Hvězda nebo vrah?!

Snesu vše

„Dabi?! Můžeš mi vysvětlit proč jsi zamknutý! Měl si být na place! A ty na to kašleš. Dávám ti posledních pět minut! Pak ať tam si nebo se o vše začneš starat sám!"

Kráva! Otočil jsem se na Shigarakiho který stále byl mimo a moc nevypadal v pohodě. „Hej no tak prober se." Vzal jsem kapesník a otřel mu lehce jeho otvor. Oblíkl se a doběhl pro vodu a posadil Shigarakiho a pomalu mu dával napít. Shigaraki pár krát polkl a vypadalo to že se dává dohromady. hodil jsem si ho na sebe a nandal mu trenky i kalhoty. A položil ho na sedačku a přikryl. Kurva! To je situace! Idiot vše to kazí i ta kráva! Nebojte dojde na vás oba. Rychle jsem utřel zem která byla lehce špinavá od mé nadílky a vyběhl z šatny. Na place vypadali všichni nervózně a když jsem přišel všichni se na mě otočili. „Pardon můj kamarád je mu špatně musel jsem se o něj postarat. Jsem starostlivý a nemůžu ho opustit." Hned jsem slyšel jekot mladých manažerek a nějakých dalších holek. Něco si začali šeptat jak jsem starostlivý a všichni se na mě usmívali. Focení trvalo asi hodinu a po patnácti minutách kdy byli přestávky jsem šel zkontrolovat Shigarakiho který docela klidně spal. Po skončení jsem došel do šatny a snažil se probudit Shigarakiho ale marně. Sundal jsem z něj tu deku a hodil si ho přes rameno. vzal si ještě mobil a šel pomalu k autu. Koho jsem potkal tak na mě koukali jako na kdybych byl nějaké roztomilé zjevení. Nějaké holky si zase říkali jak jsem starostlivý. Otevřel jsem dveře a položil ho na zadní sedačky a sedl si vedle něj. Šofér se rozjel a Shigarakiho hlava padla na mé rameno. Koukl jsem na něj znechuceně a chtěl odhodit jeho hlavu ale když jsem vidět jak je najednou spokojený nechal jsem ho spát. Nechal jsem auto zaparkovat před jeho domem a řekl šoférovi ať jede domu že si pak zavolám taxi. Otevřel jsem vchodové dveře a vyšel s ním schody až do druhého patra není zas tak těžký a navíc už jsem ho jednou takhle nesl. Otevřel jsem dveře a šel k němu do ložnice a položil ho do postele. Šel jsem do kuchyně že bych mu mohl něco uvařit. Šel jsem tedy do kuchyně a koukl do ledničky která byla prázdná. No že mě to nepřekvapuje. Koukl jsem na tu jednu skříňku kterou vím že vždy otvírá. Otevřel jsem ji a všude pouze čínské polívky. Jak na tom může žít? Vzal jsem do ruky telefon a zavolal na číslo a objednal nějaké jídlo. Udělal jsem mu alespoň čaj který naštěstí doma měl. Vzal hrnek s čajem a šel zpět do ložnice. Položil jsem na stůl čaj a podíval se na počítač který vypadal že furt běží. Ať se pak nediví že na nic nemá.... Došel jsem k počítači a hejbl myškou abych ho mohl vypnout. Když v tom najednou na mě vyskočilo. Počkat no tak. Musel jsem se lehce zasmát. Vážně si o mě něco hledal. Ha jak ubohé. Víc jsem se koukl na ten stůl a jedna věc mě zaujala Shigaraki ty si fakt prase! Doufám že to nebylo alespoň nade mnou a ty kapesníky když se uděláš se nauč vyhazovat! I když brzo budeš stejně žít u mě ve sklepě ale jen chvíli. Vypl jsem počítač a v tu chvíli mi zazvonil telefon. Zvedl jsem to a ozval se poslíček s jídlem. Vzal jsem si boty a došel pomalu k dveřím. Ten mladý kluk se na mě koukl s úžasem a podal mi jídlo. Furt tak divně na mě čuměl. „Promiňte ale? Vy jste Dabi že?" Jo Nesnáším svůj život. „Vy mě znáte?" Řekl jsem s úsměvem. „Woooow nemůžu tomu uvěřit jsem váš velký fanoušek mám celý pokoj plný vašich fotek. Jednou jsem dělal dort s vašim obličejem." Co to je za úchyla? Nechutný... Ještě asi pět minut mi něco mlel a pak jsem se zeptal kolik to bude. On řekl ať si to vezmu že to zaplatí. Tak jsem poděkoval a otrávený jsem odcházel zpět za idiotem číslo dvě. Zavřel jsem dveře a sundal si boty. Došel jsem k němu a sedl si k němu. položil na stolek jídlo a najednou začal pomalu otevírat oči.

Otevřel jsem oči a spatřil Dabiho. Usmál jsem. „Už si skončil?" „Jsme u tebe doma." Víc jsem se koukl po pokoji a opravdu jsme byli u mě. „Jak a...?" „Neřeš to tady máš něco k jídlu a tady máš čaj." Usmál jsem se a posadil se ale ucítil jsem neskutečnou bolest v pozadí. A tak jsem sykl. „Promiň..."Koukl jsem na Dabiho překvapeně. „Za co?" „Za to jak moc jsem ti ublížil." „I kdyby si mi udělal cokoliv mě to bolet nebude snesu od tebe jakoukoliv bolest." Dabi na mě koukl dost překvapeně. Ale já v jeho očích viděl jako by se usmál. Zbytek dnes Dabi zůstal u mě poprosil jsem ho. Tentokrát neodešel koukali jsem na film a já poté usnul na jeho hrudi. Takhle chci usínat do konce svých dnů blízko něho.

Vím tahle část není moc zajímavá další bude už zajímavější a pak by Dabi měl začít se svým plánem.❤️❤️