The Story continues

Epilog

O pár dní později

Stála jsem na oné pláži, kde jsme se poprvé sblížili s Chrisem a nechávala pohrávat vánek s mými vlasy. Vdechovala jsem vůni moře a sledovala vlny, které se líně převalovaly.

Když v tom vedle mě poklekne Chris.

„Em, tolik jsme si toho prožili a tak strašně moc řekli, že to nebudu prodlužovat. Miluju tě a ptám se...vezmeš si mě a staneš se tak mou ženou?”

Vytáhne z kapsy sametovou krabičku a když ji otevře, spatřím nádherný prstýnek.

Ruce mi vystřelí k obličeji. Začnu kývat hlavou a slzy mi vhrknou do očí. Konečně se zmůžu na pořádnou odpověď.

„Ano. Ano, ano, ano. Miluju tě.”

Vstane a s pohledem upřeným do mých očí mi prstýnek nasadí na prsteníček. Jeho naplněný, šťastný pohled se vpíjí do toho mého. A pak mi na rty vtiskne polibek. A já se cítím nádherně a neuvěřitelně šťastně.

O měsíc později

Těhotenství na mně už začíná být trochu znát. Nasoukám se do bílých šatů. Všechno už mám připravené a jsem upravená. Jen vklouznu do lodiček.

A je to tady. Kráčím k oltáři. Na předních lavičkách spatřím jak Chrisovu, tak i mou rodinu. Jsou tu všichni, které miluju. I Avery s Thomasem a další přátelé přišli. Jsou tu pohromadě.

A pak už vnímám jen svého snoubence.

Stojí tam a pohled upírá na mě. Netušila jsem, že se tohle někdy stane. Že ten rádoby frajírek s egem v oblacích a na každém prstě deset holek bude jen a jen můj. A teď tu stojí a já znám jeho minulost. Vím, že to není ten namachrovaný blbeček, jak jsem si myslela.

Skoro nevnímám, jak to pokračuje. Je to nádherné, kouzelné, dokonalé.

„Ano.”

Otočím se na Chrise. Vřelý úsměv mi opětuje. V očích mu hrají radostné jiskřičky.

„Ano.”

Nasadíme si prstýnky, a pak se ke mně Chris nakloní a jemně, ale za to hluboce mě políbí. Nikdy jsem se necítila šťastnější.

O deset let později

„Lásko, padám do práce a cestou vezmu Emerly do školy, aby stihla ten výlet, ano?” Uslyším z haly hlas mého milovaného manžela.

Z pokojíčku vystřelí i devítiletá holčička. Hnědé vlasy po mně, modré oči a plné rty po tátovi.

Energii nejspíš také zdědila po Chrisovi.

Za chvilku přijde do puberty a doufám, že nebude střídat kluky. To by totiž na Chrise ohledně holek sedělo, že? Ale já myslím, že on si ji rád se svými pěstmi pohlídá, už tak je k ní hodně ochranářský. Je to jeho malá princezna.

Já zatím vkročím do pokojíčku vedle Emerlyiného.

Na každé straně stojí jedna postýlka. V levé si to pochrupuje šestiletý Christian a z druhé spadl stejně starý Cameron. Na zemi se válí hromada autíček.

„Christe! Came! Vstáváme! Jdeme do školky, no tak.” Budím je a mezitím vytáhnu žaluzie.

Pomalu se seberou a doloudají se do koupelny. Připravím si zatím opravené písemky do tašky. To už by mě vážně 3.C zabila, že jsem jim je nepřinesla.

Doprovodím ty dva špuntíky do školky a spěchám na gymnázium.

Paprsky sluníčka mi dopadají na tvář a já se nemůžu neusmívat.

A tak jsme se dostali až sem. Jsme šťastná rodinka. Chris už víc starostlivým otcem a milujícím manželem být nemůže. Děti jsou chytré, neustále na ně dostávám samé chvály. A já mám své vysněné místo učitelky na místním gymnáziu.

Přijde mi zpráva ze skupiny, kde se nacházím já s Chrisem, Avery s Thomasem, Pete s Camem, Jaime s Addison a Brynn s Tobiasem. Hooodně lidí, já vím.

Zrovna máme naplánovaný společný výlet i s dětmi na chatu v horách.

Abych Vám ještě přiblížila, kolik trpaslíků sebou vůbec bereme, tak je to Emerly, Christ, Cam, od Avery a Thomase pak osmiletou Avu a Eve. Pete s Camem sebou berou Coca, ale náš pesan mu tam bude dělat společnost, takže i docela zvěřinec. Jaime s Addison berou dvouletého chlapečka Ethana a Brynn s Tobiasem berou devítiletého kluka Joeyho. Pěkná skupina. To si ještě užijeme zábavy.

Takže to nakonec všechno dobře dopadlo. I když do budoucnosti nevidíme. Netušíme, kdy se nám život z vteřiny na vteřinu obrátí naruby, a proto si musíme užívat tu přítomnost. Nikdy to „užívání” nenechávat na zítřek, protože pak si nic neužijeme. Takže užívejte (kolikrát jsem třeba použila to slovo, bože 😂) života tady a teď. Vychutnejte si každou maličkost.
.
.
.
.
.
TAK A JSME NA KONCI PRVNÍHO PŘÍBĚHU, CO JSEM VLASTNĚ VŮBEC PUBLIKOVALA NA WATTPAD 🤧🥳

Budu nesmírně ráda za každý názor, zda to stálo za to 💕💕

I když já si to psaní užila, i komentáře a votes, protože mě vždycky neskutečně potěší, že se to někomu líbí, takže děkuju mockrát za všechny, co to četli, hlasovali nebo dokonce napsali nějaký ten hezký komentář 🥺💕💕💕

Tímhle se s tímto příběhem loučím, ale !upozorňuju!, že vyjde ještě jedna kapitola, která Vás seznámí s novým příběhem, takže budu velmi ráda, když to omrknete 😇

Tak já se zatím loučím 😙💕