Hvězda nebo vrah?!

Černý Petr

Už jsou to asi dva dny co tu Dabi nebyl vlastně já ani nevím nemám pojem o čase ani jestli je den nebo noc. Cítil jsem se hrozně kručelo mi v břiše a měl neskutečnou žízeň. Chtělo se mi spát ale moje tělo odmítalo zavřít oči. Neskutečně moc mě bolí hlava a už dva krát jsem se pozvracel. Najednou jsem ale slyšel skřípající zvuk jak někdo otevírá dveře od sklepa. Nikdy jsem nevěřil že budu tak šťastný když uslyším vraha jak jde za mnou. Buď mě zabije a bude klid a nebo mi dá jídlo. Dabi rozsvítil a já viděl jeho tvář která z úsměvu spadla na překvapený výraz. „Ale copak? Vypadáš bledě je ti snad špatně?" Lehce se ušklíbl a hodil něco přede mě. „Co to je?" Dabi se jen usmál a přitáhl se ke mně. „Máš hlad že?"Já jen polknul a zakýval hlavou na souhlas. „Když ji zabiješ už nebudeš muset být tady dole." Otočil jsem hlavu na Togu která taky vypadala že je na tom špatně. Snažila se poslouchat ale Dabi mluvil tak potichu že i já jsem byl rád že to slyším. Vzal jsem do ruky tu věc a byly to „karty?" Koukl jsem na Dabiho nechápavě. „Zahrajete si karty. Kdo vyhraje dostane možnost přežít a bude moc odejít z tohoto sklepa. Ten který prohraje bude zabít svým protivníkem a jednoduše umře. Nemůžu vás tu mít oba." Koukl jsem se vystrašeně na Togu která na mě také koukla vystrašeně. „Já nemůžu... Dabi já nechci ještě umřít s mým štěstím se mi nikdy nic nepovedlo. A i kdybych vyhrál nemůžu ji zabít nemůžu zabít člověka." Dabi mi přejel nožem po tváři. „Říkal si něco?" Nasucho jsem polknul a stekla mi jedna slza. Přikývl jsem a Dabi mě odpoutal ale hned mě chytil pevně do svých rukou nechci ani vzdorovat vím že to nemá cenu. Posadil mě k Togě kterou taky odpoutal. „Všude je zamčeno nemáte se jak dostat ven." Oboum nám připoutal jednu nohu k kovové tyči a podal nám karty. Byl to černý Petr. Dabi začal rozdávat a já si vzal do ruky ty karty. Super nemám černého Petra takže ho musí mít Toga. Nevím proč ale musel jsem se lehce usmát Dabi si toho všimnul a stoupl si za Togu a jen sledoval průběh hry. Měli jsme oba v ruce už jen pár karet začal jsem se neskutečně potit. Kouknul jsme na Dabiho který mi na prstech ukázal zvednutím tří prstů že mám vzít kartu číslo tři. Vzal jsem ji nervózně do ruky. Nebyl to černý Petr. Chce mi pomoc? Ale proč mě? Nechci ji zabít. Ale víc nechci umřít. Toga si vzala nějakou kartu a já se pak zase podíval na Dabiho. Už byli jen čtyři karty dvě měla Toga a dvě já Toga má černého Petra ale já věřím co říká Dabi klidně ji zabiju! Nechci tu chcípnout!! Dostala se mi do hlavy neskutečná nenávist ohledně Togy a koukl jsem na Dabiho s lehkým úsměvem Dabi se taky lehce usmál a zvedl dva prsty. Vzal jsem si tu kartu a zakřičel „a teď třeba chcí-." Toga se začala radovat a začaly ji téct slzy. Koukl jsem na tu kartu a podíval se na Dabiho který se usmíval. „Známe vítěze."