šel do sklepa. Kde v rohu seděla svázaná řetězem a připoutaná ke zdi Toga ccc byla tak k ničemu. Tohle bude hlavní chod pro Shigarakiho. Usmál jsem se a šel opět do svého bytu.