─── ･ ｡ﾟ✪: *.🌌.* :⧗ﾟ. ───
❝Být sám je to nejtišší soukromé peklo, ze kterého se špatně uniká. Teď, když jste přestal bojovat: co chcete, Jamesi?❞
❝Klid.❞
─── ･ ｡ﾟ✪: *.🌌.* :⧗ﾟ. ───
Byl volný a přál si klid, který se po porážce...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
─── ･ ｡ﾟ✪: *.🌌.* :⧗ﾟ. ───
„No a co ta tvoje roztomilá sousedka? Ta tmavovláska. Jak se jmenuje?" zeptala se Natasha, když se vrátila ke stolu se dvěma lahvemi piva. Bucky měl dnes rande a soudě podle toho, jak byl rozladěný, to vypadalo, že to nedopadlo vůbec dle jeho představ. Koneckonců, kdyby to klapalo, nejspíš by tu s ní neseděl uprostřed večera. Ale on jí zavolal hned, jak se vrátil domů, s tím, že si potřebuje popovídat s kamarádkou. A Natasha souhlasila.
„Leah," odpověděl jí trochu nabručeně a otevřel svou lahev. „Ta je docela pěkná."
„A milá. Myslím, že by nemusela být špatná. A asi by to bylo lehčí a příjemnější setkání než s tou Connie, nebo jak se jmenovala," ušklíbla se Natasha a napila se.
Bucky si povzdechl. „Je to trochu ironie. Dřív by mi tohle žádný problém nedělalo. Ale teď... jsem z toho všeho frustrovaný. Už ani nepočítám, kolik těch nevydařených schůzek bylo. Protože to bych se nedopočítal," odfrkl si. „Asi to už není nic pro mě. Nechám to prostě být. Na samotu jsem přece zvyklý, ne?"
Natasha si hodila do pusy hranolku a zamračila se. „Počkej, nesmíš to přece hned vzdávat!"
„Hned? Právě jsem ti řekl, že jsem byl na tolika schůzkách, co byly faux pas, že to ani nespočítám."
„No dobře, fajn. Prostě... si vybíráš typy, co se k tobě nehodí, a tak je pro vás těžké najít společnou řeč."
„Řekl bych, že to je spíš naopak, že to já jsem ten špatný typ," ušklíbl se. „Všechny ty aplikace, online seznamky... je to tak hrozně divný. Chci říct, jednou na mě vyskočily tygří fotky."
Natasha vyprskla smíchy. „Tygří fotky?"
„No právě. Často ani nevím, na co se dívám," pokroutil hlavou a napil se.
„To víš, svět už není takový, jaký jsi jej znával," prohlásila s úsměvem.
„Jo. Rande přes mobilní aplikace, žádné galantnosti -"
„Žádné dlouhé dobývání dívčího srdce," doplnila jej rudovláska.
„Na každou schůzku jsem dívce přinesl květinu a v devadesáti procentech jsem dostal reakci: „Není to trochu staromódní?". Na kytce přece není nic špatného," obhajoval se. Natasha přitakala, že to rozhodně ne, a že ona si ani nepamatuje, kdy naposledy dostala květinu. „Jak říkám, dám si od toho prostě pauzu. Je to... nikdy se necítím dobře, víš? Všechny ty otázky... kolik ti vlastně je, proč nosíš rukavice, co ti vadí na online seznamování? Nechci se přetvařovat, unavuje mě to. Navíc... všichni mi říkají, že se tomu musím otevřít, že se já mám naučit otevírat se druhým, ale když to udělám, ve většině případů to nedopadne dobře. Rozumíš mi?" Podíval se na ni a ona přikývla. „Nechci se seznamovat s někým novým. Protože vím, že by mě nikdo nepochopil. A já... nejsem moc společenský člověk. Už se neumím bavit se ženami. Kromě tebe. S tebou je všechno tak přirozené, tak... jednodušší. Vždyckybylo," hlesl tiše a odmlčel se. Oba dva věděli, na co naráží. Na jejich vztah, když ji trénovali v Rudé komnatě.
